Češi našli recept, jak připravit krajinu na klimatickou změnu. O Modelu Živá krajina vznikl film

,,Ve Zdoňově na Broumovsku jsem prožil nádherné dětství. Když jsme se chtěli vykoupat, přehradili jsme narovnaný tok, a voda tam byla pořád. Když jsem se postupně na místo vracel, zjistil jsem, že tam není ani kapka. Mé dětství se ztratilo a věděl jsem, že s tím musím něco dělat," říká v úvodu snímku Jiří Malík, spoluautor Modelu Živá krajina, se kterým se po 15 letech od prvotních aktivit ve Zdoňově nyní pracuje zhruba na 1800 kilometrech čtverečních v různých lokalitách po celé ČR.

Model Živá krajina dává dohromady ověřené příklady dobré praxe v zadržování vody. Nedělají se však nahodile a jednotlivě, ale všechny najednou s pomocí jasně dané metodiky. Tu je schopen se naučit i motivovaný laik. ,,Využíváme běžné lidi, kteří jsou po několika dnech školení schopní začít s mapováním krajiny, které se využívá k návrhům přírodě blízkých opatření na zádrž vody v krajině," dodává Malík.

Zpracovává se nejlépe celé povodí čtvrtého řádu, kdy minimální plocha studie proveditelnosti je 10km². Pak lze postupovat rychle a systematicky a díky tomu, že na sebe daná opatření navazují, lze jako puzzle skládat mozaiku plánu adaptace ČR na klimatickou změnu. To je ostatně prvním cílem Modelu Živá krajina. Tím druhým je samotná realizace navrhovaných opatření jakými jsou tůně, mokřady, remízy, omezení odvodňování melioracemi nebo výsadba zeleně.

Českou krajinu je potřeba upravit tak, aby se z ní stala opět houba schopná jímat vodu. Tuto schopnost totiž ztratila, protože je moc hladká a půda nemá dostatečný podíl organiky, je utužená a voda rychle odtéká. Navíc čtvrtina půdního fondu je plošně odvodněná melioracemi. ,,Přitom půda obsahuje mnohem více vody, než kolik je jí v otevřených hladinách. Kdybychom vylili všechny nádrže, rybníky, jezera a řeky do jedné nádoby a do druhé bychom vyždímali vše z půdy, tak ta druhá by byla pětkrát až osmkrát větší," říká Jan Frouz, zástupce ředitele Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

,,Hodně lidí cítí tíseň z klimatické změny, jež je dalece přesahuje a neví, co s tím mohou dělat. Mě dal tento projekt možnost přispět k řešení naprosto konkrétně a přímo za humny," sdílí své zkušenosti Dagmar Michalíková, která se dva roky od prvního proškolení stala koordinátorkou projektu. Nyní už má přes 200 kolegů. Je mezi nimi pojistný matematik, programátoři, studentka, projektant, farmaceut nebo učitelka. Zapojit se může každý.

,,Jsem rád, že jsem se stal na chvíli součástí hnutí s velkým potenciálem a natočil výpovědi lidí, kteří stojí u zrodu tohoto start-upu," říká režisér Ondřej Sovík, jež je mimo jiné autorem oceňovaného dokumentu Helios. Ten sleduje příběh původně amatérského fotografa slunečního zatmění Miloslava Druckmüllera, který svou vytrvalostí a invencí způsobil světový průlom ve výzkumu Slunce. ,,V tomto směru vidím paralelu. Model Živá krajina pro mě představuje velký posun v oblasti adaptace krajiny na klimatickou změnu, který lze uplatit kdekoliv v Evropě i ve světě," dodává režisér.

Dokument můžete zhlédnout na platformě Stream.cz: