Každý Brňan vyhodí ročně zhruba 37,4 kilo potravin do popelnice. Výzkumníci hledali způsob, jak plýtvání zamezit a popelnicím ulehčit
Zejména v rozvinutější části světa je stále větším problémem plýtvání
potravinami. Z velké části za to může špatná informovanost o vlastní spotřebě.
Lidé si plýtvání často neuvědomují a ani netuší, kolik jídla a peněz měsíčně
vyhodí. Takovéto chování se stává čím dál větším problémem, a kromě jiného
zatěžuje ekonomicky i zajištění odpadového hospodářství. To pak dopadá na
rozpočty a rozvoj měst, obcí i celých regionů. Experti v Brně si proto na tuto
problematiku posvítili a snažili se najít řešení, jež by pomohlo plýtvání
zamezit. Projekt podpořila Technologická agentura ČR (TA ČR) v Programu ÉTA.
Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně se spolu s kolegy z GREEN Solution
s.r.o. a SAKO Brno, a.s. soustředili zejména na hodnocení vlivů na spotřební
chování domácností a účinné metody, jak jejich chování ovlivnit. Výzkum, který
skončil v květnu loňského roku, postavili na tom, že pokud člověku ukážeme
důsledky jeho chování, kterého si mnohdy ani neuvědomuje, přimějeme ho ke změně
vlastního přístupu k dané věci.
,,Nosná myšlenka našeho projektu byla, že lidé si plýtvání neuvědomují a ani
netuší kolik jídla vyplýtvají a kolik peněz takto vyhodí. Předpokládáme ale, že
pokud by lidé tyto informace měli, své chování by mohli změnit. Je tedy třeba
ukázat realitu plýtvání se všemi ekonomickými a environmentálními dopady,"
uvedla Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity v Brně.
Experiment určil, jak přesnou mají domácnosti představu o tom, kolik a jaký
odpad produkují a jak se jejich představy liší od skutečnosti. Řešitelé projektu
posuzovali, která z metod působení na domácnosti přináší největší efekt pro
změnu jejich chování při přiměřených nákladech.
,,Jde o to, změnit uvažování lidí takovým způsobem, který se vyplatí i z
hlediska nákladů, které do něj například města, obce či kraje vloží. Přínosy
jsou v získání spolehlivých dat, kvantifikaci přímých dopadů intervence,
publicitě a dostupnosti těchto postupů, což může významně pomoci řízení v
oblasti odpadového hospodářství. Podobný úkol dosud nikdo neřešil, a to nejen v
České republice," uvedl Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR.
Výzkumníci se vypořádali s hned několika překážkami, které se v této oblasti
vyskytují. Přesto, že se problémům s odpady věnuje poměrně velká pozornost,
dostupnost dat o plýtvání s potravinami je značně omezená, pojmově neurčitá, a
to i v odborné literatuře. ,,Izolovanost a obtížná srovnatelnost již
existujících výzkumů je velkou komplikací pro jejich využitelnost při řízení
odpadového hospodářství. A konečně aktivity Evropské unie jsou zaměřené na
obecné budování povědomí u obyvatel, neexistuje však měření jejich efektivity
pro dosažení cíle, kterým je například snížení plýtvání potravinami do roku 2030
o jednu polovinu," upozornila Lea Kubíčková.
Základní kostrou výzkumu byl experiment zaměřený na chování domácností - hlavním
cílem bylo zjistit, kolik skutečně vyplýtvají potravin brněnské domácnosti a zda
(a pokud ano, tak jak?) se domácnosti dají ovlivnit, aby jídlem plýtvaly méně.
Proto bylo nejprve třeba zjistit, kolik skutečně potravin domácnosti vyplýtvají.
