Čtvrtek, 16. července 2026

Prachové znečištění v Evropě narůstá

Mezinárodní studie publikovaná v časopise Nature prokázala nárůst prachového znečištění v Evropě, zvlášť v jižní Evropě a na Středomoří. Výzkumu se podíleli i čeští vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd, kteří poskytli data z Národní atmosférické observatoře Košetice. Analýza téměř 18 500 denních měření z více než 100 evropských stanic pokryla období 2012 až 2021. Zvýšenou prašnost vědci pojí s proměnami atmosférické cirkulace a dezertifikací v severní Africe.
Prachové znečištění v Evropě narůstá

Praha 16. července (ČTK) - Prachové znečištění v Evropě roste a může stále výrazněji ovlivňovat kvalitu ovzduší i zdraví obyvatel. Vyplývá to z mezinárodní studie publikované v časopise Nature, na níž se podíleli i vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR (ÚCHP AV ČR). Pro výzkum poskytli dlouhodobá měření atmosférického aerosolu z Národní atmosférické observatoře Košetice. Akademie věd o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Vědecká analýza z více než 100 měřicích stanic v Evropě prokázala, že koncentrace prachu narůstaly na většině evropského kontinentu, nejvíce v jižní Evropě a Středomoří. Výzkumníci zkoumali přibližně 18.500 denních měření prvkového složení atmosférického aerosolu uskutečněných mezi lety 2012 až 2021.

V jižní Evropě například tvořil prach přivátý z dálky do roku 2021 v průměru téměř třetinu ročního limitu znečištění ovzduší, který doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO).

Atmosférický aerosol je směs mikroskopických pevných nebo kapalných částic, které se vznáší ve vzduchu. Tyto částice pocházejí jak z přírodních zdrojů, tak lidské činnosti, a významně ovlivňují kvalitu ovzduší a změnu klimatu.

Podle odborníků souvisí trend narůstající prašnosti v Evropě s proměnami cirkulace atmosféry a tzv. dezertifikací, procesem, při kterém se v severní Africe mění úrodná půda na neúrodnou a suchou krajinu.

Mapování každodenní koncentrace prachu v evropském ovzduší umožňuje tzv. model strojového učení, který využívá data o koncentracích hliníku, titanu, křemíku, vápníku a železa obsažených v prachu.

"Naše dlouhodobá měření prvkového složení atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením jsou ve střední a východní Evropě ojedinělým datovým souborem a mimořádně cenná i s ohledem na časovou, personální a finanční náročnost jejich získávání," uvedla Petra Vondráková Pokorná ÚCHP AV ČR.

Dlouhodobá měření prvkového složení atmosférického aerosolu z Národní atmosférické observatoře Košetice (NAOK) se realizují prostřednictvím výzkumné infrastruktury ACTRIS-CZ, kterou zastřešuje Český hydrometeorologický ústav. ACTRIS-CZ je součástí evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS ERIC, která propojuje významná pracoviště zaměřená na výzkum atmosféry, aerosolů a klimatu v Evropě.

Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů