zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zálohy na plechovky od piva. Zelená nebo čistě byznysová otázka?

18.05.2022
Odpady
Recyklace
Cirkulární ekonomika
Zálohy na plechovky od piva. Zelená nebo čistě byznysová otázka?

Redakce Hospodářských novin zaslala několik dotazů k problematice sběru a využití hliníkových plechovek od nápojů. Stále více plechovek se využívá například při prodeji piva. Hliník je však pořád dražší, což navyšuje náklady i výrobcům nápojů. U hliníkových plechovek se proto nyní hovoří o tom, že by lidé měli nově povinnost kupovat si jen zálohované plechovky, které by po vypití museli navíc nepoškozené vracet zpět do obchodů. Jak se v České republice využívá odpadní hliník? Je zálohování plechovek čistá a zelená myšlenka nebo je to spíše byznysový marketing v boji o drahé suroviny?

Jak je to s odpady hliníku v České republice?

Hliníkové odpady se v ČR zpracovávají v hutích nebo ve speciálních provozech, kde dochází k jejich potřebnému čištění a granulaci. Hliník je volně obchodovatelný materiál, takže další zpracování je otázkou trhu a poptávky po této surovině. Plechy na výrobu hliníkových obalů dodávají firmám v České republice zahraniční výrobci, kteří k jejich výrobě používají až 93 % recyklovaného hliníku. Další možností, jak recyklovat hliník, je např. pro výrobu činidel v chemickém průmyslu nebo třeba při výrobě oceli, nebo jiných slitin, či barev. I zde je velmi vhodné využití recyklovaného hliníku.

Jak se odpadní hliník využívá?

Z podstaty věci v odborné rovině neexistuje něco jako kvalitnější či méně kvalitní recyklace hliníku. Při recyklaci se vždy jedná o substitucí primárních surovin a z hlediska životního prostředí je jedno, zda bude více recyklátu v hliníkovém disku na pneumatiku, či zda se využije stejné množství recyklovaného hliníku na výrobu plechovek, či zda se nahradí primární hliník v chemické výrobě, nebo v jiných recyklačních aplikacích. Z hlediska cirkulární ekonomiky a odpovědného nakládání s druhotnými surovinami je vždy podstatné si uvědomit, že nejde o konkrétní aplikaci, kde bude nahrazen hliník vyrobený z primárních surovin, ale o to, aby byly recyklovaným hliníkem ušetřeny primární suroviny. Což se ve všech citovaných odvětvích děje. Tento celostní přístup platní obecně pro všechny druhotné suroviny. Jediné, kdy se část podnikatelských subjektů snaží tento logický celostní přístup účelově popírat, je v případě marketingových a PR aktivit, kdy některé firmy chtějí jaksi silou prosazovat, že ta jejich forma recyklace je důležitější a lepší, než jiné formy recyklace. Z odborného hlediska je to samozřejmě nesmysl. V takovém případě jde spíše o tzv. marketingový greenwashing. Kdy se odkazem na úzce vykládané "zelené politiky" snaží konkrétní firma, či sdružení, dosáhnout řadou upravených rádoby zelených tvrzení ekonomické výhody pro sebe sama. Tato PR komunikace je pak velmi často doprovázena řadou placených studií, které mají potvrdit ono potřebné "zelené" tvrzení. Je potom na spotřebiteli, aby si udělal obrázek sám.

Kolik vzniká odpadního obalového hliníku v Čechách, kolik z něj končí zpět v plechovkách?

Na český trh je uváděno stále relativně malé množství hliníkových obalů, které by mohly být využity pro recyklaci. To ostatně potvrzují i data Ministerstva životního prostředí viz. níže. Je to cca 18600 tun ročně. Každá výroba má svá specifika a soustředit se pouze na recyklaci plechovek z odpadního obalového hliníku v českých podmínkách se s ohledem na velmi malý trh v ČR zatím nevyplatilo a zřejmě ještě delší dobu nevyplatí. Na druhou stranu, máme zde velmi dobře fungující hutě a ty zpracovávají hliníkové odpady dlouhodobě a vytváří z nich recyklovaný hliník jako druhotnou surovinu využitelnou v řadě aplikací a v řadě segmentů průmyslu. To je jednoznačně velmi pozitivní.

obaly-mzp

Jak se hliník třídí?

