zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nová studie odhaluje dramatický úbytek evropských ptáků

21.11.2021
Příroda
Šlendryján
Nová studie odhaluje dramatický úbytek evropských ptáků

Nový výzkum ptáků hnízdících v EU ukazuje, že za téměř 40 let vymizel každý šestý ptačí jedinec. Celkově jsme tak od roku 1980 přišli o přibližně 600 milionů ptáků. Mezinárodní tým výzkumníků z Královské společnosti pro ochranu ptáků (RSPB), BirdLife International a České společnosti ornitologické (ČSO) analyzoval údaje o 378 z 445 ptačích druhů, které jsou v zemích EU původní.


Autoři studie odhadují, že mezi lety 1980 a 2017 došlo k celkovému populačnímu poklesu evropských ptáků o 17-19 %, což odpovídá ztrátám mezi 560 a 620 miliony jedinců. Ve skutečnosti během tohoto období ubylo až 900 milionů ptáků, ztrátu však vyvažuje nárůst početnosti některých druhů o přibližně 340 milionů jedinců. Velký podíl na ztrátách má velmi výrazný pokles malého počtu běžných druhů a totéž platí o přírůstcích - několik málo ptačích druhů zaznamenalo vysoké nárůsty populací.

Studie je založena na údajích Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS), projektu Evropské rady pro sčítání ptáků (EBCC), a povinných zpráv členských států EU, které musejí podle směrnice EU o ptácích podávat Evropské komisi.

Druhy, u nichž se odhaduje, že od roku 1980 ztratily více než 50 milionů jedinců v rámci EU

Nejvíce zasaženým druhem je kdysi všudypřítomný vrabec domácí. Od roku 1980 přišel o polovinu své populace, což představuje úbytek celkem 247 milionů ptáků. Jeho blízký příbuzný, vrabec polní, zaznamenal ztráty kolem 30 milionů jedinců. Na oba druhy působí změny zemědělské politiky a hospodaření, vrabci domácí však mizejí také z městského prostředí. Důvody úbytku městských populací jsou různorodé, od nedostatku potravy a hnízdních příležitostí přes šíření ptačí malárie až po vliv znečištěného ovzduší.

Porovnáme-li populace ptáků podle prostředí, která obývají, nejvyšší celkové ztráty spatřujeme u polních a lučních ptáků. Všeobecně se uznává, že za prudký úbytek volně žijících živočichů jsou zodpovědné změny v zemědělských postupech, které jsou ovlivňovány politikou. Také početnost dálkových migrantů, jako je budníček větší a konipas luční, či bahňáků, jako je čejka chocholatá, klesla relativně více než u ostatních skupin.

Zatímco v osmdesátých a devadesátých letech 20. století došlo k velkému snížení počtu ptáků, v posledním desetiletí se tempo poklesu zpomalilo. Směrnice o ptácích a Směrnice o stanovištích poskytují v EU právní ochranu prioritním druhům a stanovištím a prokazatelně prospívají ptačím druhům a posilují ochranu stanovišť.

Příkladem může být sedm druhů dravců, jejichž počty během posledních desetiletí stouply v důsledku zvýšení jejich ochrany, snížené míry pronásledování a omezení používání pesticidů či zavedení cílených projektů na obnovu jejich populací. Bez zavedení těchto směrnic by populační pokles mnoha druhů byl bezesporu ještě o mnoho výraznější.

Ptáci zemědělské krajiny naléhavě potřebují ochranu. Ale nejenom oni

Tato práce však potvrzuje výsledky předchozích výzkumů, které ukazovaly, že v poslední době došlo ke značným ztrátám druhové rozmanitosti. Úbytek běžných a hojných ptáků dokazuje, že je i nadále potřeba rozsáhlejší spektrum ochranářských akcí. Naléhavá je zejména nutnost ochrany ptáků spjatých se zemědělskou krajinou, stejně jako ochrana dálkových migrantů podél jejich tahových cest.

Úbytek běžných a hojných druhů je znepokojivý hlavně proto, že poukazuje na poškození celých ekosystémů a jejich funkcí a potenciálně i na poruchy jejich schopnosti poskytovat ekosystémové služby, na nichž je lidstvo závislé. Právě dominantní postavení běžných druhů v celkové avifauně Evropy znamená, že změny v jejich populacích mohou mít velký vliv na zdraví našich ekosystémů.

Fiona Burnsová, vedoucí vědecká pracovnice RSPB pro ochranu přírody a hlavní autorka studie, říká: ,,V příštím roce se bude konat zasedání Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, na kterém se bude diskutovat o budoucnosti celosvětové biologické rozmanitosti a způsobech, jak zvýšit úsilí v oblasti ochrany přírody zaměřené na prevenci vymírání a obnovu početnosti druhů. Naše studie je varovným signálem, že vymírání druhů a ,,tiché jaro" jsou skutečnou hrozbou. Plně podporujeme zajištění pevného rámce, který by ochranu přírody postavil do popředí všech celosvětových plánů."

Krizi přírody a klimatu musíme řešit společnými silami

Podle Burnsové potřebuje naše společnost transformaci myšlení, abychom si plně uvědomili, že přírodní a klimatickou krizi musíme řešit společnými silami. ,,Znamená to zvýšit rozsah a ambice přírodě blízkého zemědělství, ochrany druhů, udržitelného lesnictví a rybolovu a rychle rozšířit síť chráněných území," vysvětluje.

