Vědci postavili v nádrži Nové Mlýny ostrov, který tvoří vytěžené bahno

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) postavili ve vodní nádrži Nové Mlýny u Dolních Věstonic na Břeclavsku ostrov, který z velké části tvoří vytěžené bahno. Jde o projekt, který je zaměřen na využití usazujícího se přebytečného sedimentu z rybníků nebo přehrad. Nový ostrov navíc slouží jako hnízdiště pro ptáky. V tiskové zprávě o tom informovala Daniela Procházková z biologického centra.

"Sedimenty tvoří různorodou hmotu s různou zrnitostí a mineralogickým a organickým složením. Některé se hodí do kompostáren, jiné do stavebních materiálů, u jiných není uplatnění zcela jednoznačné. Když je zhodnotíme novým využitím v místě původu, zásadně tak snížíme emise oxidu uhličitého do ovzduší, posílíme ekologickou stabilitu vodních zdrojů i biologickou rozmanitost," řekl Jakub Borovec z Ústavu půdní biologie a biogeochemie BC AV ČR.

Vědci odebírali vzorky bahna z nádrží na celém území České republiky, aby určili jejich složení a sestavili kompletní typologii materiálů. Vzorky vysušili a následně testovali, jak se dají použít do stavebních směsí, do nichž jako příměsi přidávali i recyklovaný beton, hydraulická pojiva, prach z lomů či strusku.

"Stabilizovaný sediment jednoznačně představuje surovinu třetího tisíciletí. Jeho využití jako druhotné suroviny v místě původu splňuje aktuální potřeby v přístupu k životnímu prostředí. Snižujeme tak produkci odpadů, šetříme primární zdroje surovin, jako je písek a kámen, šetříme přepravní náklady, čímž snižujeme stopu oxidu uhličitého. Navíc díky novým znalostem respektujeme přírodní síly a necháváme je dotvořit výsledné dílo a tak pomáháme vzniku nových stanovišť pro biologickou rozmanitost," uvedl Borovec.

Vědci na projektu spolupracovali s partnery z průmyslové sféry. Z bahna v kombinaci s příměsi pak tvořili kostky, z nichž následně postavili ostrov. Materiál se podle vědců dá také využít pro vodohospodářské konstrukce, zejména pro stavbu vlnolamů.