Stát tak dlouho projektoval akcelerační oblasti, až se ukázalo, že jsou zastaralé
Připravený návrh akceleračních zón pro větrné elektrárny obsahuje plošné výškové
limity, které ve většině případů neumožňují využít nejmodernější typy turbín.
Právě ty přitom představují zásadní technologický posun - dokáží z jedné
lokality vyrobit násobně víc elektřiny a zároveň snížit počet potřebných
elektráren. Na problém poukazují Česká společnost pro větrnou energii a Komora
obnovitelných zdrojů energie.
Analýza všech 80 větrných akceleračních oblastí ukazuje, že ve třech pětinách z
nich nebude možné instalovat ani současné standardní typy větrných elektráren.
Nejčastější limity (185 a 200 metrů) odpovídají starším generacím turbín. Pouze
32 zón (40 %) umožňuje instalaci elektráren s výškou do 250 metrů, což odpovídá
dnešní nejběžnější technologické úrovni. Nejmodernější větrné elektrárny, které
se již projektují, jsou ale vyšší, než 250 metrů. Ty by ale podle návrhu nemělo
být možné stavět v žádné ze zón.
Připravený návrh akceleračních zón pro větrné elektrárny obsahuje plošné výškové limity, které ve většině případů neumožňují využít nejmodernější typy turbín. Právě ty přitom představují zásadní technologický posun - dokáží z jedné lokality vyrobit násobně víc elektřiny a zároveň snížit počet potřebných elektráren. Na problém poukazují Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných zdrojů energie.
Analýza všech 80 větrných akceleračních oblastí ukazuje, že ve třech pětinách z nich nebude možné instalovat ani současné standardní typy větrných elektráren. Nejčastější limity (185 a 200 metrů) odpovídají starším generacím turbín. Pouze 32 zón (40 %) umožňuje instalaci elektráren s výškou do 250 metrů, což odpovídá dnešní nejběžnější technologické úrovni. Nejmodernější větrné elektrárny, které se již projektují, jsou ale vyšší, než 250 metrů. Ty by ale podle návrhu nemělo být možné stavět v žádné ze zón.
Nižší limity znamenají 2,5 krát méně energie
Rozdíl ve výrobě elektřiny je přitom zásadní. Pro srovnání: elektrárna splňující výškový limit 160 metrů, což odpovídá technologii z roku 2010, ročně vyrobí zhruba 6,6 milionu kilowatthodin (kWh). Moderní typy s výškou okolo či nad 250 metrů vyrobí přibližně 2,5krát víc elektřiny. Nižší limity tedy v praxi nepřinesou menší zásah do území protože bude třeba postavit násobně větší počet elektráren pro výrobu stejného množství elektřiny.
,,Velkým problémem navržených akceleračních zón jsou plošné výškové limity, které by v praxi znemožnily využití nejmodernějších a nejefektivnějších technologií. Je to podobné, jako kdybychom na dálnici se standardní rychlostí 130 km/h plošně zavedli dva a půl krát nižší rychlostní limit, tedy 50 km/h. Jezdit by se dalo, ale dálnice by přestala plnit svůj účel," říká Štěpán Chalupa.
,,Akcelerační oblasti mají představovat možnost zjednodušeného a rychlejšího povolování, nikoliv absolutní zákaz projektů nesplňujících obecně stanovené podmínky. Tyto podmínky by proto mělo být možné v rámci standardního povolovacího procesu upravit na základě detailního odborného posouzení konkrétního záměru," dodává Chalupa.
Graf: čísla v popiscích ukazují výškové limity AO (v metrech)
Samotné akcelerační zóny výstavbu nezrychlí
Zástupci větrného sektoru proto znovu zopakovali, že akcelerační zóny samy o sobě nejsou všespásným řešením. ,,Důležitější je to, aby povolování větrných elektráren fungovalo důkladně, rychle a předvídatelně a to plošně v celém Česku" doplňuje Štěpán Chalupa.
,,Vedle odstranění výškových limitů a dalších ne vždy logických omezení v akceleračních zónách proto navrhujeme také to, aby i v akceleračních zónách bylo možné postupovat podle standardních pravidel jako mimo ně. Každý projekt by prošel detailním odborným posouzením. To by mělo jasně ukázat, že konkrétní záměr lze realizovat v souladu s předpisy i bez nadbytečně omezujících, obecně nastavených podmínek akcelerační zóny. Projekty by tak nebyly blokovány předem nastavenými, příliš obecnými limity," doplňuje Michal Janeček.
Zásadní jsou také další obecně stanovené omezující podmínky a zmírňující opatření, která nejsou navázána na detailní posouzení konkrétního záměru. Pokud nebude možné jejich přiměřenost a vhodnost ověřit individuálním odborným posouzením, může být v některých případech vhodnější akcelerační oblast vůbec nevymezovat.
Akcelerační oblasti pro fotovoltaiku
Návrh akceleračních oblastí pro fotovoltaiku počítá s lokalitami o celkové rozloze přibližně 1 573 hektarů a potenciálním instalovaným výkonem okolo 1,5 gigawattu (GW). Největší koncentrace menších a středně velkých lokalit je navržena ve Zlínském kraji, zatímco nejvýznamnější výkonové plochy se nacházejí zejména ve Středočeském a Karlovarském kraji. Součástí další diskuse by podle zástupců sektoru měla být i praktická podoba podmínek pro využití těchto území, zejména s ohledem na zachování prostupnosti krajiny a způsob řešení oplocení jednotlivých areálů.
,,Za důležité považujeme, aby při rozvoji fotovoltaických akceleračních oblastí zůstala zachována prostupnost krajiny, a to včetně vhodně nastavených parametrů oplocení. Právě praktické fungování těchto podmínek bude mít zásadní vliv na to, jak budou projekty přijímány v konkrétních regionech. Pro fotovoltaiku je pak ještě více podstatné motivující prostředí pro domácnosti a podnikatele pro střešní a obdobné instalace v místě či blízko místa spotřeby," říká Aleš Hradecký.
Sdílet článek na sociálních sítích
