Blíží se nejdůležitější klimatická konference OSN od Pařížské dohody, jejíž cíle Česko stále neplní

Ve dnech 31. října - 12. listopadu 2021 proběhne ve skotském Glasgow 26. klimatická konference OSN o změně klimatu (COP26). O rok odložená konference bude hledat shodu na tom, jak udržet šanci na dosažení cílů Pařížské dohody naživu. Letos vůbec poprvé od konference v Paříži mají signatářské státy představit nové či navýšené klimatické závazky. Řada zemí před letošním summitem skutečně své vnitrostátní cíle zpřísnila. Včerejší zpráva [1] Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) ale varuje, že ani dosud ohlášené nové závazky ke splnění cílů Pařížské dohody nevedou. Dnešní svět podle zprávy míří ke katastrofálnímu oteplení o 2,7 stupně Celsia do konce století.

Letošní britské předsednictví usiluje o pokrok i v konkrétních dílčích oblastech. Klade si za cíl například odchod od uhlí, snížení emisí metanu či dekarbonizaci dopravy. Předmětem vyjednávání budou i finanční prostředky na klimatická opatření v rozvojových zemích. V Zeleném klimatickém fondu [2], z něhož mají být adaptační a mitigační opatření v rozvojových zemích financována, se dosud nepodařilo mobilizovat ani původně přislíbených 100 miliard dolarů ročně.

Největší odpovědnost leží na rozvinutých zemích. Mezi ně patří i Česká republika. Česko se dosud nezavázalo ke klimatické neutralitě v roce 2050. Přijalo pouze společný cíl klimatické neutrality EU jako celku. Nemáme ani dostatečně ambiciózní národní cíl pro rok 2030. I zde sdílíme společný cíl Evropské unie snížit do roku 2030 emise o 55 % oproti roku 1990. Neziskové organizace ale považují [3] za spravedlivý příspěvek EU spíše 65 %. Evropská komise v létě představila návrh klimatické legislativy Fit For 55, který má splnění klimatického cíle EU zajistit. Ten ale zatím nebyl schválen a ještě měsíce bude předmětem vyjednávání. K udržení globálního oteplení co nejblíže hranici 1,5 stupně (do konce století) je ale třeba snižovat světové emise skleníkových plynů už teď, a to zhruba o 7,6 % ročně [4]. Česká republika před summitem v Glasgow nesplnila ani domácí úkoly v oblasti klimatického financování. Na období 2020-2023 zatím Česko nevložilo do Zeleného klimatického fondu ani korunu.

Konferenci zahájí ve dnech 1. - 2. listopadu setkání světových státníků (World Leaders Forum). Zúčastní se ho i český premiér Andrej Babiš či slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Do Glasgow se chystá i český ministr životního prostředí Richard Brabec. Vyjednávací tým české delegace povede Pavel Zámyslický. Ohlášení nových závazků ze strany České republiky se neočekává.

Do Glasgow se vypraví i zástupci a zástupkyně nevládních organizací a neziskového sektoru. 5. listopadu lze očekávat Gretu Thunberg. Z českých nevládních organizací budou na konferenci přítomni například lidé z Klimatické koalice, Člověka v tísni či Asociace pro mezinárodní otázky.

Jitka Martínková, koordinátorka komunikace z Klimatické koalice, řekla: "Už dlouho máme vědeckou shodu na tom, co potřebujeme. Máme už i Pařížskou dohodu, která říká, že svět chce volání vědců dostát. Co potřebujeme od summitu v Glasgow jsou konkrétní kroky, které tyto závazky uvedou do praxe. A jak varovala letošní zpráva IPCC, razantní opatření potřebujeme přijmout skutečně ihned."

Jakub Zelený, poradce pro klimatické projekty Člověka v tísni, řekl: "Změna klimatu není otázka budoucích generací, je to problém, který už nastal. Její projevy v podobě extrémního sucha, střídavého povodněmi zažívají lidé v zemích subsaharské Afriky, Asie i Blízkého východu stále častěji. Je nejvyšší čas ukončit podporu fosilních paliv a zaměřit se na nápravu škod způsobených nehospodárným jednáním především rozvinutých zemí."