Anna Staneva, vedoucí oddělení ochrany přírody BirdLife Evropa, uvádí: ,,Tato zpráva jasně a hlasitě ukazuje, že příroda bije na poplach. I když ochrana vzácných a ohrožených ptáků vedla k úspěšnému zotavení populací některých druhů, nezdá se, že by to stačilo k udržení populací hojných druhů." Staneva poukazuje na to, že běžných ptáků je stále méně a méně zejména proto, že stanoviště, na kterých jsou závislí, jsou likvidována člověkem. ,,Postupně jsme z naší zemědělské půdy, moře a měst přírodu vymýtili. Vlády v celé Evropě musí stanovit právně závazné cíle pro obnovu přírody, jinak to bude mít vážné následky, a to i pro náš vlastní druh," varuje.

Alena Klvaňová, vedoucí projektu PECBMS a vedoucí oddělení mezinárodního monitoringu a výzkumu v ČSO, podotýká: ,,Tato studie vyzdvihuje význam dlouhodobých programů založených na občanské vědě, které jsou prováděny po desetiletí napříč celým kontinentem." Podle ní bylo vytvoření tak rozsáhlého a neocenitelného souboru dat možné jen díky neutuchajícímu úsilí koordinátorů národních monitorovacích programů a tisíců dobrovolných terénních pracovníků, kteří každou hnízdní sezónu standardizovaným způsobem sčítají ptáky v téměř třiceti evropských zemích. ,,Přála bych si, aby naše výsledky pomohly veřejnosti i odpovědným politikům uvědomit si, že běžní ptáci nemusí být běžní navždy, nepodnikneme-li ochranářské kroky," uzavírá.

Kontakt pro další informace:

RNDr. Alena Klvaňová, Ph.D., klvanova@birdlife.cz, 776 895 795

Poznámky:

  1. Osm druhů, u nichž byl zaznamenán největší pokles početnosti, představuje 69 % celkového úbytku všech 175 ubývajících druhů (vrabec domácí, konipas luční, špaček obecný, skřivan polní, budníček větší, zvonohlík zahradní, konopka obecná, vrabec polní).
  2. Osm druhů, u jejichž populací došlo k největšímu nárůstu početnosti, odpovídá za 66 % nárůstu v rámci všech 203 přibývajících druhů (pěnice černohlavá, budníček menší, kos černý, střízlík obecný, stehlík obecný, červenka obecná, holub hřivnáč, sýkora modřinka).
  3. Královská společnost pro ochranu ptáků (The Royal Society for the Protection of Birds; RSPB) je největší britská charitativní organizace na ochranu přírody, která inspiruje každého, aby dal přírodě domov. Společně s našimi partnery chráníme ohrožené ptáky a volně žijící živočichy, aby naše města, pobřeží a venkov opět kypěly životem. Hrajeme vedoucí roli v BirdLife International, celosvětovém partnerství organizací na ochranu přírody.
  4. BirdLife Evropa a Střední Asie (BirdLife Europe and Central Asia) je partnerství 43 národních ochranářských organizací a je lídrem v ochraně ptáků. Náš jedinečný přístup od lokálního ke globálnímu nám umožňuje dosahovat vysokého dopadu a dlouhodobé ochrany přírody ve prospěch přírody a lidí. BirdLife Evropa a Střední Asie je jedním ze šesti regionálních sekretariátů, které tvoří BirdLife International. Sídlí v Bruselu, podporuje Partnerství pro Evropu a Střední Asii a působí ve 43 zemích včetně všech členských států EU. S více než 4100 zaměstnanci v Evropě, dvěma miliony členů a desítkami tisíc kvalifikovaných dobrovolníků vlastní nebo spravuje spolu se svými národními partnery více než 6000 přírodních lokalit o celkové rozloze 320 000 hektarů.
  5. Česká společnost ornitologická (ČSO) je dobrovolný zájmový spolek, který se nepřetržitě od roku 1926 zabývá výzkumem a ochranou ptáků. Má téměř 6 000 členů. Pracuje na vlastních i mezinárodních projektech, popularizuje a propaguje ochranu ptáků a jejich prostředí. V Česku zastupuje mezinárodní organizaci BirdLife International.
  6. Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků (Pan-European Common Bird Monitoring Scheme; PECBMS) byl zahájen v lednu 2002 jako společná iniciativa Evropské rady pro sčítání ptáků (EBCC) a BirdLife International. Projekt podpořila Královská společnost pro ochranu ptáků (RSPB) a financuje jej Evropská komise. Od svého vzniku až doposud je koordinován Českou společností ornitologickou (ČSO). Hlavním cílem projektu je využívat běžné ptáky jako indikátory celkového stavu přírody s využitím rozsáhlých a dlouhodobých údajů z monitoringu změn hnízdních populací v celé Evropě. Indikátory, které každoročně publikujeme, byly přijaty mezi strukturální indikátory a indikátory udržitelného rozvoje EU.
  7. Evropská rada pro sčítání ptáků (European Bird Census Council; EBCC) sdružuje odborníky na ornitologii, kteří spolupracují na projektech sčítání, průzkumu a atlasovém mapování ptáků na celém kontinentu. Její projekty, jako je Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků (PECBMS), EuroBirdPortal a Druhý evropský atlas hnízdících ptáků (EBBA2), poskytují spolehlivé vědecké údaje, které slouží jako podklad pro výzkum a politiku ochrany přírody.
  8. Citace studie: Burns F., Eaton M. A., Burfield I. J., Klvaňová A., Šilarová E., Staneva A., Gregory R. D. 2021. Abundance decline in the avifauna of the European Union reveals global similarities in biodiversity change. Ecology and Evolution. Ke stažení ZDE.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí