K závazkům na snížení emisí se začínají přidávat velké světové ekonomiky

K novým klimatickým závazkům ke snížení emisí do roku 2035 se začínají přidávat i velké světové ekonomiky, jako je například Čína, řekl dnes ČTK končící ministr životního prostředí Petr Hladík. Podle něj to dává nadcházející klimatické konferenci OSN COP30, která se koná od pondělí 10. listopadu v brazilském Belému, mimořádný význam. Pokud bude stále ještě ve funkci, povede Hladík českou delegaci. Česká republika by podle něho měla být zastoupena alespoň na úrovni ministra, protože účast prezidenta ani premiéra se neplánuje. Hladík očekává, že výsledky konference budou klíčové pro další vývoj globální klimatické politiky.

"To průlomové je to, že se k tomu postupně začínají přidávat velké ekonomiky. Už svůj závazek oznámila například Čína. My čekáme na další země, jako jsou Indonésie a Indie, a naší snahou bude přesvědčit celý svět," řekl Hladík. Dodal, že konference, která připomene desáté výročí pařížské dohody, bude klíčová pro schválení nových závazků jednotlivých států po celém světě.

Pařížská dohoda z roku 2015 si klade za cíl udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia oproti předindustriálnímu období. Přijatá byla na na klimatické konferenci OSN (COP21) ve francouzské metropoli. Dohoda zavazuje téměř všechny státy světa k tomu, aby snižovaly emise skleníkových plynů, podporovaly rozvoj obnovitelných zdrojů energie a přizpůsobovaly se změnám klimatu.

Podle Hladíka bude důležité, aby se jednání účastnili i zástupci globálního severu, kteří budou vyjednávat přímo s jednotlivými zeměmi. "I ta pozice evropské sedmadvacítky je tam hrozně důležitá. Proto si myslím, a je jedno, jestli v tu chvíli bude ministrem já nebo někdo jiný, že tam prostě Česká republika má být zastoupena na úrovni alespoň ministra," uvedl.

Pozice Česka bude podle Hladíka odpovídat cílům, které přijímá Evropská unie. "Jinak vystupovat nechceme a nemůžeme. Přesnou pozici unijní sedmadvacítky budeme schvalovat také v úterý jednání Rady ministrů životního prostředí v Bruselu," řekl.

Evropská legislativa počítá s cílem pro rok 2040, zatímco takzvané NDC je dobrovolný závazek členských států OSN ke snížení emisí do roku 2035. "A tam my budeme také zítra v Bruselu schvalovat, řekněme, pozici Evropy vůči vyjednávání vůči dalším státům," doplnil. Hladík uvedl, že o těchto závazcích jednal například se svým japonským protějškem. "Japonci navrhli 65 procent, vidíme vlastně i další už pozice, ať už se to týká Číny, Kanady, Austrálie, dalších zemí, i poměrně ambiciózních třeba ostrovních států, kteří samozřejmě mají velkou obavu o budoucnost svého světa," dodal. Podle Hladíka se do klimatických debat stále více zapojují i africké země.

Na konferencí COP30 má téměř 200 zemí vyjednávat o dalších krocích v řešení globálního oteplování. Zatímco například Čína či Austrálie už své cíle představily, Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa od svých dřívějších závazků odstoupily. Právě kvůli jeho klimaticky skeptické politice je vnímán postup EU jako zvláště důležitý.

Pro klimatickou konferenci je přitom důležitý cíl pro rok 2035, cíl pro rok 2040 si chce Evropská unie stanovit sama pro sebe. Komise nedávno navrhla snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 proti roku 1990.

Unijní exekutiva původně navrhovala, že EU do roku 2035 omezí celkové emise oxidu uhličitého o 72,5 procenta proti hodnotám z roku 1990. S hodnotou pro rok 2035 ale nesouhlasila řada států včetně Polska, Maďarska, Slovenska nebo Česka, které dávaly najevo obavy z dopadu klimatických opatření na průmysl. Na schůzce ministrů životního prostředí se proto v září hovořilo o volnějším rozpětí 66,3 až 72,5 procenta.