Rekordní výrobu elektřiny hlásí za leden a únor provozovatelé větrných elektráren

Rekordní množství elektřiny vyrobily české větrné elektrárny během letošního ledna a února. V lednu to bylo 87 639 megawatthodin (MWh), v únoru dokonce 106 050 MWh, ukazují předběžná data ze systému OTE. Pro srovnání: jde o množství elektřiny, které za měsíc spotřebuje více než milion osob. [1] 340 českých větrných elektráren bylo schopno po oba měsíce vyrábět dostatek elektřiny, jejíž objem odpovídá spotřebě domácností v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. [1] Dobré větrné podmínky nejen v České republice, ale i jinde v Evropě tak nyní pomáhají zvyšovat energetickou soběstačnost EU a zmírňovat současnou energetickou krizi.

Leden a únor obecně patří k největrnějším měsícům v roce. Větrné elektrárny po dobu šesti měsíců (od října do března) vyrábějí každý měsíc asi 10 % své roční výroby. Dva jarní měsíce (duben a květen) vyrábějí asi 8 %. Zbývající čtyři měsíce (od června do září) se výroba pohybuje mezi 5 a 6 %. Vyplývá to z analýzy měsíčních výrob větrných elektráren v Česku v letech 2009 až 2021, kterou sestavila Česká společnost pro větrnou energii. Výsledek je zobrazen v grafu níže, data najdete v excelu přiloženém k této tiskové zprávě.

Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a patnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky. [2]

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), řekl:

,,Maximální výroby dosahuje větrná elektrárna od poloviny podzimu do druhé třetiny jara, kdy je zároveň nejvyšší celková spotřeba elektřiny. I v nejhorších měsících je výroba stále na polovině hodnot nejlepších měsíců." ČSVE sdružuje provozovatele větrných elektráren i výrobce a dodavatele technologií.

Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR. [3]

,,Dva roky starý národní energeticko-klimatický plán přitom předpokládá do roku 2040 zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny. Považuji za nezbytné a zároveň všestranně výhodné společně usilovat o urychlení instalací nových obnovitelných zdrojů energie. Jsou to zdroje domácí a přímo tak snižují závislost na dovozu energií včetně těch z Ruska, nepodléhají cenovým turbulencím a pomáhají chránit klima. V obnovitelných zdrojích musíme šlápnout na plyn," řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

,,Průměrná cena elektřiny za poslední měsíce na vnitřním trhu v ČR je nad čtyřmi korunami za kilowatthodinu. Elektřina vyrobená z větru v lednu a únoru tak má hodnotu tři čtvrtě miliardy korun. Protože každý spotřebitel platí poplatek na obnovitelné zdroje jen ve výši padesát haléřů za kilowatthodinu (0,495 Kč/kWh činí příspěvek spotřebitelů na podporu OZE, pozn. redakce), velkou část ze stamilionové částky můžeme chápat jako úsporu pro lidi. Elektřina se totiž nemusela nakoupit za draho z jiných zdrojů. Čím více bude elektřiny z obnovitelných zdrojů, tím více se ušetří," řekla Iva Šťastná z firmy Portiva, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už více než 15 let připravuje. Portiva provozuje osm větrných elektráren na sedmi lokalitách.

PŘÍLOHA:

2040: třetina elektřiny z větru?

Z větru v Česku pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny, přitom celoevropský průměr činí 15 %, respektive 12 %, když odečteme větrníky na moři. [1] ,,Ten rozdíl není tím, že by v Česku nebyl větrný potenciál. Ten máme podobně dobrý jako sousední Rakousko nebo jižní Německo. Problémem je přístup státu, který vítr a vůbec obnovitelné zdroje dosud považoval za jakýsi doplněk ke konvenční energetice. Tak to ale ve světě vůbec neplatí, obnovitelné zdroje jsou z hlediska rozvoje volbou číslo jedna, přebírají roli těch uhelných a jaderných a téměř všude ve světě slaví prim. Staví se jich každoročně násobně víc než uhelných nebo jaderných elektráren," uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. [3]

Rakouské horské oblasti a podhůří jsou pro stavbu větrných elektráren převážně zcela nevhodné (větrné podmínky, terén, osídlení). Malá část území východně od Vídně je naopak velmi příznivá. Zbytek území je topografií a větrností podobný Česku.

V Evropě bylo v loňském roce vybudováno více než 17 gigawattů (GW) nových větrných elektráren, státy EU-27 postavily pouze 11 GW, uvádí ve výroční zprávě za 2021 WindEurope, asociace evropského větrného průmyslu. V Česku už druhý rok po sobě nevznikla žádná větrná turbína, uvedla Komora OZE nedávno. [2]

Spolehlivost predikcí výroby větrných elektráren

,,Zkušenosti ukazují, že se na energii z větru lze spolehnout. Přestože se výroba větrných elektráren může ze dne na den lišit, v delším období jde o zdroj překvapivě spolehlivý, díky meteorologii dobře predikovatelný. A to bez rizika cenových výkyvů nebo mimořádných výpadků, kterými trpí mnohé klasické energetické zdroje. To stejné lze říci také o energii ze Slunce i o ostatních obnovitelných zdrojích, jako bioplynové stanice či špičkové malé vodní elektrárny, které mohou být navíc regulační podporou elektrizační soustavy," uvedl Štěpán Chalupa.

Provozovatelé větrných elektráren vytvářejí roční předpoklady (plány) výroby elektřiny. Plány a jejich plnění dokládají provozovatelé větrných elektráren financujícím bankám. Z pohledu banky jde o jeden z klíčových ukazatelů, protože z něj výplývá údaj o výkonnosti projektu, od nějž se odvíjí budoucí schopnost provozovatele úvěr splácet. Podle informací od provozovatelů větrných elektráren se skutečná výroba od ročních předpokladů (plánů) odchyluje meziročně o plus mínus 10 %. Porovnání plánů a skutečné výroby ukazuje tabulka/graf níže. Data pochází od firmy Portiva, jež provozuje osm větrných elektráren na sedmi lokalitách v Česku.

Mnohem větší variabilitu má výroba větrné energie v perspektivě jednotlivých dnů či týdnů, kdy může kolísat dokonce až od 0 do 100 % (to však platí z pohledu jednotlivých větrných elektráren a jednotlivých dnů - pokud je jich více a nejsou všechny na jednom místě, pak je kolísání výroby z větru menší). Proto je nutné větrné elektrárny doplňovat dalšími prvky poskytujcími flexibilitu, ať již skrze akumulaci, jiné výrobní zdroje (včetně obnovitelných, jako je energie biomasy), nebo flexibilitu na straně některých spotřebitelů. Podstatné však je, že výrobu elektřiny z větru a slunce lze díky čím dál kvalitnějším meteorologickým modelům dobře předpovídat. Nejde tedy o nepředvídatelný faktor a při dobrém nastavení systému se lze snadno vypořádat i s nejrůznějšími rozmary evropského počasí.

Zdroje

[1] Uvažujeme průměrnou spotřebu domácnosti na úrovni 2,5 MWh / ročně, což odpovídá spotřebě typické domácnosti s tarify D02d a D025d, které má přibližně 72% domácností. Uvažujeme velikost průměrné domácnosti 2,3 členů, jak uvádí výsledky sčítání lidu z roku 2011 (poslední dostupné). Počty obyvatel v krajích přebíráme z ČSÚ (zde).

[2] Wind energy in Europe: 2021 Statistics and the outlook for 2022-2026 - Trends and statistics.

[3] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020. Shrnuto v tiskové zprávě (zde).