Návrh dohody na konferenci COP26 ustupuje od výzvy k ukončení využívání uhlí

Vyjednavači na klimatické konferenci v Glasgow zřejmě ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva, napsala dnes agentura AP. O finální verzi dohody, z níž vzejdou závěry jednání označovaného zkratkou COP26, nyní jednají delegace téměř 200 zemí zastoupených na setkání, které končí dnes. Je možné, že jednání se protáhnou.

Poslední verze dohody vyzývá země, aby urychlily postupné vyřazování výroby energie z uhlí bez použití jakýchkoli technologií ke snížení emisí oxidu uhličitého a neefektivních dotací na fosilní paliva. Předchozí návrh apeloval na země, aby "urychlily postupné vyřazování uhlí a dotací na fosilní paliva".

Přestože se návrh možná ještě změní, drobná změna formulace podle AP naznačuje posun od bezpodmínečných požadavků, proti kterým protestovaly některé země vyvážející fosilní paliva.

Otázka, jak řešit pokračující využívání fosilních paliv odpovědných za velkou část globálního oteplování, byla jedním z klíčových bodů dvoutýdenních rozhovorů. Podle vědců je k udržení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni třeba ukončit využívání fosilních paliv co nejdříve. Výslovné zahrnutí takové výzvy do zastřešující deklarace je však politicky citlivé, a to i pro země jako je Saúdská Arábie, které se obávají, že dalším cílem může být ropa a plyn.

Dalším bodem, na kterém se vyjednavači nemohou shodnout, je otázka finanční pomoci chudým zemím, aby se vyrovnaly se změnou klimatu. Bohaté státy jim do roku 2020 nedokázaly poskytnout 100 miliard dolarů ročně, jak bylo dohodnuto, což pobouřilo rozvojové země, které se do rozhovorů zapojily. V poslední verzi dohody je výzva bohatším státům, aby zvýšily financování.

Nová verze navrhuje, aby vznikl fond na odškodnění zemí, které vážně zasáhnou změny klimatu, například extrémní počasí jako sucho či hurikány. Přispívání do fondu ale nebude povinné. Spojené státy jsou proti jakékoli zákonné povinnosti platit za ztráty a škody, které utrpí rozvojové země.

Podle návrhu dohody země plánují vyjádřit "poplach a největší znepokojení" nad tím, že lidské aktivity již způsobily teplotní nárůst 1,1 stupně Celsia od průmyslové revoluce.

Klíčovou otázkou letošního klimatického summitu je načrtnutí cesty ke splnění závazku ukotveného před šesti lety v přelomové pařížské dohodě. V ní se světoví lídři přihlásili ke snaze udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia nad úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupně. Návrh označuje aktuální dekádu za klíčovou pro osud cíle formulovaného v roce 2015. Podle vědců je k udržení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia potřeba snížit do roku 2030 globální produkci skleníkových plynů o 45 procent oproti stavu z roku 2010.

Vyjednavači z téměř 200 zemí se v Glasgow sešli 31. října. Pokud se jim nepodaří dosáhnout dohody do oficiálního konce letošní klimatické konference, je možné, že v jednání budou pokračovat.