Digitalizace je nezbytnou součástí úspěšné dekarbonizace stavebnictví

,,Dekarbonizaci lze vnímat jako průřezový fenomén stojící především na detailním a správném měření uhlíkové náročnosti většiny oblastí lidské činnosti a jejím následném řízení jak pomocí behaviorálních, legislativních tak především ekonomických nástrojů," říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Digitalizace ve stavebnictví přinese úsporu času i nákladů a povede ke kvalitnější správě budov. Tím hlavním přínosem ale je, že umožní rozhodovat se na základě dat, nikoliv dojmů. To je pro nastavení dekarbonizačních opatření i jejich profinancování to nejpodstatnější.

Jenže ve stavebnictví jsou stále využívány v drtivé většině tištěné formy informací, které jsou nepraktické pro následné využití či archivaci, a navíc jednotlivé agendy stále nejsou propojeny a fungují odděleně. Pro dosažení optimální stavu je nutné provázání řady agend a také zavedení jednotné datové platformy, která by měla evidovat všechny nezbytné parametry stávajících budov a umožňovat v definovaném standardu a digitálně nejen přijímat data o nových záměrech na výstavbu a změnách obecně, ale také poskytovat datové rozhraní pro potřeby finanční správy, legislativy, sociálních věcí, statistiky a modelování.

,,Spojování platforem v rámci digitalizace by mohlo vést k jednoduššímu a přesnějšímu výpočtu uhlíkové stopy budovy a vlivu rekonstrukcí a modernizací budovy na tuto uhlíkovou stopu. Díky tomu by mohl vzniknout snadno použitelný hodnotící parametr pro výběr optimálního řešení, který by šel mimo jiné využít i u zadávání stavebních zakázek formou Performance Design and Build. Samotnému zadávacímu procesu by také pomohla vyšší úroveň digitalizace," říká David Martinek, manažer Public Affairs ve společnosti ČEZ ESCO.

Absence jednotné platformy vede k duplicitám jako je dedikovaný software pouze na výběr daně z nemovitosti, vlastní databáze energetických štítků budov, izolovaný vývoj řešení pro smart metering - tedy chytré řízení decentralizované elektrické sítě nebo sčítání obyvatel, domů a bytů. Zásadním problémem je také to, že stávající systémy státní správy nepočítají s využitím nejmodernějších technologií jako jsou decentralizované databáze nebo umělá inteligence pro analýzu, řízení a modelování.

Již několik let se v Česku využívá metoda BIM. Jde o přenesení všech relevantních informací o stavbě do digitálního prostředí a jejich sdílení napříč celým životním cyklem stavby a všemi zainteresovanými stranami. ,,Principy digitálního modelování a plánování jsou přínosné v celém životním cyklu stavby. Pro vlastníky a provozovatele budov je či v budoucnu bude BIM model využíván nejen pro návrh a výstavbu budov, ale i pro efektivní provozování budov, související s údržbou a servisem jednotlivých prvků budovy, které při zohlednění energetické efektivity pomohou dekarbonizaci,"tvrdí Petra Hajná, Sustainability Officer ve společnosti CPI.

Metoda BIM zatím v Česku, bohužel, není standardem. ,,Standardizace nebo přímo zákon, který by vyžadoval BIM či principy udržitelného navrhování a provozování budov citelně chybí. Například ve Francii platí zákon RE2020, který nutí všechny projekty, které žádají o stavební povolení, aby byly navrženy s ohledem na uhlíkovou stopu. Stát vytváří tlak a trh hledá řešení, což funguje jako akcelerátor,"konstatuje Jakub Škaloud, projektový manažer ve společnosti VCES. Jakub Benda, tiskový mluvčí společnosti Saint Gobain dodává: ,,Co se týká BIM, tak dlouhodobě hovoříme o nutnosti zapojení státu, a to jak v požadavcích na vlastní projekty, tak v podobě pravidel a metodiky."

Česká rada pro šetrné budovy si je dobře vědoma důležitosti digitalizace pro úspěšnou dekarbonizaci. V souvislosti se vznikem zásadního dokumentu Zero Carbon Roadmap, který digitalizaci stavebnictví uvádí jako jedno z dekarbonizačních opatření, je Rada připravena vyvíjet tlak na vládní úrovni pro urychlení její implementace.