Gabon odhaluje záhady svých obřích mangrovníků, které pohlcují emise

Ohromné stromy v gabonských neprostupných mangrovových bažinách pomohly udělat ze středoafrické země jedno z mála míst na světě, která pohlcují více oxidu uhličitého, než kolik vypustí. Mangrovy totiž ukládají skleníkové plyny čtyřikrát rychleji než lesy na pevnině. Zatímco svět bojuje s klimatickými změnami a dnes začíná konference OSN na toto téma, země jako je Gabon se snaží zjistit, kolik uhlíku je uloženo v jejich mangrovových lesích, napsala agentura Reuters.

"Ve skutečnosti nemáme mnoho informací o mangrovech ve srovnání s tropickými a subtropickými vlhkými lesy," řekl Vincent Medjibe, který sbírá data o oxidu uhličitém pro gabonskou národní agenturu pro přírodní parky. "Pracujeme na tom," dodal.

Příkladem hrozby, které tyto lesy čelí, je gabonské hlavní a neustále rostoucí město Libreville, jež sousedí s národním parkem Pongara bohatým na mangrovníky. V jedné z okrajových čtvrtí zbyly z původní bažiny, kterou nezákonně vysušili kvůli výstavbě, jen suché trsy a bahnité díry.

Kromě pohlcování skleníkových plynů jsou mangrovové porosty bohaté na divokou zvěř a slouží také jako přirozená protipovodňová zábrana.

Jedna z místních žen, která se představila pouze jako Christela, se obává, že její budoucí sousedé si neuvědomují, jakému čelí nebezpečí. "Žijí v jakémsi povodí, když přijdou silné deště, voda může stoupnout," popsala. Pozitivní zprávou ale je, že povědomí o mangrovech roste.

Během posledních dvaceti let se staly z jedněch z nejrychleji se zmenšujících přirozených prostředí na světě jedněmi z nejlépe chráněných. Více než 40 procent mangrovových lesů je chráněných zákonem, uvedla v červencové zprávě organizace Global Mangrove Alliance.

Gabon si plně začal uvědomovat význam svých mangrovníků až v roce 2018, kdy autoři studie publikované v časopise Nature Geoscience použili satelitní snímky ke zkoumání rostlin v ústí řeky a objevili přes 65 metrů vysoké stromy - vyšší než slavná budova opery v australském Sydney - což z nich činilo nejvyšší mangrovníky na světě.

Podle vědkyně z americké vesmírné agentury NASA Loly Fatoyinbové, která je jednou ze spoluautorek studie, se znalosti o mangrovech rychle zlepšují. "Věda se zlepšila, naše chápání jejich role jako skutečně významných pohlcovačů emisí se zlepšilo, a tak se zvýšilo i povědomí," řekla.

Mangrovníky se vyskytují ve více než stovce zemí světa. Státy, kterým chybí monitorovací kapacity, k tomu mohou využít on-line platformu s názvem Global Mangrove Watch. Aplikace vysílá varování v reálném čase, když zaznamená narušení mangrovů.

V Gabonu jsou akce zaměřené na zvyšování povědomí veřejnosti navrženy tak, aby zmírnily tlak vyvíjený na tento druh rostlin. Stromy, které lemují téměř polovinu 1485 kilometrů dlouhého pobřeží, pomáhá sledovat místní vesmírná agentura. Reuters to řekl šéf místní agentury ochrany životního prostředí Stanislas Stephen Mouba. "Pokud chcete pokrýt všechny mangrovové porosty v Gabonu, je to logisticky velmi náročné. Ale tento druh nástroje můžeme využít jako systém včasného varování, můžeme si říct, že na to místo musíme poslat nějaké lidi," uvedl.