Energetická krize: Vládní selhání v oblasti energetiky nás může stát stovky miliard

Zmatky a nepravdy v komunikaci

Po vládě Andreje Babiše voliči pravicové koalice Spolu očekávali, že jejich vláda bude směřovat zemi jiným směrem a že se bude vyznačovat jasnou a srozumitelnou komunikací. Bohužel, tato očekávání se nenaplnila a kromě "signálů" byla komunikace naší vlády byla plná lží a nepravd. Například Petr Fiala slíbil, že neprovede zastropování cen energií, ale již po pouhých 14 dnech vláda navrhla windfall tax, tedy daň z "nadměrného zisku", která porušila další koaliční předvolební slib.

Fiala také slíbil uvolnění emisních povolenek, aby se zlevnila cena elektřiny a umožnila výrobu z uhlí po dobu potřebnou k překonání energetické krize. Nicméně pod vedením českého předsednictví a Evropské komise bylo dohodnuto snížení počtu emisních povolenek, což vyvolalo paradox, kdy se prosazuje naprostý opak toho, co bylo slíbeno.

NEúsporný tarif

Energetická krize zaskočila vládu, která se nedokázala adekvátně připravit. Jejím prvním krokem tak bylo zavedení "úsporného tarifu" (po vzoru rouškovného v době Andreje Babiše), který se ukázal jako populistický a nesmyslný. Tento tarif nevybízel k úsporám a navíc byl často kontraproduktivní.

Vládní opatření v podobě příspěvku 3500 korun na vyrovnání vysokých cen elektřiny v době energetické krize totiž vyznělo paradoxně. Domácnosti, které vytápěly elektrickými přímotopy a měly roční spotřebu kolem 15 až 25 MWh, mohly zaznamenat nárůst ročních nákladů až o stovky tisíc korun, ale obdržely pouze 3500 korun. Naopak, někteří lidé s chatou, tedy s distribuční sazbou D01d, upozorňovali, že příspěvek jim fakticky pokrývá celoroční spotřebu elektřiny. Domácnosti s tepelnými čerpadly a vysokou spotřebou kolem 10 MWh obdržely také pouze 3500 korun, přestože jejich náklady mohly kvůli krizi skokově vzrůst o desítky tisíc. Navíc domácnosti, které vůbec nevyužívaly elektřinu k vytápění a měly spotřebu kolem 1 až 2 MWh ročně, také obdržely 3500 korun.

Odborníci proto navrhovali nastavení příspěvků na bydlení tak, aby odrážely růst cen energií, ale vláda na to nereagovala.

Hrozba žalob kvůli windfall tax

Windfall tax, tedy daň z "nadměrných" zisků, kterou vláda rychle prosadila jako přílepek novely zákonů o DPH s minimálním časem na připomínky, bude mít široké důsledky. Je v rozporu s nařízením EU, které doporučuje buď nastavit tržní stropy, nebo zavést windfall tax pro období 2022 a 2023, ale vláda se rozhodla pro obě možnosti. Windfall tax bude navíc pokračovat i v letech 2024 a 2025.

Samotné "kompromisní" řešení EU je předmětem žalob, například od americké ropné společnosti Exxon Mobil, která se snaží vynutit zrušení tohoto nařízení, tvrzením, že EU překročila své pravomoci svým rozhodnutím zasahovat do daňové politiky. Vláda si je vědoma, že její situace je složitá zejména vůči veřejně obchodované společnosti ČEZ, a proto bude pravděpodobně chtít tuto společnost rychle odkoupit ještě před první splátkou windfall tax, aby se vyhnula arbitrážním žalobám minoritních akcionářů. To ale bude pro vládu velmi nákladné.

Nejisté podnikatelské prostředí a odchod firem

Mimořádné daně mohou vést k nestabilnímu podnikatelskému prostředí a odchodu podnikatelů do jiných, stabilnějších zemí. To je zvláště důležité v oboru, jako je energetika, která je podinvestovaná. První firmou, která ohlásila stěhování, byl holding EPH Daniela Křetínského, který chce přesunout svou firmu EP Commodities do zahraničí. Tento trend může být pro budoucnost České republiky nebezpečný, jelikož takové daňové prostředí může vést ke snížení počtu podnikatelů a tím i k omezení hospodářského růstu.

