Jaká je historie ESG?

ESG je zkratka pro ,,Environmental, Social and Governance", což jsou tři klíčové faktory, které jsou používány k hodnocení udržitelnosti a společenské odpovědnosti firem a investičních produktů.

E zahrnuje faktory, jako jsou emise skleníkových plynů, využívání přírodních zdrojů, změny klimatu, ochranu biologické rozmanitosti a vodu.

S zahrnuje faktory, jako jsou lidská práva, pracovní podmínky, diverzita a inkluzivita, ochrana zdraví a bezpečnost zaměstnanců, ochrana spotřebitelů a přispění místním komunitám.

G zahrnuje faktory, jako jsou etické standardy, transparentnost, nezávislost a odpovědnost správy společnosti, boj proti korupci a proti střetu zájmů.

Moderní koncept ESG, který dnes tak dobře známe, se formoval dávno předtím, než si myslíme. Samotné principy, které stojí za písmeny ESG, jsou staré desítky let, možná dokonce staletí. Záleží na tom, kam až daleko do historie budeme chtít jít.

Můžeme začít v 18. století, kdy se začaly objevovat první náznaky toho, že společnosti by měly nést určitou společenskou odpovědnost. V 19. století se v USA dokonce objevily první společnosti, které začaly vydávat zprávy o svých sociálních a environmentálních dopadech.

V 20. století se pak koncept ESG rozvíjel ještě dál. V roce 1953 byla v USA založena organizace Socially Responsible Investing (SRI), která se snažila motivovat investory, aby zvažovali společenské a environmentální faktory při výběru investic. V 60. letech pak vznikla koncepce tzv. triple bottom line, která kromě finančního zisku zahrnovala i environmentální a sociální zisk.

V souvislosti s ESG se průmyslová revoluce stala klíčovým momentem v historii lidského vztahu k přírodě a sociálním otázkám. V období rané průmyslové revoluce byly pracovní podmínky pro dělníky velmi tvrdé. Pracovalo se v nebezpečném prostředí, za nízké mzdy a pracovní doba často neměla konec. Obecně to byla práce velmi náročná a nebezpečná a dělníci neměli téměř žádné práva a ochranu.

Průmyslová revoluce měla vliv na zlepšení podmínek práce, kdy se začaly výrazněji uplatňovat zákonodárná opatření na ochranu pracujících, jako například zavedení minimální mzdy a bezpečnostních předpisů. Velmi přispěl také tlak odborů a veřejnosti.

V tomto období se také tvořil moderní průmysl a řízení společností tak, aby měly transparentní a odpovědné řízení. Na toto úsilí můžeme tedy pohlížet jako na zlepšování v oblastech ,,S" a ,,G".

Co se týče oblasti ,,E", tam to tak pozitivní nebylo. Průmyslová revoluce měla velmi negativní dopad na stav životního prostředí. Průmyslová výroba vedla k nadměrnému využívání přírodních zdrojů, znečištění ovzduší a vody, a tím i k ničení ekosystémů. I toto téma ale mezi obyvatelstvem velmi rezonovalo, jelikož to mělo vliv na jejich zdraví.

Celkově lze tedy říci, že průmyslová revoluce byla důležitým milníkem, protože přispěla k vytvoření právních rámců, které se zabývají ochranou pracujících a ochranou životního prostředí.

Rozvoj ESG v průběhu 20. století je spojen s mnoha konkrétními událostmi a trendy. V období po druhé světové válce byly vytvořeny nové organizace, jako například Světová banka, které se začaly více soustředit na otázky udržitelnosti a ochrany životního prostředí. V té době se také začaly vytvářet první mezinárodní dohody o ochraně životního prostředí, třeba Montrealský protokol.

V 70. a 80. letech se pak objevila nová vlna zájmu o ESG, která je spojena se vznikem nových organizací, jako Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO), která se začala soustředit na vytváření standardů pro reporting ESG faktorů. V té době vznikaly také první investiční fondy, které ESG faktory zohledňovaly.

V 21. století se zvýšil zájem o ESG a investování založené na udržitelnosti a společenské odpovědnosti se stalo populárním. Poměrně velkou roli sehrála OSN a iniciativa Global Compact, což je dobrovolná iniciativa pro podnikání a byla zahájena v roce 2000. Tato iniciativa spojuje světové podniky, nevládní organizace a další zúčastněné strany, které se zavazují k prosazování deseti zásad týkajících se lidských práv, pracovních podmínek, životního prostředí a boje proti korupci. Cílem OSN Global Compact je podporovat společenskou odpovědnost podnikání a vytvářet podmínky pro udržitelný rozvoj. Tato iniciativa má za cíl podněcovat podniky, aby se angažovaly v udržitelném rozvoji a aby přispívaly k řešení globálních problémů.

Mezitím byly po celém světě přijaty zákony o životním prostředí, k čemuž přispěla nejenom naléhavost klimatické krize. A také oblast ,,S" zaznamenala nárůst, neboť byly přijaty zákony, které kriminalizují diskriminaci.

V posledních letech se ESG zaměřuje na to, jakým způsobem mohou tyto faktory pomoci minimalizovat dopad investic a podnikání na životní prostředí a společnosti a zlepšit způsob řízení firem.

Kamenem úrazu mohou být standardy vykazování. Společnosti měří různé věci a podávají zprávy odlišnými způsoby. Reportingy udržitelnosti tak mohou být nepřehledné a pro investory zmatečné. V Evropské unii toto může změnit EFRAG (European Financial Reporting Advisory Group), která připravila první sadu návrhů standardů pro reportování ESG.

V posledních měsících nejvíce rezonuje médii směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) o nefinančním reportování. Ta zavádí povinnost vydávat nefinanční reporting velkým podnikům, malým a středním firmám a dalším dodavatelským firmám, které dodávají korporátům. Jenom v Česku se tato směrnice dotkne více než tisícovky firem.

ESG faktory a udržitelnost jsou stále důležitějšími tématy pro podnikání a investice. Historie ESG se začala psát již v 18. a 19. století, kdy podniky začaly využívat sociální a environmentální ohleduplnost jako způsob pro zlepšení své reputace a snížení různých rizik z toho vyplývajících.

Od té doby se ESG faktory staly klíčovým faktorem pro investory a manažery podniků, kteří se snaží minimalizovat rizika a maximalizovat své výnosy.

ESG obecně tak můžeme označit za jeden z klíčových faktorů pro udržitelný růst podniků a budou hrát stále důležitější roli v rozhodování investorů a finančních institucí.

Ing. Michal Gregor
Ekotema Group s.r.o.