Pondělí, 22. dubna 2024

Slovenská borovice lesní roste v Čechách hůře než ta česká

Slovenská borovice lesní roste v Čechách hůře než ta česká

V České republice je borovice lesní druhou nejvíce využívanou hospodářskou dřevinou se zastoupením 16 % v druhové skladbě našich lesů. Důvodem je její pěstební nenáročnost, dobrý růst, kvalitní dřevo a všestranné využití dříví ve stavebnictví i nábytkářství. Avšak pěstování porostů s nevhodnými proveniencemi borovice lesní zvyšuje pravděpodobnost jejich poškození abiotickými a biotickými škodlivými činiteli. Naopak používání ověřeného reprodukčního materiál snižuje riziko předčasného rozpadu hospodářského lesa.

Zastoupení borovice lesní na obrovském území Evropy a Asie ukazuje na její přizpůsobivost přírodním podmínkám. Borovice roste na velmi chudých i bohatších stanovištích od 0 do 2600 m n. m, obývá bažiny, rašeliniště, smíšené a jehličnaté lesy, vřesoviště, duny, stepi, skalní svahy či horské oblasti.
Rozsáhlé rozšíření borovice je důsledkem evolučního vývoje lesů v postglaciálním a holocenním období. Po poslední době ledové v preboreálu došlo k postupnému oteplování a první dřeviny, jako například břízy a borovice, se začaly z izolovaných míst šířit do okolních oblastí. Později se v boreálu po dalším oteplení přidávaly ostatní dřeviny jako dub, jilm, lípa, javor a smrk.
Proměnlivost druhu ukazuje na vysoké adaptační schopnosti, které se vyvinuly během obsazování různých oblastí a stanovišť touto pionýrskou dřevinou. Vzhledem k postglaciálnímu vývoji, rozšíření a zastoupení v České republice (ČR) a na Slovensku (SR) tvoří borovice i na tak malém území několik regionálních cenných populací (např. třeboňská, malenovická, heraltická, tatranská, záhorská) či ekotypů v rámci vertikálního členění (nížinná, chlumní, náhorní a horská).
Důležitým úkolem pro zachování genofondu jednotlivých populací je správné určení oblastí vymezených pro přenos reprodukčního materiálu tak, aby nedocházelo ke genetické degradaci a zároveň tato pravidla přispívala k lepší stabilitě a vnitrodruhové diverzitě. Podkladem pro odpovědné rozhodování jsou založené dlouhodobě provenienční pokusy reagující na měnící se prostředí. Pro borovici lesní jsou u nás jejich výsledky k dispozici již z počátku 50. let minulého století i z pozdějšího období.
Tyto provenienční pokusy vyhodnotili vědci z VÚLHM, v. v. i., útvaru Biologie a šlechtění lesních dřevin, a své výsledky zveřejnili v článku Vyhodnocení růstu proveniencí borovice lesní v Čechách, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2024.
Jejich cílem bylo vyhodnotit variabilitu růstu a kvality proveniencí borovice lesní na čtyřech výzkumných plochách. Výsledky mohou přispět k výběru vhodného osiva v zájmové oblasti, úpravám legislativních předpisů apod. Pomohou i lesníkům vyvarovat se použití nevhodného reprodukčního materiálu.
Pěstování porostů s nevhodnými proveniencemi borovice lesní zvyšuje pravděpodobnost jejich poškození abiotickými (zlomy z těžkého sněhu, polomy z větru atd.) a biotickými (např. klikoroh borový, krasec borový, lýkohub borový a sosnový, lýkožrout vrcholkový, červená sypavka borovic, sypavka borová) činiteli. Naopak používání ověřeného reprodukčního materiál snižuje riziko předčasného rozpadu hospodářského lesa.
