Zpráva o trhu zelených střech v České republice

Přírůstek plochy zelených střech na území České republiky se každoročně zvyšuje, v roce 2020 se zrealizovalo téměř o 22 % více zelených střech než v roce 2019. S rostoucí výměrou realizovaných zelených střech roste i obrat celého odvětví zelených střech, který v roce 2020 dosáhl hodnoty 492 mil. Kč, což je 7 % nárůst oproti roku 2019. K těmto výsledkům dospěla odborná Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ), která právě uveřejnila dosud nejpodrobnější analýzu odvětví zelených střech v České republice.

Zpráva o trhu zelených střech v České republice je výsledkem průzkumu, na kterém pracovala Sekce Zelené střechy od jara 2020 do léta 2021. Průzkum má dvě části. První část je zaměřena na veřejnou správu, mapuje povědomí o zelených střechách i aktivity na jejich podporu a zapojili se do něj představitelé třiceti měst. Druhá část je orientována na firmy, kterých se zúčastnilo téměř sedmdesát, a dotazuje se na ekonomické ukazatele, tržní očekávání i konkrétní data o výrobě a prodeji materiálů.

,,Většinu času trávíme v budovách a ve městech. Zároveň s tím, jak zastavujeme krajinu a zahušťujeme města však proporcionálně roste naše potřeba zdravého životního prostředí, o které se výstavbou často připravujeme", vysvětluje předseda Rady sekce Zelené střechy Pavel Dostal jeden z důvodů, který vede k dynamickému rozvoji zelených střech. ,,Tempo výstavby se bude měnit jen velmi pomalu, co ale můžeme změnit, je způsob výstavby. V dnešní době už máme znalosti i zkušenosti, abychom výstavbu mohli dělat zelenější a zeleň si tak přinesli blíže našemu lidskému životnímu prostředí - do okolí budov a na budovy".

Zpráva o trhu zelených střech je rozdělena do několika kapitol. Úvodní část stručně shrnuje význam a funkce zelených střech a připomíná, podle jakých kritérií se zelené střechy rozdělují. Druhá část s názvem Zelené střechy v legislativě a strategických dokumentech je exkluzivním shrnutím jak evropských, tak i českých strategických dokumentů a zákonů dotýkajících se zelených střech. Velký důraz klade zejména na postavení zelených střech v souvislosti s nakládáním se srážkovou vodou, který řeší Zákon o vodovodech a kanalizacích a jeho prováděcí vyhlášky. Příloha č. 16 byla v roce 2021 aktualizována vyhláškou č. 244/2021, která je prvním českým právním předpisem specificky zmiňujícím zelené střechy. S účinností od 1. 7. 2022 je tak v české legislativě ukotven snížený poplatek za srážkovou vodu pro podnikatele a veřejný sektor, kteří mají na své nemovitosti zelenou střechu. Domácnosti za odvod srážkové vody nadále neplatí.

Třetí část názvem Programy na podporu zelených střech v ČR uvádí přehledně veškeré dotační programy jak na národní, tak na komunální úrovni. Na národní úrovni je to Nová zelená úsporám 2021, ze které lze hradit výstavbu zelených střech na rodinných a bytových domech, a to až do výše
1000 Kč/m². V komunálních dotacích je nejdále Brno, které svůj dotační program Zeleň střechám poprvé vyhlásilo již v roce 2019. Přímé dotace na výstavbu zelených střech nabízí v současnosti také
Hodonín a Ústí nad Orlicí.

Čtvrtá část s názvem Česká města a zelené střechy shrnuje přehledně graficky výsledky průzkumu mezi představiteli měst s důrazem na Prahu. Jako nejvýznamnější přínos zelených střech označili respondenti zlepšování (mikro)klimatu, za stejně důležité pro město považují ekologické efekty a zvyšování kvality života. Až na pomyslném čtvrtém místě pak oceňují ochranu před silnými srážkami a nejmenší povědomí je o ekonomických efektech ozeleňování budov, které třetina respondentů nepovažuje za důležité.

Pátá část je tabelárním a grafickým shrnutím informací, které získali autoři průzkumu od podnikatelských subjektů. Na počátku období samostatné České republiky byl nejprve rozvoj zelených střech tažen průkopnickými zahradnickými firmami a architekty se zahraniční zkušeností. S přibývajícími informacemi a zdařilými realizacemi rostla po zelených střechách poptávka a s ní rostly i kapacity a schopnosti realizačních firem stejně jako odbornost lokálních výrobců materiálů. Odborné realizační firmy jsou zpravidla nejprve firmy zahradnické, které zelené střechy začaly realizovat jako rozšíření svého portfolia. Obdobně tomu je i mezi lokálními výrobci materiálů pro zelené střechy, kteří jsou postupnou úpravou svých stávajících produktů a vývojem produktů nových schopni čím dál více poskytovat kvalitní a dlouhodobě funkční řešení. Postupně v oboru přibývá specializovaných firem, které se soustředí výhradně na segment ozeleňování budov.

V roce 2020 zesílila poptávka veřejných zadavatelů, kteří tvořili 24,1 % zákazníků, zatímco 75,9 % zakázek se realizovalo pro soukromého investora. Podíl veřejného sektoru v posledním roce výrazně narostl, což je dáno rostoucím povědomím měst a státní správy o klimatické krizi a snahou jí čelit, dostupnými zdroji financování z veřejných rozpočtů.

Zelené střechy jsou navrhovány na čím dál pestřejším spektru objektů. Nejčastějším typem objektu, na kterém se zelené střechy vyskytují jsou stavby pro bydlení s převahou rodinných domů. Nezanedbatelnou a rostoucí kategorii poptávky tvoří školy, kde se zelené střechy mohou stát venkovní učebnou, experimentální či odpočinkovou plochou.

Nejsledovanějším indikátorem růstu odvětví zelených střech je roční přírůstek nově založených zelených střech, který popisuje vývoj v oboru. Tento ukazatel je vypočítán na základě množství dodaného extenzivního a intenzivního střešního substrátu, který je klíčovou složkou skladby funkční zelené střechy. Na základě zjištěných dat tak je možné vypočítat, že v roce 2020 vzniklo na území České republiky přibližně 312 000 m? nových zelených střech, což představuje zvýšení přírůstku o 21,9 % oproti roku 2019.

Poslední, šestá část se věnuje trendům, výhledům a očekávání vývoje ozeleňování budov. Je patrné, že ozeleňování budov má v ČR rostoucí tendenci. Každoročně stoupá počet nově založených zelených střech i firem v oboru a roste počet firem, které se specializují pouze na segment ozeleňování budov.

Budoucí vývoj v oboru zelených střech vnímá většina firem pozitivně a v reakci na to zvažují různé kroky k rozšíření svých kompetencí.

Snaha čelit fenoménu městských tepelných ostrovů povede k většímu využívání zeleně v zástavbě na úrovni parteru i na střechách. Na úrovni parteru budou běžné intenzivní zelené střechy, na vyšších střechách se budou uplatňovat extenzivní i intenzivní střechy. Zelené střechy se do budoucna mohou stát nástrojem územního nebo regulačního plánování měst, a mohou být cíleně využívány k propojování městské zelené infrastruktury.