Znovuvyužití stavebního materiálu napomůže k dekarbonizaci stavebnictví

Stavebnictví a provozování budov produkuje až 38 procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Přibližně deset procent z těchto emisí se uvolňuje před zahájením výstavby, tedy během výroby a přepravy stavebních materiálů, a při samotném stavebním procesu. Zbylá část, 28 procent emisí, vzniká při provozu budov.,,Od produkce materiálů, ze kterých stavíme naše budovy, přes paliva, která používáme na našich stavbách, až po energii používanou k vytápění, osvětlení a napájení kanceláří a domácností, to vše je třeba omezit, bereme-li vážně závazek obsažený v Zelené dohodě," upozorňuje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka CZGBC.

V úvodní části roadmapy, jejíž kompletní podobu Rada zveřejní začátkem příštího roku, autoři identifikovali bariéry, které brání postupu dekarbonizace ve stavebnictví. Do první skupiny zařadili technické bariéry. U řady tradičních stavebních materiálů není vždy možné snadno nahradit fosilní zdroje bezemisními alternativami. Jde například o výrobní provozy využívající tato paliva k výpalu keramických výrobků nebo k roztavení vstupních surovin. Výroba některých stavebních materiálů s sebou také nese produkci skleníkových plynů přímo z chemických procesů, které zatím neumíme nahradit procesy bez dopadů na změnu klimatu.

K překonání technických bariér by mělo pomoci zpracování a implementace plánu dekarbonizace výroby, v jehož rámci by subjekty měli zavést i prvky cirkulární ekonomiky. Ta je založena na principu prodloužení životního cyklu produktů a předcházení vzniku odpadu. Jde o způsob výroby a spotřeby, který díky sdílení, opětovnému používání a recyklaci zhodnocuje již existující výrobky, suroviny a materiály.

České stavebnictví je ve využití recyklovaného materiálu těsně za průměrem EU. Dle dat z Eurostatu za rok 2021 činil průměr EU necelých 12 procent. Například v Nizozemsku se ale stavební materiál znovu využívá v téměř 34 procentech. Mezi české příklady dobré praxe patří recyklace betonu. V ČR se ročně vyrobí 7,5 mil. m³ betonu a stavebnictví je největším konzumentem kameniva. Využití recyklace může výrazně přispět k efektivnímu hospodaření s důležitým přírodním zdrojem.

Jednou z aktuálních technologií, které umožňují recyklaci betonu ze staveb, je Rebetong. Díky tomuto betonu s vysokým obsahem recyklátu lze uspořit přibližně 1 750 kg surového kameniva na každý m³ betonu. Navíc má oproti běžným betonům zhruba o 15 procent sníženou uhlíkovou stopu, především vlivem úspory dopravy a produkce spalin z dopravy, protože recyklát nemusí být odvážen z místa demolice na skládky a betonárka nemusí dovážet kamenivo z lomu do betonárky.

Rebetong se stává plnohodnotnou součástí stavby rodinných a bytových domů, základových konstrukcí i podkladních vrstev vozovek. Například v roce 2022 byla zahájena stavba Modřanského cukrovaru. Zde se plánuje nízkouhlíkový beton využít nejen pro nosné konstrukce domů, ale také jako pohledově přiznaný prvek vstupních prostorů a fasád bytových domů. Rebetong tu najde uplatnění až v pětině betonových konstrukcí.

Důkazem, že je možné znovuvyužít veškerý materiál, je remolice budovy Merkuria v Praze 7. Jde o první komerční objekt v Česku, který je rozebírán s maximálním důrazem na principy cirkulární ekonomiky. Pro všechen materiál se hledá další uplatnění, a to od nábytku až po železobetonové konstrukce.