Klimatická aktivistka Thunbergová budí protichůdné reakce

Ve světovou známost vešla Greta Thunbergová už ve svých 15 letech, když se na konci léta roku 2018 posadila před stockholmský parlament, aby od švédských politiků požadovala důslednější ochranu klimatu. O rok později se už setkávala se státníky i stejně smýšlejícími celebritami, stala se symbolem boje proti klimatickým změnám. Vystupovala na konferencích pořádaných Organizací spojených národů i na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. V prosinci 2019 ji časopis Time vyhlásil osobností roku, byla zmiňována mezi adepty na Nobelovu cenu za mír. Dnes má tato aktivistka řadu příznivců hlavně mezi mladými lidmi, ale i odpůrců, vyjadřuje se k různým tématům a nejnověji bojuje i proti kapitalistickému systému. V úterý 3. ledna jí bude 20 let.

Při nedávném křtu své knihy The Climate Book v Londýně Thunbergová podle deníku Právo uvedla, že klimatický kolaps podle ní způsobuje současný svět, jehož podobu diktují lidé u moci. Publiku v Londýně mimo jiné řekla, že klimatičtí aktivisté musí svrhnout "celý kapitalistický systém", který je podle ní zodpovědný za "imperialismus, útlak, a genocidu". Klimatická krize podle ní "má své kořeny v rasistickém, utlačovatelském vytěžování, které vykořisťuje lidi i planetu za účelem maximalizace krátkodobých zisků hrstky" lidí.

Letos v říjnu zase Thunbergová zasáhla i do sporu o německé jaderné elektrárny. V rozhovoru pro německou veřejnoprávní televizi se pozastavila nad záměrem německé vlády zprovoznit uhelné elektrárny, ačkoli jejich dopad na klima je prokazatelně škodlivější: "Osobně si myslím, že je špatný nápad vsadit na uhlí, dokud ještě jaderné elektrárny běží," uvedla.

Aktivistka pochází z prominentního prostředí, její maminka je operní pěvkyně Malena Ermanová a otec Svante Thunberg herec. Ten se jmenuje po jednom ze svých předků, který v roce 1903 obdržel Nobelovu cenu za chemii a už v roce 1896 zmiňoval teorii, podle níž oxid uhličitý může způsobovat oteplování planety. Thunbergová má mladší sestru Beatu.

O problému s oteplováním planety, jež by mohlo trvale poškodit životní prostředí, se Thunbergová dozvěděla ve třetí třídě. Kvůli tomu se u ní vyvinula silná deprese. Později jí lékaři diagnostikovali Aspergerův syndrom - lehkou formu autismu, která mimo jiné ztěžuje vytváření sociálních kontaktů. Před budovu švédského parlamentu se Greta s cedulí Školní stávka za klima poprvé posadila 20. srpna 2018 a pokračovala denně až do parlamentních voleb 9. září. Od té doby chodila stávkovat každý pátek. Posléze se k ní připojili studenti ze Švédska i dalších evropských států. Páteční školní stávky se postupně rozšířily do stovek měst a několika desítek zemí včetně ČR. Té největší se účastnilo přes 1,6 milionu lidí po celém světě.

Thunbergovou přijal i papež František, promluvila před účastníky ekonomického fóra v Davosu, vystoupila v Evropském, britském i francouzském parlamentu, její tvář shlížela z titulních stránek prestižních časopisů. Slavným se stal její projev na klimatickém summitu OSN v New Yorku, který média označila za šokující až útočný. Aktivistka v něm ostře kritizovala politiky za nečinnost a vyzvala je ke konkrétním krokům v boji s klimatickými změnami: "Jak jste mohli? Vašimi prázdnými slovy jste mi ukradli mé sny a mé dětství," prohlásila tehdy mimo jiné třesoucím se hlasem.

Pro své aktivity dostala ale i řadu "nálepek". Například český prezident Miloš Zeman ji nazval "hysterkou". A syn předchozího prezidenta, Václav Klaus mladší, se ohradil proti tomu, že by do politiky měla mluvit "puberťačka s diagnostikovanými psychickými problémy". Brazilský prezident Jair Bolsonaro ji zase označil za "spratka" kvůli její kritice násilí vůči příslušníkům indiánského kmene Guajajara, kteří chrání amazonský prales před nelegálním kácením.

Kritiku si Thunbergová vysloužila například i od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle něhož svými radikálními postoji rozděluje společnosti. Její projevy zaujaly i řadu dalších státníků, včetně kupříkladu českého premiéra Andreje Babiše, jemuž vadily "tón, agresivita, hysterie".

V srpnu 2020 se Thunbergová vrátila do školy po roční přestávce, kdy se věnovala kampani za důslednější ochranu klimatu. V témže roce o ní vznikl švédský dokumentární film, který měl premiéru na filmovém festivalu v Benátkách pod názvem "I am Greta" (Já jsem Greta).

V roce 2021 se ve Švédsku dostala i na poštovní známku. A v témže roce sklidila britská Winchesterská univerzita kritiku za plán postavit ve svém kampusu v hrabství Hampshire sochu Thunbergové v životní velikosti.