Specifikum při třídění hliníkových obalů spočívá zejména v tom, že jich je na český trh uváděno malé množství oproti ostatním typům obalů a také v tom, že doposud nepředstavovaly tyto snadno tříditelné nápojové plechovky tak významnou část hliníkových obalů oproti různým jiným tenkostěnným obalům jako jsou např. různé hliníkové fólie. Menší celkové množství a odlišná skladba hliníkových obalů je specifikem českého trhu, který historicky více využívá v nápojovém segmentu vratných skleněných obalů a teprve v současnosti přechází na hliníkové plechovky.

Komu by šlo o skutečné dopady na životní prostředí, tak z pohledu co nejnižší produkce odpadu jako takového, je opakovaně plněný vratný skleněný obal samozřejmě jasným vítězem. To ostatní, pokud by to bylo obhajováno s odkazem na zelené cíle, jsou opět spíše marketingové příběhy pro některé zákazníky. Na druhou stranu plechovky mohou mít pro řadu zákazníků skutečně mnohé logistické výhody např. na dovolených, apod. Nicméně z odborného hlediska není to propojení na "zelené dobro" hlikových plechovek namístě prosazovat nijak hlasitě a na sílu.

Počítá se s tříděním hliníku do budoucna?

Ano, nově to stanovila legislativa Evropské unie. Obce a města mají podle nové odpadové legislativy povinnost umožnit třídění kovových odpadů jako takových. V posledních letech výrazně vzrůstá podíl nádob pro vícekomoditní nádobový sběr, ve kterém lze například do kontejneru třídit spolu s plasty i kovy. Odpad je svezen na dotřiďovací linku, která je schopná jednotlivé frakce efektivně dotřídit pro účely recyklace. Význam vícekomoditních sběrů je patrný na rozvoji sběrné sítě pro sběr kovových obalů. V posledních dvou letech velmi roste počet obcí, které lidem umožňují třídit kovy do samostatných kontejnerů, nebo do kontejnerů, kde se kovy sbírají v kombinaci s jiným materiálem jako s plastem a někdy i s nápojovým kartonem. Na konci loňského roku už mohli občané třídit kovy do více než 100 tis. sběrných nádob. (v roce 2018 zhruba 10 tis. nádob na sběr kovů). Obce a města, spolu se svozovými firmami již do třídění kovových obalů investovaly nemalé prostředky. Tuto cestu aktivně podporují i dotace Evropské unie, a to i v novém dotačním období.

Třídící linky pořizují moderní separátory kovů, které nejen že vytřídí všechny kovy (nejen hliník), ale také je roztřídí podle materiálu. Náběh systému o třídění nových materiálů samozřejmě chvíli trvá. Počítá s tím také evropská legislativa, která umožňuje splnění jednoho z recyklačních cílů odložit - a pro ČR bylo schváleno odložení právě cíle k roku 2025 pro hliníkové obaly. Nicméně cíl pro rok 2030 bude s těmito novými technologiemi naplněn. Díky rostoucí oblibě nápojových plechovek a kovových obalů obecně dochází k přibližování českého trhu tomu průměrnému evropskému. Není to sice tak ideální jako opakovaně naplnitelné skleněné lahve, ale je to realita trhu. S rostoucím množstvím produkovaného kovového odpadu ze spotřebovaného zboží, pak narůstá také celková efektivita jeho tříděného sběru a klesají jednotkové náklady.

