Proč naši předci 2. února pečlivě sledovali počasí a nechávali si vysvětit svíce?

Během roku se toho kolem našich dětí děje opravdu hodně. Pozorujeme měnící se přírodu, slavíme různé svátky, připomínáme si slavné osobnosti a to všechno v pravidelně se opakujícím ročním cyklu.

Mimo významné svátky přibývá v poslední době také mnoho významných dnů, jejichž účelem je připomenout si důležitou událost, vést lidi k zamyšlení nad vlastním životním stylem, nebo upozornit na místní nebo celosvětový problém, který je třeba řešit.

Významných dnů stále přibývá a už nyní jich je opravdu hodně. Na některá data jich dokonce připadá i více najednou. O mnoha mezinárodních dnech se můžete dočíst i v postupně vznikajícím EKOkalendáři.

Když už se toho kolem našich dětí děje dnes a denně tolik, proč toho nevyužít při jejich vzdělávání. Spojte zajímavé povídání o aktuálním svátku, vyznamném dni či zajímavosti v přírodě s kreativní činností. Děti tak nejen vytvoří něco pěkného, ale zároveň se dozví mnoho nových věci.

Protože se blíží Hromnice, což byl pro naše předky velmi důležitý svátek, můžete si s dětmi popovídat právě o nich a pak se rovnou pustit do tvoření.

I když se nám někdy může zdát, že si počasí v posledních letech dělá co chce, existují během roku období, kdy se chování počasí rok co rok více či méně opakuje. Jednou z takových pravidelností, kterou zná každý, jsou ledoví muži, nebo také ledoví bratři, zmrzlíci, zmrzlí muži, či ledoví svatí. Druhým obdobím, kdy se často náhle měnívá počasí, bývají právě blížící se Hromnice.

Zatímco na ledové muže často dochází k výraznému ochlazení, v období Hromnic můžeme naopak očekávat výrazné oteplení. Říká se mu hromniční obleva a teplota v těchto dnech může vyskočit klidně o více než deset stupňů Celsia.

Naši předci tento rozmar počasí moc dobře znali a proto se zdáním přicházejícího jara nenechávali zmást. Moc dobře věděli, že zima bude ještě dlouhá. Ve spížích a sklepech jim už ale často docházely zásoby potravin, potřebovali co nejdřív osít svá pole a tak je velmi zajímalo, kdy očekávané ,,opravdové" jaro přijde.

Právě na Hromnice, tedy druhého února, hospodáři a hospodyně pečlivě sledovali počasí a snažili se z něj vyčíst, jak se zachová v následujících týdnech a měsících. Zajímalo je, jestli se už brzy oteplí, aby mohli konečně zasít a jaká bude v daném roce úroda. Při předpovědích se řídili pranostikami, kterých se k Hromnicím váže snad nejvíce. Přibližně kolem čtyřiceti.

Hromnice byly v minulosti pro lidi velmi významným svátkem. Nejenže v tento den předpovídali počasí a množství úrody, ale nechávali si také v kostele vysvětit svíce, kterým se říkalo hromničky.

Svátek Hromnice je pojmenovaný podle hromů. Z těch ale naši předci až takové obavy neměli. Daleko více se báli blesků! V dřívějších dobách totiž měli své domy, stodoly, chlévy a další hospodářská stavení postavené hlavně ze dřeva a pokud do dřevěné stavby blesk uhodil, mohl vzniknout požár. Ten se mohl mezi dřevěnými stavbami velmi rychle šířit a způsobit škody nejen v místě vzniku, ale často i v širokém okolí. Stávalo se, že takový požár zničil klidně celou vesnici nebo město.

Ze strachu z blesků si proto lidé při bouřkách umísťovali do oken svíce hromničky, protože věřili, že je před bouřkou a blesky, které bývají s blížícím se jarem čím dál častější, ochrání.

Nyní je čas pustit se s dětmi do tvoření. Přesný návod na výrobu barevných hromniček krok za krokem najdete v druhé polovině tohoto článku: Hromničky na ochranu před blesky

Hana Krhovská

Tvoření s dětmi v rytmu ročních období