zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Hodnocení politiky ochrany klimatu

04.01.2022
Klimatické změny
Hodnocení politiky ochrany klimatu

CENIA připravila a vydala vyhodnocení Politiky ochrany klimatu ČR. Politika ochrany klimatu v ČR (POK) definuje cíle a opatření v oblasti zmírňování (mitigace) změny klimatu a plnění mezinárodně přijatých cílů a závazků pro snižování emisí skleníkových plynů na období do roku 2030 s výhledem do roku 2050. Emisní redukční cíl POK k roku 2020, který byl stanoven jako pokles agregovaných emisí skleníkových plynů bez LULUCF o 32 Mt CO2 ekv. vůči roku 2005, byl dle dosud dostupných dat splněn, a to při plnění 71 % opatření a úkolů POK. Splnění cíle POK k roku 2030 (pokles o 44 Mt CO2 ekv. vůči roku 2005) je možné, nicméně bude vyžadovat dodatečná opatření.

Pokud jde o plnění cíle k roku 2020, je třeba zdůraznit, že k němu přispěla i pandemie covid-19, jejíž ekonomické dopady se promítly do ekonomických aktivit, mobility zboží a obyvatel i spotřeby domácností a prostřednictvím toho i do úrovně emisí skleníkových plynů. Emise ze zařízení spadajících do systému emisního obchodování EU-ETS v roce 2020 meziročně poklesly o 12,5 % a od roku 2005 o 33,7 %. Příznivý vývoj emisí v EU-ETS je hlavní hnací silou poklesu celkových emisí ČR po roce 2005, což dokládá efektivitu systému emisního obchodování pro snižování emisí.

Vysloveně nepříznivý je aktuální vývoj emisí z využití území, změn využití území a lesnictví (LULUCF), kdy se v důsledku kůrovcové kalamity a působení klimatických faktorů lesy stávají zdrojem dodatečných
emisí skleníkových plynů. Bilance emisí a propadů v sektoru LULUCF v roce 2019 dosáhla +13,6 Mt CO2 ekv. a celkové čisté emise skleníkových plynů včetně sektoru LULUCF v období 2015-2019 stouply o 12,7 %.

Implementaci POK je možné jako celek označit jako úspěšnou, z celkových 41 opatření POK bylo k roku 2020 plněno 73 % opatření, 22 % opatření bylo plněno částečně a 5 % nebylo plněno vůbec. Míra implementace opatření však automaticky neznamená vysokou efektivitu politiky, kterou bez existence referenčního scénáře bez přijatých opatření a indikativní efektivity jednotlivých opatření pro pokles emisí skleníkových plynů nelze vyhodnotit. Nejzásadnější nedostatky v implementaci byly zjištěny u průřezových politik a opatření a v oblasti energetika, kde více než třetina z celkového počtu opatření byla plněna jen částečně, případně nebyla plněna vůbec. Neplnění opatření bylo konstatováno nejčastěji z důvodu chybějící politické shody, prosazení opatření mezi priority vlády a překážek vycházejících z legislativy EU případně i ČR.

Celou zprávu najdete zde.

Zdroj: CENIA

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí