Pátek, 19. dubna 2024

Odborníci: Zemědělci by nyní měli přizpůsobovat půdu na budoucí boj se suchem

Odborníci: Zemědělci by nyní měli přizpůsobovat půdu na budoucí boj se suchem

Zemědělci by v současné době měli začít přizpůsobovat půdu na změny klimatu a budoucí boj se suchem. Řekli to dnes odborníci na konferenci Živá krajina. Pomoct by podle nich mohlo tzv. regenerativní zemědělství, jehož principem je návrat k přírodním přirozeným ekologickým a biologickým procesům. Poukázali na to, že meteorologové v posledních 50 letech zaznamenali výrazný meziroční růst teplot, nicméně srážek je v Česku stále stejně.

Vysoké teploty vysušují půdu a vláhy není nadbytek, uvedl klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz. Ačkoliv dopad klimatických změn na českou zemědělskou krajinu se podle odborníků projeví za několik desetiletí, Tolasz upozornil, že půdu není možné adaptovat na změny z roku na rok a bude pro to zapotřebí rovněž delší proces. ,,Je třeba minimalizovat výpary, zadržovat vodu v půdě a omezit zhutňování a erozi půd. Je také třeba počítat s tím, že změna klimatu snižuje relativně zemědělcovu nadmořskou výšku o sto metrů za 20 let," řekl.

Změny klimatu nebudou podle klimatologa pro Česko regionální, ale celoplošné. Odborníci očekávají, že se zvýší počet tropických dnů v roce. Mrazivé dny budou postupem let významně ubývat, ale úplně nezmizí. Po krátké a mírné zimě budou přitom mrazy přinášet větší škody.

Profesorka Elizabeth Heilmanová z americké Wichita State University poukázala na možnosti, jak bojovat se suchem pomocí regenerativních metod zemědělství. Farmáři mohou podpořit tvorbu deště a vsakování vody úpravou své půdy, řekla. "K tvorbě mraků přispívají biogenní aerosoly jako spory hub, pyl a bakterie na povrchu listů rostlin. Tyto částice mají ale ve zvyku tvořit spíše mlhu kvůli malému množství molekul v atmosféře a do mraků se kondenzují spíše prachové částice, které způsobují silný přívalový déšť. Ten je pro půdu mnohem náročnější vstřebat," uvedla Heilmanová.

Podle ní je poté třeba připravit půdu na lepší vstřebávání vody. "Vsakování ovlivňují půdní organismy, které vytváří v půdě póry, skrze které se vstřebává dešťová voda. Každé jedno procento půdních organismů zvyšuje množství o 95.000 litrů vstřebané vláhy na 0,4 hektarů půdy," dodala Heilmanová. Je podle ní také třeba mít různorodou vegetaci a ekosystém pro fungující vodní cyklus.

Základním principem regenerativního zemědělství je návrat k přírodním přirozeným ekologickým a biologickým procesům. Touto metodou se snaží farmáři dosáhnout symbiózy mezi plodinami a půdními organismy.

Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů