Předseda COP28 čelí nové kritice kvůli odmítání postupného konce fosilních paliv

Šéf klimatické konference COP28, který je zároveň šéfem státní ropné společnosti Spojených arabských emirátů, čelí novým obviněním z prosazování zájmů ropného průmyslu a popírání vědy . Děje se tak poté, co deník The Guardian upozornil na jeho nedávné výroky o budoucnosti fosilních paliv. Sultán Džábir mimo jiné řekl, že konec jejich používání není součástí "žádné vědy" o cestě k udržení globálního oteplování na 1,5 stupni Celsia. Jeho slova jsou v rozporu s názory vědců či generálního tajemníka OSN.

Pochybnosti o konci fosilních paliv dal Džábir najevo několik dní před klimatickou konferencí, která v Dubaji začala ve čtvrtek. V diskusi vysílané na internetu se dostal do konfliktu s bývalou zmocněnkyní OSN pro klimatické změny Mary Robinsonovou, která uvedla, že svět je v "naprosté krizi", protože se zatím lídři nezavázali k postupnému ukončení využívání uhlí, ropy a plynu.

"Nebudu se jakýmkoli způsobem hlásit k diskusi, která je alarmistická," reagoval podle The Guardian ministr průmyslu Spojených arabských emirátů a šéf místní ropné společnosti ADNOC. "Není tady žádná věda, žádný scénář, co by říkaly, že postupný konec fosilních paliv je to, čím dosáhneme 1,5 stupně," pokračoval Džábir v odkaze na klimatický cíl ukotvený v Pařížské dohodě z roku 2015. Zároveň uvedl, že považuje postupný konec, ale i "postupné omezování" fosilních paliv za "klíčové".

Spalování fosilních paliv je hlavním motorem skleníkového efektu, který otepluje globální klima. Vědci dlouhodobě uvádí, že pro zpomalení klimatických změn je potřeba razantně omezovat využívání těchto paliv, což je také jedno z témat konference COP28. Některé země prosazují závazek o úplném konci fosilních paliv, Evropská unie například hovoří o potřebě skoncovat s "netlumenými" fosilními palivy, tedy takovým spalováním, které není vyvážené novými systémy na zachycování uhlíkových emisí.

"Prosím, pomozte mi, ukažte mi plán postupného ukončení fosilních paliv, který umožní udržitelný socioekonomický rozvoj, nechcete-li vrátit svět zpátky do jeskyní," uvedl na toto konto Džábir v rozhovoru s Robinsonovou.

Podle kritiků tím kopíroval otřepané fráze ropných a jiných společností. "'Poslat nás zpátky do jeskyň je nejstarší klišé průmyslu fosilních paliv: Hraničí to s popíráním klimatické změny," uvedl klimatolog Bill Hare, který vede výzkumný projekt Climate Analytics.

"Studium klimatické změny už po desetiletí vyznívá jasně: Musíme přestat spalovat fosilní paliva. Nedosáhne-li COP28 jejich postupného ukončení, uvrhne to další miliony zranitelných lidí do první linie klimatických změn," reagovala zase klimatoložka Friederike Ottová z londýnské univerzity Imperial College.

Podle agentury Bloomberg vyvolala Džábirova slova pobouření mezi účastníky konference v Dubaji. Její předseda přitom čelil nedůvěře už před začátkem akce, vzhledem ke své roli v ropném průmyslu. Další kontroverze vypukla minulý týden, když se objevily zprávy o uniklých dokumentech, podle kterých chtěly Spojené arabské emiráty konferenci využít k uzavření dohod o těžbě ropy a zemního plynu.

Po konci používání těchto paliv volá také šéf OSN António Guterres. "Věda mluví jasně: Omezení oteplování na 1,5 stupně je možné jen tehdy, když nakonec přestaneme spalovat fosilní paliva. Žádné omezení. Žádné utlumení. Postupný konec," řekl minulý týden.

Svět by mohl, alespoň teoreticky, klimatický cíl z roku 2015 naplnit i při pokračujícím spalování fosilních paliv, poznamenal Bloomberg. S tímto počítá i scénář Mezinárodní agentury pro energii (IEA), který předpokládá dosažení nulových emisí oxidu uhličitého k roku 2050. Zbývající spalování ropy či plynu by však muselo doprovázet nasazení technologií "zachycování uhlíku", které jsou stále spíše v experimentální fázi.