Premiér na evropském summitu na Bornholmu zahájí nové dobrodružství s větrnými elektrárnami v Baltském moři

Na jaře pozval předseda vlády na summit o větrné energii v Esbjergu také předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a německého kancléře Olafa Scholze. Scholz svou návštěvu Bornholmu zrušil, ale von der Leyenová se jí zúčastní.

Nejprve to byl Esbjerg, kde se letos na jaře uskutečnila největší evropská investice do větrných elektráren vůbec.

Právě Bornholm nyní premiérka Mette Frederiksenová (S) uvádí na politickou mapu EU, když 30. srpna zve své kolegy z Pobaltí na takzvaný summit o energetické bezpečnosti v Pobaltí. Altinget se to dozvídá z několika zdrojů.

Konečný seznam účastníků zatím nebyl potvrzen. Na seznamu hostů jsou však političtí představitelé, odpovědní ministři a vysocí úředníci z Finska, Švédska, Německa, Polska a pobaltských států. Kromě toho bude Evropskou komisi zastupovat jak její předsedkyně Ursula von der Leyenová, tak komisař pro energetiku Kadri Simson.

Německý kancléř Olaf Scholz však musel svou cestu zrušit kvůli vládnímu semináři, zatímco švédská premiérka Magdalena Anderssonová zůstává doma kvůli kampani (v SE se chystají parlamentní volby).

Na rozdíl od květnového setkání v Esbjergu, které se konalo v Severním moři a na němž se sešli hráči z regionu, který již na větrnou energii na moři hodně sází, je Baltské moře poměrně nevyužitým větrným regionem.

Evropská komise odhaduje, že Baltské moře má také velký potenciál zásobovat více než 100 milionů domácností zelenou energií, pokud se země dají dohromady.

Podle společnosti Green Power Denmark však zatím zahájilo instalaci turbín v Baltském moři pouze Dánsko a Německo, ale v přípravě jsou také plány Švédska a Polska.

Bývalý ministr zahraničí a ředitel společnosti Green Power Denmark Kristian Jensen říká, že Bornholmský summit se koná v rozhodující době.

"Uprostřed konfliktu s Ruskem existuje riziko, že někteří upřednostní krátkodobý návrat k většímu množství uhlí a nafty. Tento summit může pomoci upevnit, že obnovitelné zdroje energie a spolupráce v regionu musí být upřednostňovány," říká Kristian Jensen a dodává:

"Je důležitým signálem, že se jedná o setkání na úrovni předsedy vlády. Znamená to, že se do zelené agendy investuje politický kapitál a že se na ni naladí i úředníci a průmysl v ostatních zemích Baltského moře. To bude mít velký význam později, až budou následovat konkrétní projekty mezi zeměmi a průmyslem," říká Kristian Jensen.

Podle něj je potenciál větrných turbín v Baltském moři z dlouhodobého hlediska stejně velký jako v Severním moři. Zpočátku je však poněkud západněji, kde větrnou energii již řadu let rozvíjí nejen Dánsko, ale také Velká Británie, Nizozemsko a Německo.

Pobaltské země zatím tak daleko nejsou. Totéž platí pro Polsko, které má dlouhou tradici v roli černé ovce EU v oblasti klimatu.

Očekává se tedy, že země nejsou připraveny slíbit nové investice na úrovni těch, které byly na summitu v Esbjergu představeny pro Severní moře. Tam byl stanoven cíl vybudovat do roku 2050 150 gigawattů větrných elektráren na moři, což odpovídá téměř desetinásobnému nárůstu současné kapacity, což by stačilo k zásobování 230 milionů domácností zelenou energií.

Na druhé straně se očekává, že Bornholm položí základy pro větší regionální spolupráci s cílem uvolnit nevyužitý potenciál v této oblasti a stanovit některé krátkodobější cíle, jakož i připravované dohody mezi jednotlivými zeměmi. Podle Evropské komise by region mohl při správných investicích poskytnout odhadem 93 milionů gigawattů.

Zdroj: European Climate Foundation