Z odborného hlediska zde není žádný objektivní důvod zavádět povinné zálohy na plechovky od piva. Není zde důvod brát lidem silově, formou povinných záloh, možnost výběru, v čem si svůj nápoj koupí. A zda budou skutečně muset s nepoškozeným obalem, nově zpět do velkého obchodu s automatem, když jej doposud mohli zmáčknutý hodit do příslušného barevného kontejneru před svým domem. Chápu, že povinné zálohy prosazují výrobci nápojů. Dostali by tak drahé a doposud tržně obchodované a velmi dobře recyklovatelné komodity do své moci a majetku. A nemuseli by se o ně nově dělit s ostatními recyklátory, kteří si je doposud ochotně v tržním prostředí kupovali. Nemuseli by se dělit ani s obcemi a městy, které tyto cenné komodity sbírají svými systémy třídění. Ano, takový systém by byl skutečně výhodný pro výrobce nápojů. Ale zřejmě jen pro ně. To mi nepřijde jako vyvážené a férové řešení. Doplatily by na to obce, města, obchody a zejména malé obchody, samozřejmě také samotní zákazníci, ostatní recyklátoři. Doplatil by na to i trh jako takový a férová soutěž.

Na druhou stranu pokud nápojáři zálohy chtějí, mohou si je podle platné legislativy zavést v dobrovolné rovině už nyní. Není zde ale objektivní důvod, aby všem ostatním stát stanovoval nové povinnosti a bral jim dosavadní možnosti volby jen proto, aby jedna skupina přišla levně k cenné surovině. Tedy není zde objektivní důvod aby stát zákonem záváděl povinné zálohy jako benefit pro nápojový průmysl. Další aspekty povinného zálohování je možné najít zde - Zálohování PET lahví v ČR očima odborníků

Mají kovové obaly a z nich narůstající množství odpadů oproti opakovaně naplnitelnému sklu nějakou výhodu?

Sklo je sklo, to nebudu zastírat. Nicméně určitou výhodou kovových odpadů je to, že je možné je velmi jednoduše odtřídit i ze směsi jiných materiálů, a to včetně směsného komunálního odpadu. Separátory kovů odtřídí veškeré kovové odpady skutečně velmi účinně. Tyto kovové odpady jsou rovněž tříděny podle jednotlivých materiálů. Kovy pak končí nejlépe v hutích, kde jsou z nich připraveny ingoty recyklované druhotné suroviny pro další spektrům možného využití a recyklace. Prakticky nekonečná možnost recyklace kovových materiálů je podobně jako u skla jejich velkou surovinovou výhodou například oproti plastům.

Česká republika je dlouhodobě premiantem v třídění obalových odpadů jako celku. Náš systém je velmi efektivní i ve srovnání s dalšími evropskými státy. Je to jedna z věcí, na které můžeme být pyšní. Do stávajícího fungujícího systému již bylo za posledních 25 let nainvestováno množství prostředků i z dotací EU, ale i od firem, obcí a měst. EU aktivně podporuje další rozvoj stávajícího systému. I pro začínající nové dotační období jsou zde připravy peníze na potřebný rozvoj a intenzifikaci systémů třídění, neboť cíle, které Unie stanovila pro všechny komunální odpady nejsou nízké a nejsou snadné. Prioritou má být co největší třídění, co největší snížení množství vznikajícího zbytkového směsného odpadu a co nejefektivnější nakládání s odpady jako s druhotnými surovinami pro široké spektrum recyklačního průmyslu. Vracíme materiály znovu do života.

Cirkulární bude nakládání se surovinou, pokud bude fungovat cirkulárně nejen v jednom odvětví, ale obecně v celém spektru možného využití.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, www.caoh.cz

Foto: Radek Janoušek

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
11
7. 2022
11-15.7.2022 - Tábor, výlet, pobytová akce
Brno - Bosonohy
INISOFT s.r.o.
13
7. 2022
13.7.2022 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
INISOFT s.r.o.
14
7. 2022
14.7.2022 - Seminář, školení
Olomouc, Vzdělávací centrum
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
Electrolux - domácí spotřebiče
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů
Složky životního prostředí