Klimatická změna mění sport v Evropě. Horko loni zasáhlo 95 % Evropy a českým klubům chybí peníze na úpravy sportovišť
Sportování v Evropě začíná stále více ovlivňovat klimatická změna. Kvůli vyšším
teplotám se posouvají starty závodů, tréninky se přesouvají do ranních nebo
večerních hodin a roste i zdravotní riziko pro rekreační i profesionální
sportovce. Evropa se přitom otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety a v
roce 2025 zaznamenalo až 95 % kontinentu nadprůměrně vysoké teploty. V Česku se
podle dat projektu Fakta o klimatu zvýšila teplota v období 1961 až 2025 o 2,3
°C. Sportovním klubům ale často chybí prostředky na přizpůsobení areálů
extrémnímu počasí. Vyplývá to z analýzy projektu Evropa v datech.
Sportování v Evropě začíná stále více ovlivňovat klimatická změna. Kvůli vyšším teplotám se posouvají starty závodů, tréninky se přesouvají do ranních nebo večerních hodin a roste i zdravotní riziko pro rekreační i profesionální sportovce. Evropa se přitom otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety a v roce 2025 zaznamenalo až 95 % kontinentu nadprůměrně vysoké teploty. V Česku se podle dat projektu Fakta o klimatu zvýšila teplota v období 1961 až 2025 o 2,3 °C. Sportovním klubům ale často chybí prostředky na přizpůsobení areálů extrémnímu počasí. Vyplývá to z analýzy projektu Evropa v datech.
Klimatická změna se ve sportu projevuje hned několika způsoby. Kvůli vedrům se posouvají startovní časy závodů, zápasy se přesouvají do hal, zimní sporty se stále častěji spoléhají na technický sníh a vodní sporty mohou komplikovat nižší hladiny řek. Dopady se přitom netýkají jen profesionálních soutěží, ale i běžného rekreačního sportu.
,,Počet lidí vystavených horku roste po celém světě a ačkoliv bychom si mohli myslet, že jde o problém zejména rovníkových zemí, opak je pravdou. Právě Evropa se totiž otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety, a navíc jde o dlouhodobý trend. Jen v roce 2025 zaznamenalo až 95 % kontinentu podle vědecké zprávy Generálního ředitelství Evropské komise pro obranný průmysl a vesmír nadprůměrně vysoké teploty," upozorňuje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech. Jen v Česku se podle Fakt o klimatu zvýšila teplota v období 1961 až 2025 o 2,3 °C.
Horko zvyšuje zdravotní rizika i fyzickou neaktivitu
Vyšší teploty neznamenají pouze nepohodlí. Přinášejí více tropických dní, delší vlny veder a více nocí, během kterých se tělo nestihne dostatečně ochladit. Podle Světové zdravotnické organizace připadalo v letech 2000 až 2019 celosvětově každý rok přibližně 489 tisíc úmrtí souvisejících s horkem. Zhruba 36 % z nich připadalo na Evropu.
Riziko je výrazné zejména u zranitelných skupin. ,,Nejohroženější skupinou jsou senioři, malé děti, těhotné ženy, lidé s nadváhou, vysokým krevním tlakem nebo srdečními chorobami a také pacienti užívající některé léky. U lidí, kteří mají dlouhodobé zdravotní problémy například s tlakem, doporučuji pravidelně využívat tonometr na měření tlaku a upravovat tak dávky léků v závislosti na vývoji naměřených hodnot," vysvětluje Michal Sojka z České lékařské komory.
Zdravotní dopady horka jsou patrné i v českých datech a netýkají se jen seniorů. ,,Jen loni vyhledalo kvůli účinkům horka a slunečního záření lékařskou pomoc 1 277 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Léčba stála téměř 2,4 milionu korun a u 61 pacientů si vyžádala akutní hospitalizaci," vyčísluje Michal Sojka.
Vysoké teploty zhoršují kardiovaskulární obtíže, narušují spánek, snižují kognitivní výkon a v kombinaci s vysokou vlhkostí dokážou ohrozit i trénované sportovce. Dopady ale mohou být i nepřímé. Podle studie Lancet Global Health z března letošního roku zvyšuje každý měsíc s průměrnou teplotou nad 27,8 °C fyzickou neaktivitu celosvětově zhruba o 1,5 procentního bodu. Méně pohybu přitom souvisí s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky 2. typu, některých druhů rakoviny i duševních potíží.
Na sport v horku je třeba se připravit
Rizika vznikají i ve chvíli, kdy lidé během horkých dnů sportují dál. Vyšší teploty urychlují vyčerpání organismu a zvyšují riziko přehřátí, úpalu nebo kolapsu. To se týká nejen rekreačních sportovců, ale i účastníků organizovaných závodů.
,,Na vedro se dá částečně připravit, a to před závodem dostatečnou hydratací, vyhnutím se alkoholu, lehkou snídaní a ochlazením před závodem," vysvětluje profesorka Eliška Sovová, přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace ve Fakultní nemocnici Olomouc. ,,Důležité je správné oblečení, pokrývka hlavy, sluneční brýle, opalovací krém s vysokým faktorem. Během závodu pak je nutné dodržovat správnou hydrataci, pít, i když není žízeň, chladit tělo a hlavu a přizpůsobit tempo náročným podmínkám. Po závodě je třeba opět dobře hydratovat a vychladnout. Pokud se objeví nějaké varovné příznaky, jako je závrať, zmatenost, bolesti hlavy nebo zvracení, je nutné okamžitě vyhledat lékařské ošetření," radí Eliška Sovová.
Kluby improvizují, na úpravu sportovišť ale často nemají prostředky
Klimatická změna už dnes mění i fungování sportovních areálů. Sportoviště musí častěji řešit závlahu, stínění, hospodaření s vodou, chlazení nebo přesun tréninků na vhodnější denní dobu. Pro řadu klubů je však adaptace finančně nedostupná. ,,Sportovní areály se s vlnami veder vyrovnávají stále obtížněji. Dlouhodobě totiž čelí nejen rostoucím nákladům na energie, ale také nedostatku prostředků na jejich modernizaci a adaptaci na měnící se klimatické podmínky. Řada sportovišť vznikla před několika desítkami let a dnes by potřebovala investice do závlahových systémů, hospodaření s dešťovou vodou, stínicích prvků nebo celkové rekonstrukce. Jenže podle letošního průzkumu České unie sportu nemá 65 procent klubů dostatek prostředků ani na běžný provoz a údržbu sportovišť a 76 procent klubů uvádí, že jejich areály vyžadují zásadní investice," vysvětluje Jiří Uhlíř, manažer komunikace České unie sportu.
Dopady klimatické změny jsou patrné i u velkých sportovních soutěží. Na Australian Open 2026 vedly teploty blížící se 40 °C k aktivaci pravidel pro extrémní horko, tedy k přerušení her na venkovních kurtech a přesunu zápasů do hal. U Tour de France se kvůli letním vedrům mluví o možném přesunu do chladnějšího měsíce. Zimní sporty se zase stále více spoléhají na technický sníh, protože sněhová pokrývka v Evropě ubývá zhruba o 12 % za dekádu a sezóna se každoročně zkracuje.
Klimatická změna tak sport staví před dvojí výzvu. Na jedné straně je potřeba přizpůsobit sportoviště, soutěže i tréninkové režimy častějším extrémům počasí. Na straně druhé samotná adaptace nestačí, pokud budou teploty dál růst. Bez snižování emisí, které klimatickou změnu způsobují, bude sportování v některých obdobích a lokalitách stále náročnější, dražší nebo méně dostupné.
Sdílet článek na sociálních sítích