My všichni jsme už zaplatili 150 miliard

Rozhodnutí vlády o windfall tax vedlo ke snížení hodnoty akcií společnosti ČEZ o přibližně 35 procent, což pro daňové poplatníky znamená ztrátu přibližně 150 miliard korun kvůli nižší tržní kapitalizaci společnosti, kterou stát vlastní zhruba z 70 procent. Tento výpočet ale nezahrnuje potenciální růst hodnoty, který by mohl nastat bez zavedení těchto drastických daní ze zisku.

Odkoupit ČEZ nás bude stát mnohem více

Vláda vyjádřila zájem odkoupit zhruba třetinový veřejně obchodovaný podíl společnosti ČEZ. Někteří lidé tvrdí, že vláda účelově snižuje hodnotu společnosti, aby ji mohla koupit za nižší cenu. To ale není pravda. Pád ceny akcií společnosti po zavedení mimořádných daní neovlivňuje její vnitřní hodnotu a schopnost generovat zisk. Je ale pravda, že rozdíl mezi vnitřní hodnotou společnosti a její tržní hodnotou se výrazně zvětšil. Pokud by minoritní akcionáři tvrdili, že bez windfall tax by hodnota akcie byla v rozmezí 1500 až 1800 korun, vláda by musela zaplatit velkou prémii. Místo obvyklých 30 až 40 procent by to mohlo být až 100 procent. Výsledkem by mohlo být doplácení rozdílu mezi cenou odkoupení a tržní hodnotou společnosti včetně úroků a inflace.

Vláda ale může zvolit cestu nuceného odkupu zbytkových akcií, což ale může vyvolat soudní spory a rozhodnutí ve prospěch minoritních akcionářů. Francouzská vláda se dostala do podobné situace s akciemi společnosti EdF, kdy minoritní akcionáři požadovali doplacení rozdílu mezi tržní cenou elektřiny a cenou, za kterou vláda nutila EdF prodávat. Česká vláda by se mohla poučit z těchto příkladů, ale zatím se zdá, že se tak neděje.

Cenový strop hradí ztráty dodavatelům

Zastropování cen silové elektřiny na úrovni 4950 korun bez DPH a plynu na 2500 korun bez DPH může mít vážné následky pro státní rozpočet. Dodavatelé totiž nakupují elektřinu a plyn s předstihem, a když se cena koncem roku snížila až o 30% u plynu a výrazně u elektřiny, stát bude muset sanovat dodavatele, kteří nevhodně nakoupili elektřinu za vysoké ceny, za peníze daňových poplatníků. Místo toho, aby bylo zastropování zavedeno pouze pro nové nákupy v roce 2023, dojde k "privatizaci zisků a socializaci ztrát".

Domácnosti mohou zapomenout na spotové tarify

Vláda se rozhodla zakázat využívání zastropovaných cen u spotových tarifů pro běžné elektroměry typu C, které používá většina domácností. Spotová cena se zde počítá podle typizované spotřeby na hodinu a během špičky, kdy je odběr elektřiny nejvyšší, se může dostat nad strop.

Pro využití spotového tarifu a zastropování je nyní však nutný elektroměr s průběhovým měřením, který provádí samoodečty každých 15 minut. Většina domácností ale tento typ elektroměru nemá, protože jeho instalace stojí kolem čtyř tisíc korun a roční poplatek přesahuje šest tisíc. Tento elektroměr je využíván především firmami, kterým se vyplatí. Vládní rozhodnutí o zastropování cen tak pomohlo především firmám, nikoliv spotřebitelům.

Jak bude vláda pokračovat?

Vládní pochybení v oblasti energetické krize jsou zásadní a mohou mít vážné finanční důsledky. Přestože se vláda chlubí úspěchy, její selhání v oblasti energetiky je kritické. Pokračování v neodborném řízení země tak může mít dalekosáhlé následky. Ty však nakonec budou muset posoudit až voliči.