Co když už je prostě pozdě? Dokumentární film Klimageddon o adaptaci na hroutící se svět
Pokud už nemáme naději na řešení klimatické krize, potom se musíme zabývat samotným přežitím lidí. Taková je perspektiva připravovaného dokumentárního filmu Klimageddon režiséra Ivo Bystřičana. Snímek proniká do politické sféry, vědecké obce, k ekologickým aktivistům i širší veřejnosti s otázkou, kterou si vzhledem k vývoji klimatu překvapivě neklademe - co když už je na dosavadní řešení pozdě? "Ohledně klimatické krize jsme zvyklí sunout před sebou naději, že to nakonec nějak zvládneme. Děláme to už desítky let. Musíme ale počítat s variantou, že obávaný planetární kolaps se již odehrává, protože jsme překročili body zlomu. Pak zcela jistě nebudou stačit opatrné kroky v průmyslu a energetice," vysvětluje autor snímku.
Chystaný film se zabývá nepopulárním předpokladem, že současné společnosti budou nuceny se adaptovat na kolaps ekosystémů, který nelze zastavit, ani příliš zpomalit. To vytvoří neúprosné nové nároky na provoz států jako takových, správu veřejných záležitostí, management migrace, mechanismy udržování sociálního smíru i celý ekonomický systém. "Není vůbec předčasné připravovat svět na nové a pro lidskou existenci nepříliš příhodné fungování planety. Je to pro mě nejpodstatnějším tématem i kvůli mým dcerám. Mým cílem není malovat apokalypsu, ale postavit se k budoucnosti čelem a s imaginací," vysvětluje Bystřičan.
Režisér začíná vyprávění ve svém domově, v rodinném domku na kraji malého města. Město obepíná průmysl a individuální volby nemají žádný konkrétní dopad. Odráží to skutečnost, že podmínky existence lidstva se vymykají možnostem vlivu jednotlivce a dostatečnou účinnost může mít jedině kolektivní akce. "Často hledáme morální řešení v soukromé spotřebě. Jako spotřebitelé máme ale jen minimální možnost ovlivnit, jak se těží, vyrábí a distribuuje. Potřebujeme upřít naši pozornost na sféry, kde se kolektivně rozhoduje," upozorňuje Tereza Swadoschová ze společnosti Era Productions, která film Klimageddon vyvíjí.
Vývoj filmu podpořily Fondy EHP a Norska a Státní fond pro podporu kinematografie. K divákům by za nepředpověditelných klimatických podmínek měl dorazit v průběhu roku 2024.