Výzkum: Topoly osikovitě na změny klimatu reagují odlišně na různých místech

Dopady změny klimatu na růst topolů osikovitých nejsou vždy negativní, roli hraje i místo, kde strom roste. Výsledek výzkumu, který dělal brněnský dendrolog Martin Šenfeldr z Mendelovy univerzity v Severní Americe, odborníky překvapil. Očekávali, že dopady klimatických změn budou všude stejné, vyplývá to z tiskové zprávy zveřejněné Mendelovou univerzitou.

Badatelé výzkum zahajovali s hypotézou, že odezva bude ve všech pohořích velmi podobná. Z výsledků výzkumu ale vyplývá, že klimatické změny jsou pouze jedním z faktorů ovlivňujících růst stromů, závisí také na geografické poloze pohoří a tamním srážkovém režimu. "Osikovce rostoucí v sušších pohořích Ruby a Jarbidge vykazovaly růstový propad a zvyšující se citlivost na narůstající sucho v důsledku probíhající změny klimatu. V mírně vlhčím pohoří Santa Rosa naopak vykazovaly zrychlení růstu v důsledku postupného nárůstu teplot od roku 1970. Znamená to, že postupující změna klimatu může mít na růst osikovců jak negativní, tak i pozitivní vliv," uvedl Šenfeldr.

Díky variabilitě výsledků vědci vytipovali populace osikovců, které budou klimatickou změnou do budoucna zřejmě nejvíce ohroženy i ty, které z nárůstu teplot budou profitovat. "Způsobem, jak populaci osikovců v době klimatické změny podpořit, je udržování komplexní věkové struktury v oblastech, kde rostou. Je tedy důležité, aby tam byly stromy různého stáří: mladé, středně staré i staré. Pro zdravé odrůstání stromů je také potřeba regulovat početní stavy zvěře. V této oblasti se jedná především o různé druhy jelenců, kteří okusují semenáčky a výmladky, a tím limitují přirozenou reprodukci," uvedl Šenfeldr.

Badatel z Mendelovy univerzity na výzkumu spolupracoval s vědci z Utah State University, Western Aspen Aliance a U.S. Geological Survey. Osikovec je významnou dřevinou severoamerického kontinentu. "Plní celou škálu ekosystémových služeb, jako je například zadržování vody, lesy jsou stanovištěm volně žijících živočichů. Utváří biotopy biologickou rozmanitostí a vynikají také esteticky, když se v podzimním období jejich listy zbarví do sytě žluté barvy, vytváří vizuálně přitažlivý krajinný ráz," uvedl Šenfeldr. Proměny růstu stromů vědci zkoumali pomocí analýzy letokruhů u zhruba 300 stromů v oblasti Great Basin.

Pro svůj výzkum použili vědci dendrochronologickou metodu studia letokruhů. Letokruhové řady zkoumali od roku 1910 do současnosti. Výzkum dělali zhruba u tří stovek stromů ve třech geograficky odlišných oblastech mezi pohořími Sky Islands. Srovnávali souvislost mezi šířkou letokruhů a klimatickými změnami. Závěry výzkumu publikovali vědci v časopise Forest Ecology and Management.