Vědci vyhodnotili proměnlivost proveniencí borovice lesní z ČR a SR na čtyřech výzkumných plochách ve středních Čechách (Zelená Bouda č. 47) a v jižních Čechách (Čimelice č. 48, Hůrky č. 74, Kolence č. 75), Jedná se o výsadby založené v roce 1972.
Na výzkumné ploše č. 47 - Zelená Bouda dosahovala nejvyšší průměrné výšky stromů provenience č. 138 - Hradec nad Moravicí, Bor s hodnotou 19,80 m a provenience č. 104 - Konopiště, Neveklov s 19,65 m.
V tloušťkovém růstu vynikala provenience č. 10 - Šaštín, Stráže, Šaštín (1) s průměrnou výčetní tloušťkou 18,45 cm a provenience č. 156 - Znojmo, Čížov s hodnotou 17,85 cm.
Na výzkumné ploše č. 48 - Čimelice dosahovala nejvyšší průměrné výšky stromů provenience č. 144 - Jemnice, Kosová s hodnotou 24,05 m a provenience č. 77 - Strážnice, Vracov s hodnotou 23,50 m.
V tloušťkovém růstu vynikala provenience č. 8 - Stupava, Lozorno s průměrnou výčetní tloušťkou 22,50 cm a provenience č. 156 - Znojmo, Čížov s hodnotou 22,35 cm.
Na výzkumné ploše č. 74 - Hůrky dosahovala nejvyšší průměrné výšky stromů provenience č. 118 - Jaroměřice nad Rokytnou, Radkovice u Hrotovic (2) s hodnotou 20,50 m a provenience č. 159 - Červené Poříčí, Merklín s hodnotou 20,45 m.
V tloušťkovém růstu vynikala provenience č. 118 - Jaroměřice nad Rokytnou, Radkovice u Hrotovic (2) s průměrnou výčetní tloušťkou 22,00 cm a provenience č. 4 - Poprad, Kvetnica s hodnotou 21,93 cm.
Na výzkumné ploše č. 75 - Kolence dosahovala nejvyšší průměrné výšky stromů provenience č. 5 - Povážská Bystrica, Trstie s hodnotou 23,40 m, za ní následovaly provenience č. 84 - Vysoké Chvojno, Poběžovice u Holic a č. 91 - Ruda nad Moravou, Ruda nad Moravou se shodnou hodnotou 21,70 m.
V tloušťkovém růstu vynikala provenience č. 5 - Povážská Bystrica, Trstie s mediánovou výčetní tloušťkou 29,90 cm a provenience č. 80 - Chlumec nad Cidlinou, Kladruby (1) s hodnotou 27,43 cm.
V závěru vědci konstatují:
Vyhodnocení provenienčního pokusu proveniencí borovice lesní na čtyřech výzkumných plochách vysazených v roce 1972 potvrzuje širokou ekovalenci dřeviny, i když růstové schopnosti proveniencí byly na jednotlivých stanovištích různé. Velký rozptyl v růstových charakteristikách proveniencí nespecifikuje vhodnost konkrétního reprodukčního materiálu pro danou oblast.
Při vyhodnocení ověřovacích ploch borovice lesní v Čechách se projevily zhoršené růstové schopnosti u většiny slovenských proveniencí. Je proto nutné otestovat více proveniencí z větší oblasti areálu borovice lesní pro získání možnosti využití širšího množství reprodukčního materiálu dřeviny v našich podmínkách.
Z dlouhodobého hlediska vědci doporučují založit další provenienční pokusy s novým reprodukčním materiálem pro posouzení vhodnosti jeho použití v měnících se přírodních podmínkách.
Článek byl zpracován při řešení výzkumného projektu NAZV QK22020062.
Článek Vyhodnocení růstu proveniencí borovice lesní v Čechách je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2024/01/710.pdf
Autoři článku: Martin Fulín, Jaroslav Dostál, Petr Novotný, Jiří Čáp, František Beran, VÚLHM, v. v. i.,
Podle originálu připravil: Ing. Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i.,
Ilustrační foto: hospodářské porosty borovice lesní v Čechách, autor Jan Řezáč
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů