Ekologie a její budoucnost: Přijetí nové odpadové legislativy bylo jednoznačně správné

Odpadové i kalové hospodářství, předcházení vzniku odpadu i zpracování a nakládání s plasty. A také úspěšně realizované projekty z oblasti ekologie a životního prostředí včetně možnosti jejich financování.

To byla některá z hlavních témat setkání Ekologie a její budoucnost, na kterém diskutovali zástupci měst a obcí s představiteli Ministerstva životního prostředí ČR, Státního fondu životního prostředí ČR, kraje a dalšími odborníky. Akci v brněnském hotelu Voroněž pořádala společnost Magnus Regio.

Hned v úvodu v online vstupu vystoupil Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D. ředitel odboru odpadů Ministerstvo životního prostředí ČR, který účastníky seznámil s nejnovějšími daty ohledně nakládání s komunálními odpady v tuzemsku, samozřejmě v kontextu nových cílů, které přináší nová odpadová legislativa.

,,Téměř polovinu komunálních odpadů stále skládkujeme. Co se týče využití, tak tam jsme na úrovni asi 40 % z hlediska materiálového využití, energetické využití dosahuje zhruba na 12 %. Data tak jasně ukazují, že se zatím nedaří změnit negativní trend, který vidíme dlouhodobě v datech, co se týče skutečně masivního skládkování komunálních odpadů, rychlého zaplňování skládek a pokud se podíváme na to absolutní číslo, tak každoročně na skládky zavezeme 2,6 nebo 2,7 milionů tun komunálních odpadů," uvedl Jan Maršák s tím, že jde o do budoucna neudržitelný trend. Pokud bychom takto pokračovali, tak skládky zaplníme velmi rychle.

,,Když se podíváme na to, jak vypadá z hlediska složení toto množství odpadu z obcí a dle toho jak třídíme, je jasně vidět, že se musíme zaměřit na to, co se dostává do černých popelnic. Směsný komunální odpad totiž stále tvoří největší položku v tom množství komunálních odpadů od občanů," informoval Maršák s tím, že to je věc, na kterou je nutné se zaměřit. A musíme se dostat do situace, kdy směsný odpad výrazně poklesne, a tyto složky se přesunou do složek tříděných.

Maršák dále uvedl, že přijetí nové odpadové legislativy na konci roku 2020 bylo jednoznačně správné, již nyní můžeme vidět některé efekty, které to přináší. ,,Více se nová legislativa projeví v horizontu roku 2023, 2024. Ale legislativní rámec existuje a už vidíme některé věci, které by bez toho nebyly asi realitou. Co se týče prováděcích předpisů, tam jsou všechny vyhlášky přijaty, podařilo se to v minulém roce, ještě zbývá jedna vyhláška k výrobkům s ukončenou životností, ale ta už je těsně před publikací ve sbírce zákonů. Její prováděcí rámec je k dispozici, všichni podle něj mohou postupovat, a je to věc, kterou jsme řešili po celý rok 2021," řekl Jan Maršák.

Kalové hospodářství

K tématu kalového hospodářství vystoupil náměstek primátorky města Brna, který téma představil na ČOV Brno - Modřice. ,,Legislativa na nakládání s kaly myslí, ale otázka je, jaká je realita v kombinaci s ekonomikou. Stávající stav ČOV Modřice je z roku 1962 po rekonstrukci v roce 2004. Nyní plánujeme nové vymývací nádrže, teplotní sušárnu, třetí kogenerační jednotku. Dnes vyrábíme elektřinu ze dvou kogeneračních jednotek a do budoucna plánujeme materiálové a energetické využití sušeného kalu," uvedl Hladík.

K problematice kalů dále vystoupil Ing. Karel Plotěný z firmy ASIO TECH. ,,Možností, co dále dělat s kalem existuje celá řada. Klíčové je však, že univerzální řešení neexistuje. Každá lokalita má své optimální řešení, které vychází především z velikosti lokality a osídlení okolí, znečištění odpadních vod, dopravní dostupnosti a dostupnosti vhodné zemědělské půdy."

Na programu byla i problematika finanční podpory přechodu k oběhovému hospodářství, se kterou vystoupil Ing. Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR. Hlavními cílovými skupinami jsou právě obce jako původci komunálního odpadu a subjekty podnikající v oblasti nakládání s odpady či s potravinami nebo v oblasti výroby a průmyslu.

Celou reportáž z akce včetně fotografií pro vás chystáme na www.moravskehospodarstvi.cz