Bývalá pískovna u Mělníka je tak čistá, že do ní rybáři vysazují i pstruhy
Na mělnických jezerech Baraba začala sezona dravých ryb. Rybáři do nich na jaře
vysadili nejen obvyklé kapry, štiky, sumce či candáty, ale dokonce i pstruhy,
kteří běžně vyžadují spíše tekoucí prostředí. Baraba má však tak mimořádně
čistou vodu, že snese i druhově náročnější zarybňovací plán. Vděčí za to svému
původu - jezera totiž vznikla rekultivací po těžbě štěrkopísku. Pískovna se před
dvaceti lety neproměnila v jedno obří jezero, jak bylo v té době běžné, ale v
členitý jezerní komplex se spoustou zátočin a ostrůvků. Díky tomu patří dodnes k
nejoblíbenějším rybářským revírům v Česku.
Na mělnických jezerech Baraba začala sezona dravých ryb. Rybáři do nich na jaře vysadili nejen obvyklé kapry, štiky, sumce či candáty, ale dokonce i pstruhy, kteří běžně vyžadují spíše tekoucí prostředí. Baraba má však tak mimořádně čistou vodu, že snese i druhově náročnější zarybňovací plán. Vděčí za to svému původu - jezera totiž vznikla rekultivací po těžbě štěrkopísku. Pískovna se před dvaceti lety neproměnila v jedno obří jezero, jak bylo v té době běžné, ale v členitý jezerní komplex se spoustou zátočin a ostrůvků. Díky tomu patří dodnes k nejoblíbenějším rybářským revírům v Česku.
,,Ryby nemají rády sterilní prostředí se stejnou hloubkou všude. Baraba je pro ně ideální díky své rozmanitosti a hájeným místům, kam se rybáři nedostanou, a kde mají tudíž ryby svůj klid. Pstruzi nutně nepotřebují tekoucí vody, stačí jim dostatek kyslíku a chladná voda, což pískovny často splňují. Pstruhový revír máme vyhlášený na menším desetihektarovém jezeru, které je od zbytku vodních ploch zcela odděleno. Pstruhy duhové nasazujeme hlavně v jarních a podzimních měsících, kdy jsou pro tyto ryby podmínky optimální a daří se nám ulevovat původním pstruhům potočním v tekoucích vodách v regionu. Každý rok zde vysazujeme kolem 1000-1200 kusů pstruha duhového a z tohoto množství zhruba 700-800 kusů vyloví rybáři,"přibližuje Marek Macholda, jednatel mělnické organizace Českého rybářského svazu, který zároveň působí jako rybářský strážce pro revíry v okolí.
,,Rád bych se pochlubil, že Baraba je produktem naší geniální rekultivace, ve skutečnosti však za ní stojí částečně příroda sama a částečně kouzlo nechtěného. Kvůli složitým majetkoprávním vztahům v oblasti nebylo možné dotěžit všechny části, a tím vznikl onen obdivovaný komplex jezer s nejrůznějšími propojkami a náspy," říká mluvčí těžební společnosti České štěrkopísky Petr Dušek a dodává:
,,Z pískoven se obecně velmi často stávají populární rybářské revíry. Nesmí se to však při výsadbě přehnat s kapry, aby se příliš nezhoršila kvalita vody."
,,Z pískoven se obecně velmi často stávají populární rybářské revíry. Nesmí se to však při výsadbě přehnat s kapry, aby se příliš nezhoršila kvalita vody."
Jezerní komplex Baraba reprezentuje přes 120 hektarů přírodního prostoru. V převážně zemědělské krajině na Mělnicku jde o mimořádný prvek kombinující vodní plochy a zeleň. Z těchto důvodů je lokalita oblíbená nejen mezi rybáři, ale také mezi rekreanty jako vyhledávané koupaliště.
Těžba štěrkopísku je jedním z mála nástrojů, jak obohatit českou krajinu o nová jezera. Štěrkopísek je po vodě druhým nejvyužívanějším přírodním materiálem. Používá se především na výrobu betonu, široké využití však nachází v mnoha dalších oblastech i mimo stavebnictví. V České republice se ho za rok vytěží a spotřebuje přes 20 milionů tun za rok. Kvůli neutuchající výstavbě přitom spotřeba každoročně mírně stoupá. Protože se nedaří otevírat nová ani rozšiřovat stávající ložiska, již v této dekádě hrozí rozsáhlá stavební surovinová krize.
Sdílet článek na sociálních sítích
