Nevytříditelný odpad tvoří asi 13 procent obsahu popelnic v Ústí nad Orlicí

Nevytříditelný odpad tvoří zhruba 13 procent obsahu popelnic a kontejnerů v Ústí nad Orlicí. Ukázaly to výsledky analýzy, kterou si radnice nechala odbornou firmou provést na vzorku 450 kilogramů komunálního odpadu z různých lokalit města. Největší podíl tvořil bioodpad, kterého bylo v celkovém množství 170 kilogramů.

"Bioodpad svážíme dům od domu, ale stejně ho tam bylo poměrně dost. Je také vidět, že spousta lidí stále vyhazuje potraviny," řekl ČTK vedoucí odboru životního prostředí orlickoústecké radnice Tomáš Kopecký. Třetinu tvořily zbytky jídla, třetinu odřezky a další gastro odpad a třetinu zahradní odpad. Podle Kopeckého je sběrných nádob dost, Ústí jich rozdalo 2200, dalších 135 velkých kontejnerů na bioodpad je na sídlištích. Radnice se proto chce zaměřit spíše na osvětu mezi obyvateli než na další rozšiřování sítě biopopelnic. "Je to spíš o důslednosti. Lidé se musí naučit mít na bioodpad doma zvláštní nádobu," míní Kopecký.

Textil byl ve vzorku zastoupen asi 30 kilogramy. Méně než obvykle bylo PET lahví, nápojových plechovek a papíru. "Máme motivační sběr plastu a papíru. Lidé je mohou dávat do pytlů, a když je označí čárovým kódem a odevzdají, mohou získat slevu z poplatku za odpad deset korun na jeden pytel," uvedl Kopecký. Po městě jsou také rozmístěny nádoby na kovy. Jen zhruba 60 kilogramů tvořil nevytříditelný odpad, jako jsou dětské pleny, ubrousky, hygienické potřeby nebo znečištěné obaly.

V Ústí se třídí asi 45 procent z celkového množství komunálního odpadu. Recyklační limit vycházející z evropských předpisů, které se snaží postupně omezit skládkování, překračuje jen mírně. Podle Kopeckého je to způsobené hlavně velkoobjemovým odpadem, například kusy nábytku, který by se měl od příštího roku také oddělovat a zpracovávat.