Chcete dům, který vám i dnes ušetří na účtech za energie? Orientujte se podle energetických štítků

Energetická náročnost domů se posuzuje podle zpřísněného zákona o hospodaření energií, který v aktualizovaném znění platí od roku 2020. Stěžejním měřítkem je přitom energetický štítek budovy. Ten má sloužit zájemcům o nové bydlení i současným majitelům domů, aby měli lepší představu o tom, kolik za užívání svého obydlí ročně zaplatí. Do hodnocení energetické náročnosti budovy se proto mimo jiné započítávají základní výdaje na vytápění, ohřev a přípravu teplé užitkové vody, osvětlení, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti domu či pomocné energie jako tepelné čerpadlo nebo fotovoltaiku.

Systém poté rozřazuje domy podle jejich energetické náročnosti do sedmi tříd od A do G. Platí přitom, že čím vyšší klasifikační třídu váš dům má, tím přísnější jsou požadavky na jeho energetickou soběstačnost a tím víc v něm ušetříte za měsíční účty za energie.

Nepochopitelnou, ale stále ještě aktuální raritou je prodávat domy se štítkem G za podobnou cenu jako domy s vyšším štítkem. Jako by si kupující neuměli spočítat, jak velký rozdíl v nákladech na provoz je čeká.

Staré domy vytápěné plynem přitom samozřejmě nemohou konkurovat novostavbám osázeným nejlepšími technologiemi - a to po mnoha stránkách, té energetické především. To dokazuje i jednoduché porovnání nákladů za energie v domě se štítkem G a v modelovém domě se štítkem A a moderními technologiemi.

Zdroj: Ekonomické stavby

V domě s nejnižším energetickým štítkem tedy měsíčně zaplatíte přes 13 tisíc místo 2 tisíc, ročně přes 160 tisíc místo 25 tisíc. Provoz domu se štítkem G je tedy o více než 135 tisíc ročně dražší než zvolené referenční řešení. A co je vlastně toto moderní, nízkoenergetické řešení s vysokým štítkem zač?

Druhá, výrazně úspornější varianta představuje takzvaný zlatý standard moderních domů, které v Česku staví společnosti jako Ekonomické stavby. Jejich modelový příklad bungalovu má rozlohu zhruba 120 m² zastavěné plochy, žije v něm čtyřčlenná rodina a disponuje technologickým balíkem Nová zelená úsporám. Takový dům má automaticky zabudovanou fotovoltaiku, bateriové uložiště, decentrální rekuperaci i zesílenou izolaci domu a další vymoženosti. Navíc využívá dotace z programu Nová Zelená úsporám, má tepelné čerpadlo a ideální tvar obdélníku s velkým pasivním ziskem z jižní strany.

Díky tomu všemu mu starší dům s nízkým energetickým štítkem nabízený za podobnou kupní cenu nemůže konkurovat. Chytrá stavba a moderní technologie v ní totiž drasticky snižují měsíční náklady na provoz. Pokud byste si tedy za stejné peníze jako za moderní dům se štítkem A koupili dům se štítkem G, za 30 let byste přišli o více než čtyři miliony korun.

,,Češi rozdíl v hodnotě štítků brzy pochopí. Poté se hodnota nízkoenergetických domů ještě nevyhnutelně zvýší a domy se špatným štítkem naopak významně ztratí. Právě teď je tedy na investování do úsporného moderního domu ten nejlepší čas. Postavit si jeden takový přitom není žádná věda. U nás v Ekonomických stavbách už například popsanému zlatému standardu se štítkem A odpovídá více než 70 % domů, které stavíme. Češi tedy nemusí zbytečně ztrácet peníze ve starých neúsporných ?géčkách', na trhu je dostupná řada výhodnějších alternativ," říká ředitel Ekonomických staveb David Mencl.

Je naprosto pochopitelné, že zájemce o nový dům v první řadě zvažuje, zda výsledná měsíční splátka hypotéky odpovídá možnostem jeho rozpočtu. Je ale načase uvažovat o něco komplexněji a připočítat k hypotéce i další nezbytné náklady, kterým se v domě nevyhneme a které dnes dělají ještě větší rozdíly než kdy předtím.

,,Nehodnoťte dostupnost bydlení jen výší měsíční splátky za hypotéku. Dnes už je jiná doba. Musíte brát v potaz celkové náklady za dům a zahrnout do nich nejen splátku hypotéky, ale také výdaje za energie i údržbu domu. Často pak zjistíte, že díky dlouhodobě nižším provozním nákladům dosáhnete na mnohem lepší dům," radí na závěr Mencl.