Index PwC: Globální tempo dekarbonizace musí pětinásobně zrychlit

Globální tempo dekarbonizace, tedy snižování emisí uhlíku do atmosféry, musí zrychlit, jinak se nepodaří udržet oteplení pod 1,5 stupně Celsia v porovnání s rokem 1990. Zapotřebí je míra dekarbonizace 12,9 procenta ročně, což je pětkrát vyšší tempo, než jakým největší ekonomiky snižovaly svou uhlíkovou náročnost za poslední rok. Vyplývá to z PwC Net Zero Economy Index, informoval dnes ČTK Aleš Černý z poradenské společnosti PwC Česká republika.

Nejvíce se z 20 největších ekonomik světa (G20) loni cíli přiblížilo Mexiko, které snížilo emise CO2 v přepočtu na hrubý domácí produkt (HDP) o 12,4 procenta. Naopak čtyřem zemím z této skupiny emise způsobené spalováním fosilních paliv rostly. Nejméně uhlíkově náročnou ekonomiku má Francie a Spojené království. Naopak nejvíce tun CO2 v přepočtu na milion dolarů HDP vyprodukuje Jihoafrická republika.

Boj s globálním oteplováním je závazkem takzvané Pařížské dohody. Aby se dohodu podařilo naplnit, je nutné dekarbonizovat pětkrát rychleji, než se dařilo meziročně mezi lety 2019 a 2020. Zároveň to znamená, že proti průměru 21. století musí tempo snižování uhlíkové náročnosti ekonomik zrychlit osminásobně, plyne z údajů PwC.

Jen tak se může svět do roku 2030 dostat na polovinu emisí v porovnání s rokem 1990 a v roce 2050 na takzvanou čistou nulu. I pro naplnění méně ambiciózního plánu - udržení globálního oteplování pod dva stupně Celsia - je třeba snižování emisí uhlíku do atmosféry více než ztrojnásobit.

"Bez konkrétních závazků ke snižování emisí většiny zemí světa dojde k rozevírání nůžek a k marným snahám u států, které to myslí s ochranou klimatu opravdu vážně. To se týká i Česka, které stále nemá svůj jasně definovaný net zero závazek, tedy datum dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů," řekl partner PwC Česká republika a expert na udržitelnost Jan Brázda.

Klíčové jsou výsledky zemí G20, které jsou zároveň největšími emitenty CO2 a dohromady vyprodukují přibližně 80 procent emisí tohoto plynu. I přes globální ekonomické zpomalení v roce 2020 nebyla žádná země z G20 schopna dosáhnout 12,9procentní míry potřebné k omezení oteplování na 1,5 °C. Jen pár zemí kdy dosáhlo dvouciferné míry dekarbonizace.

Celosvětová poptávka po energiích přitom loni klesla o 4,3 procenta, což vedlo ke snížení emisí souvisejících s energií o 5,6 procenta ve srovnání s úrovněmi z roku 2019 a také k poklesu celkových globálních emisí z energií. Čtveřice zemí ze skupiny G20 naopak emise zvýšila. Jde o Saúdskou Arábii, Argentinu, Indii a Jihoafrickou republiku.

Net Zero Economy Index sleduje celosvětové snižování emisí CO2 souvisejících s energií. Analýza je podložena statistickým přehledem BP Statistical Review of World Energy, který ukazuje uhlíkové emise produkované spotřebou ropy, zemního plynu a uhlí při činnosti související se spalováním. Analýza nezohledňuje emise z jiných odvětví ani z jiných skleníkových plynů a nepočítá ani s vázaným uhlíkem. V důsledku toho nelze tyto údaje přímo porovnávat s celkovými přehledy emisí států.