Větrné elektrárny v Oderských vrších: přírodu i klima je možné chránit současně

V médiích se opakovaně objevila informace, že Hnutí DUHA je proti výstavbě větrných elektráren na Potštátsku v Oderských vrších. Skutečnost je o dost složitější. Diskuse kolem plánované výstavby větrných elektráren v Oderských vrších je učebnicovou regionální ukázkou, jak komplikovaná může být snaha o současné řešení dvou zásadních ekologických problémů dneška: omezování globální změny klimatu a ochrany biologické rozmanitosti. Plánovaná výstavba větrných elektráren je nepostradatelnou součástí omezování emisí skleníkových plynů, na druhou stranu v blízkém vojenském prostoru Libavá se nachází v České republice unikátní hnízdiště orla skalního a jeho případná kolize s větrnou turbínou by vážně ohrozila celou populaci. Je možné najít řešení, které umožní výstavbu větrných elektráren a zároveň neohrozí vzácného dravce? Musíme se o to pokusit.

Problém je o to složitější, že vhodných míst pro větrné elektrárny není v České republice tolik, aby bylo možné lokalitu v Oderských vrších jednoduše nahradit. Větrných elektráren budeme potřebovat značné množství a oblast jako jsou Oderské vrchy nelze prostě škrtnout. Chceme-li dekarbonizovat energetiku a zároveň snižovat závislost na dováženém zemním plynu, je odblokování sektoru větrných elektráren pro příští roky tím vůbec nejdůležitějším krokem. Lze tak docílit vykrývání období s nízkou výrobou z fotovoltaických zdrojů, které do mixu obnovitelných zdrojů také neodmyslitelně patří. Každou megawatthodinu, kterou kolem roku 2030 nevyrobíme z nových větrných elektráren, budeme muset vyrobit z fosilních paliv nebo zemědělské (případně dovážené) biomasy.

Zároveň není pochyb o tom, že návratu orla skalního do České republiky, kde po dobu více jak 80 let nehnízdil, si musíme vážit a usilovat o stabilizaci jeho populace. Případná kolize orla s větrnou elektrárnou by byla nejen vážnou ranou pro setrvání druhu v České republice, ale současně by vážně poškodila pověst sektoru větrné energetiky. Proto je v zájmu všech zúčastněných, aby proběhlo pečlivé posouzení navrhovaných projektů s využitím odborného ornitologického posudku založeného na výsledcích pozorování, monitoringu a telemetrického sledování, které by mělo probíhat setrvale. Aktuální monitoringy vycházejí ze starých telemetrických dat, případně jednotlivých návštěv lokality a nelze je považovat za dostatečné. V lokalitách, kde by kolize hrozila, je třeba redukovat počet navržených elektráren. Na území obce Potštát, Partutovice a Jindřichov by bylo z tohoto důvodu nutné škrtnout přibližně pět turbín, zatímto dalších pět je realizovatelných s minimálními riziky kolize. V celé oblasti Oderských vrchů je navíc řada dalších lokalit (například v okolí Oder nebo Fulneku) a desítek záměrů větrných elektráren na nich, které nejsou z tohoto pohledu rizikové.

Dlouhodobě je zřejmé, že v místech vyhrazených pro ochranu přírody, jako jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti, nebo národní přírodní rezervace, větrné elektrárny stavět nelze. Na druhou stranu je určitě vítaná současná snaha o vymezení oblastí, kde nedochází ke konfliktu se zájmy ochrany přírody a proces povolování výstavby větrných elektráren by zde měl být zjednodušený. Oderské vrchy patří do třetí kategorie, kde lze vymezit dílčí nekonfliktní oblasti, ale ve zbytku území lze větrné elektrárny stavět až po posouzení, které určí kolize se zájmy ochrany biodiverzity na území nejen celých Oderských vrchů, ale i celé republiky. Aby byly oblasti opravdu nekonfliktní, nestačí je jen vymezit, ale také na začátku provést posouzení vlivů možné výstavby na životní prostředí, nastavit podmínky například pro intenzitu využití těchto zón a zajistit ochranu významných migračních tras savců či ptáků. Pro rozvoj větrné energetiky a celého sektoru obnovitelných zdrojů v České republice je velmi důležité, aby větrné elektrárny v Oderských vrších vyrostly s respektem k odborným doporučením ornitologů.