Zkušenosti se svozem bioodpadu jsou v Brně dobré, hnědých nádob přibude

Zkušenosti Brna s prvním, zatím necelým rokem svozu bioodpadu jsou velmi dobré. Od začátku dubna do konce roku svezli popeláři do centrální brněnské kompostárny přes 900 tun odpadu, který by jinak skončil ve spalovně. Podle náměstka primátorky lidé třídí až překvapivě dobře. Nežádoucích příměsí, které musejí zaměstnanci kompostárny ručně vytřídit, je zhruba šest procent, řekl dnes náměstek novinářům. Kompost se prodává zájemcům.

Loni na jaře město rozmístilo 1000 hnědých popelnic o objemu 240 litrů na místa, kde jsou kontejnery pro sběr tříděného odpadu. "Dělali jsme to podle požadavků městských částí. Některé to chtěly všude, některé byly opatrnější. Ale různé obavy se nenaplnily, proto bychom během letoška chtěli doplnit nádoby na bioodpad do všech míst, kterých je zhruba 1300," řekl náměstek.

Největším problémem při sběru bioodpadu bývá to, že lidé rostlinné zbytky z kuchyně hodí do nádoby společně s papírovým či plastovým sáčkem. "Ale není to zdaleka tak moc, i když by bylo ideální, abychom už nemuseli nic dotřiďovat. Ale určitě na tom nejsme tak špatně jako například v Ústí nad Labem či Moravské Třebové, kde k našemu překvapení se sběrem bioodpadu museli skončit," řekl náměstek.

Kompost si z kompostárny může kdokoliv odvézt. Jedním z největších uživatelů je Veřejná zeleň města Brna, která jej používá při nových výsadbách a rekultivacích.

Vedení města diskutuje o tom, zda a jak svážet bioodpad od rodinných domů. Řešení musí být takové, aby dopady na životní prostředí nepřevýšily benefity, tedy aby popelářská auta nejezdila zbytečně mnoho kilometrů. Zatím však dobře funguje mobilní svoz v zahrádkářských koloniích, stejně také mohou lidé svážet zahradní odpad do sběrných dvorů.

Zdeněk Meitner