Celý jeden rok byl v každém ročním období (aby byl eliminován vliv sezónnosti na
plýtvání potravinami) svezen směsný komunální odpad
[https://www.kamsnim.cz/categories/smes] z celkem 900 brněnských domácností (300
z venkovské zástavby, 300 z vilových městských domů a 300 ze sídlišť). Ten byl
vždy za stovky domácností postupně rozebrán a byla zvážena potravinová složka
směsného komunálního odpadu (SKO) podle předem stanovené metodiky. Získaná data
přinesla velmi přesný obrázek o struktuře a objemu vyplýtvaných potravin, a to
zejména na sídlištích, kde domácnosti neměly jinou možnost, kam potraviny
[https://www.kamsnim.cz/categories/food] vyhodit (například kompostování či
zkrmení domácím zvířatům), než SKO.
Rozbory komunálního odpadu v 900 brněnských domácnostech přinesly velmi zajímavá
data. Obyvatel Brna vyhodí v průměru ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin.
Nejvíce plýtvají potravinami lidé na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kilogramů na
osobu a rok. Biologický odpad přitom ročně tvoří 48,81 procenta SKO. Po
intervencích došlo ke snížení v průměru o 11 procent. Přepočteno na obyvatele, v
SKO skončilo 33,3 kilogramu potravinového odpadu za rok.
V druhém roce projektu pak výzkumníci na vybrané skupiny domácností aktivně
působili prostřednictvím různých vybraných intervenčních postupů, přičemž stále
pozorovali i kontrolní skupinu bez působení. Intervence probíhaly například
formou plakátů, samolepek, videí, ale také workshopů nebo jiným způsobem
kampaně. Současně stále pokračovaly rozbory SKO, které v průběhu intervencí
zaznamenaly pokles objemu vyplýtvaných potravin ve sledovaných lokalitách
průměrně o 11 %.
V posledním roce projektu se na domácnosti cíleně nepůsobilo, avšak stále
probíhala měření, která měla za cíl zjistit, zda a jak dlouho, přetrvá efekt
kampaní.
Podstatnou částí projektu bylo vyhodnocení účinnosti dosud užívaných nástrojů
uplatňovaných orgány veřejné správy, například obecně cílených kampaní typu
informační letáky, doporučení, plakáty a podobně. Takové hodnocení dosud
chybělo, a to pro vysokou obtížnost jeho uskutečnění.
Zejména v rozvinutější části světa je stále větším problémem plýtvání potravinami. Z velké části za to může špatná informovanost o vlastní spotřebě. Lidé si plýtvání často neuvědomují a ani netuší, kolik jídla a peněz měsíčně vyhodí. Takovéto chování se stává čím dál větším problémem, a kromě jiného zatěžuje ekonomicky i zajištění odpadového hospodářství. To pak dopadá na rozpočty a rozvoj měst, obcí i celých regionů. Experti v Brně si proto na tuto problematiku posvítili a snažili se najít řešení, jež by pomohlo plýtvání zamezit. Projekt podpořila Technologická agentura ČR (TA ČR) v Programu ÉTA.
Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně se spolu s kolegy z GREEN Solution s.r.o. a SAKO Brno, a.s. soustředili zejména na hodnocení vlivů na spotřební chování domácností a účinné metody, jak jejich chování ovlivnit. Výzkum, který skončil v květnu loňského roku, postavili na tom, že pokud člověku ukážeme důsledky jeho chování, kterého si mnohdy ani neuvědomuje, přimějeme ho ke změně vlastního přístupu k dané věci.
,,Nosná myšlenka našeho projektu byla, že lidé si plýtvání neuvědomují a ani netuší kolik jídla vyplýtvají a kolik peněz takto vyhodí. Předpokládáme ale, že pokud by lidé tyto informace měli, své chování by mohli změnit. Je tedy třeba ukázat realitu plýtvání se všemi ekonomickými a environmentálními dopady," uvedla Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity v Brně.
Experiment určil, jak přesnou mají domácnosti představu o tom, kolik a jaký odpad produkují a jak se jejich představy liší od skutečnosti. Řešitelé projektu posuzovali, která z metod působení na domácnosti přináší největší efekt pro změnu jejich chování při přiměřených nákladech.
