Projekt univerzity by měl liberecké zoo snížit spotřebu vody na polovinu

Vědci z Technické univerzity Liberec spolu s odborníky firmy Photon Water budou v liberecké zoo testovat systém cirkulace vody. Očekávají od něj, že zahradě o polovinu sníží spotřebu vody z vnějších zdrojů. Nyní zoo potřebuje ročně zhruba 60.000 metrů krychlových vody. Cirkulární systém bude testovat také zahrada v Barceloně. Jde o projekt Life 4 Zoo s evropskou dotací 1,665 milionu eur (cca 40 mil. Kč), uvedla dnes pro ČTK za univerzitní Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Lenka Hanušová.

Ředitel zoo David Nejedlo od projektu očekává, že nejen ušetří náklady za vodu, ale zajistí si i její dostatek. "Po většinu roku sice čerpáme vodu pro potřeby zvířat z našich vrtů, Labutího jezera a Jizerského potoka, ale každoročně v průběhu léta klesá hladina těchto vodních zdrojů natolik, že není možné ji pro napouštění bazénů, napájení zvířat i mytí expozic dále využívat. Musíme ji dotovat pitnou vodou z řadu, která následně končí bez dalšího užitku v kanalizaci. To je jak neekologické a dlouhodobě neudržitelné, ale samozřejmě se to i nepříznivě promítá do ekonomiky zoologické zahrady," uvedl Nejedlo.

Autoři projektu počítají s tím, že cirkulární systém bude v zahradě funkční od poloviny příštího roku. "V liberecké zoo pomůže nové řešení uspořit až polovinu původní spotřeby," uvedl hlavní koordinátor projektu z liberecké univerzity Tomáš Lederer. V přepočtu na peníze by tak mohla zoo ročně uspořit za vodu zhruba tři miliony korun.

V areálu zahrady vznikne vodní okruh, v němž bude znečištěná voda z napajedel a bazénků v horní části zahrady svedena do nově vybudované kořenové čističky a přes filtraci s využitím nanotechnologií znovu použita. "Základem nového řešení bude umělý mokřad, který vznikne v podmáčené roklince vedle výběhu levhartů," uvedl mluvčí univerzity Adam Pluhař.

Autoři projektu očekávají, že umělý mokřad bude poskytovat vysokou účinnost při odstraňování organického i dusíkatého znečištění po celý rok s výjimkou zimy. "Systém poběží devět měsíců v roce a denně se vyčistí 100 metrů krychlových," uvedl Lederer.

Pokud se systém osvědčí, chtěla by liberecká zoo do vodního okruhu připojit další výběhy. "Aktuálně máme hotovou studii a pracujeme na projektové dokumentaci na rekonstrukci pavilonu i výběhu žiraf, který téměř zdvojnásobí svou současnou velikost. Vznikne v něm další poměrně velká plocha na napájení zvířat a i tu bychom rádi do tohoto unikátního vodohospodářského systému zapojili. Zároveň bychom do budoucna chtěli začít více využívat i dešťovou vodu, například na pravidelnou zálivku rostlin v areálu zahrady," dodal Nejedlo.

Cirkulační systém bude ve spolupráci s univerzitami v Gironě a Barceloně testovat u dvou výběhů také zoo v Barceloně. Tam systém denně pročistí zhruba čtyři metry krychlové vody, čímž by tato zoo měla v první fázi ušetřit asi pět procent své roční spotřeby. "Vodu by tamní chovatelé použili jako užitkovou pro závlahy nebo čištění výběhů," dodal Pluhař.