Strážce národního parku v roli agresora ? Absurdní !
V posledních dnech se v médiích široce probírá případ napadení dvou strážců šumavského národního parku skialpinisty, resp. údajná agresivita strážců vůči pokojně sportujícím lyžařům.
Jak se TO skutečně událo je nyní v šetření Policie a my, členové největšího spolku sdružujícího strážce přírody v ČR, nepochybujeme o výsledku. Paralely se známým rčením - ,,Zloděj křičí, chyťte zloděje", si totiž jistě musel všimnout každý.
My vycházíme z faktu, že jeden z napadených strážců je profesionál s dlouholetou praxí, navíc člen naší Asocice, tedy strážce, který je vedle ,,normálních" předpisů ,,navíc" vázáný i Kodexem strážce (najdete v hlavním Menu, v záložce Asociace strážců). Víme, že opravdový ,,profík" dokáže své emoce udržet na uzdě, obzvlášť když ví, že porušení pravidel ho může nejen stát pracovní místo, ale i hrozí trestním stíháním za zneužití pravomoci úřední osoby.
Veřejnost možná neví, že profesionálních strážců je u nás doslova hrstka - téměř bez výjimky je potkáte pouze v národních parcích. Ve zbytku republiky, především pak v některých chráněných krajinných oblastech, pak působí strážci dobrovolní. Práva i povinnosti mají všichni strážci stejné - musí se podrobit náročné přípravě i pravidelnému přezkušování. Všichni bez rozdílu svoji práci berou jako poslání a a službu - a to nejen návštěvníkům, ale především naší přírodě.
A teď si představte situaci, že jste jako strážce ve službě v území, kam je z důvodů ochrany přírody vstup (tedy i vjezd skialipinistů) omezen. A potkáte dva muže na skialpových lyžích, kteří tu nemají co dělat. Samozřejmě jim musíte (je to vaše povinnost, a v tomto případě i práce) sdělit, že se dopsutili přestupku. Neděláte to poprvé - s podobnými ,,případy" se setkáváte každou zimu, několikrát do měsíce...minimálně 20 let. Zato skialpinisti možná strážce potkali poprvé v životě. A po nějaké chvíli (a zřejmě i ostré výměně názorů) ležíte i se svým služebním odznakem ( insignie "státní moci") ve sněhu a skialpinista do vás kope (pochopitelně v sebeobraně!) těžkou lyžařskou botou. Opravdu ukázkový příklad agresivity zaměstnanců národního parku :-)
Práce strážců není v poslední době nijak záviděníhodná. V chráněných územích přibylo návštěvníků a s nimi bohužel i porušování pravidel. Když k tomu připočteme obecně velmi nízkou ochotu dodržovat jakákoliv pravidla, je na konfliktní situace zaděláno. Ale mělo by zůstat maximálně u slov a posléze u faktů, které jsou zváženy ve správním řízení.
Fyzické násilí nelze tolerovat ani jedné straně. Čeští strážci jako jedni z mála v Evropě nejsou při výkonu svých pravomocí oprávněni k použití donucovacích prostředků; jejich jedinou ,,zbraní" jsou komunikační dovednosti a schopnost argumentovat. O to tvrdší by pak měl být postih těch, kteří vyznávají jen ,,zákony džungle" a když jim dojdou argumenty, své problémy řeší pěstmi.
Zdroj: sw.strazprirody.cz