,,Jde o to, změnit uvažování lidí takovým způsobem, který se vyplatí i z hlediska nákladů, které do něj například města, obce či kraje vloží. Přínosy jsou v získání spolehlivých dat, kvantifikaci přímých dopadů intervence, publicitě a dostupnosti těchto postupů, což může významně pomoci řízení v oblasti odpadového hospodářství. Podobný úkol dosud nikdo neřešil, a to nejen v České republice," uvedl Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR.
Výzkumníci se vypořádali s hned několika překážkami, které se v této oblasti vyskytují. Přesto, že se problémům s odpady věnuje poměrně velká pozornost, dostupnost dat o plýtvání s potravinami je značně omezená, pojmově neurčitá, a to i v odborné literatuře. ,,Izolovanost a obtížná srovnatelnost již existujících výzkumů je velkou komplikací pro jejich využitelnost při řízení odpadového hospodářství. A konečně aktivity Evropské unie jsou zaměřené na obecné budování povědomí u obyvatel, neexistuje však měření jejich efektivity pro dosažení cíle, kterým je například snížení plýtvání potravinami do roku 2030 o jednu polovinu," upozornila Lea Kubíčková.
Základní kostrou výzkumu byl experiment zaměřený na chování domácností - hlavním cílem bylo zjistit, kolik skutečně vyplýtvají potravin brněnské domácnosti a zda (a pokud ano, tak jak?) se domácnosti dají ovlivnit, aby jídlem plýtvaly méně. Proto bylo nejprve třeba zjistit, kolik skutečně potravin domácnosti vyplýtvají. Celý jeden rok byl v každém ročním období (aby byl eliminován vliv sezónnosti na plýtvání potravinami) svezen směsný komunální odpad z celkem 900 brněnských domácností (300 z venkovské zástavby, 300 z vilových městských domů a 300 ze sídlišť). Ten byl vždy za stovky domácností postupně rozebrán a byla zvážena potravinová složka směsného komunálního odpadu (SKO) podle předem stanovené metodiky. Získaná data přinesla velmi přesný obrázek o struktuře a objemu vyplýtvaných potravin, a to zejména na sídlištích, kde domácnosti neměly jinou možnost, kam potraviny vyhodit (například kompostování či zkrmení domácím zvířatům), než SKO.
Rozbory komunálního odpadu v 900 brněnských domácnostech přinesly velmi zajímavá data. Obyvatel Brna vyhodí v průměru ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce plýtvají potravinami lidé na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kilogramů na osobu a rok. Biologický odpad přitom ročně tvoří 48,81 procenta SKO. Po intervencích došlo ke snížení v průměru o 11 procent. Přepočteno na obyvatele, v SKO skončilo 33,3 kilogramu potravinového odpadu za rok.
V druhém roce projektu pak výzkumníci na vybrané skupiny domácností aktivně působili prostřednictvím různých vybraných intervenčních postupů, přičemž stále pozorovali i kontrolní skupinu bez působení. Intervence probíhaly například formou plakátů, samolepek, videí, ale také workshopů nebo jiným způsobem kampaně. Současně stále pokračovaly rozbory SKO, které v průběhu intervencí zaznamenaly pokles objemu vyplýtvaných potravin ve sledovaných lokalitách průměrně o 11 %.
V posledním roce projektu se na domácnosti cíleně nepůsobilo, avšak stále probíhala měření, která měla za cíl zjistit, zda a jak dlouho, přetrvá efekt kampaní.
Podstatnou částí projektu bylo vyhodnocení účinnosti dosud užívaných nástrojů uplatňovaných orgány veřejné správy, například obecně cílených kampaní typu informační letáky, doporučení, plakáty a podobně. Takové hodnocení dosud chybělo, a to pro vysokou obtížnost jeho uskutečnění.
Výsledkem projektu byla zpracovaná metodika návodných postupů a procesů pro územně samosprávné celky, která by jim měla usnadnit zavádění behaviorálních metod do jejich plánů odpadového hospodářství. Využít ji mohou pro účinnou komunikační kampaň v oblasti redukce plýtvání potravinami v domácnostech. K těm prvním, kdo s ní začnou pracovat jsou aplikační garanti projektu - Jihomoravský kraj, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství.
Sdílet článek na sociálních sítích