Pondělí, 17. června 2024

Jaká jsou aktuální ohrožení našich lesů?

Jaká jsou aktuální ohrožení našich lesů?

Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u ,,mladých" a ,,starých" porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná. Je proto nutné rozlišovat mezi ,,starými lesy" v Evropské legislativě zmiňované jako ,,old growth forest", které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu a představují riziko pro potenciální výskyt škodlivých činitelů. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá - zatímco lesy starší 100 let se v roce 1920 vyskytovaly pouze na 3 % porostní půdy, v současné době je to již více než 20 %.

Zdravotní stav lesů
Jedním ze základních zdrojů informací o zdravotním stavu lesů jsou data programu ICP Forests, v rámci kterého je téměř 40 let hodnocen zdravotní stav lesů na 5.628 plochách ve 42 státech Evropy. V České republice probíhá hodnocení na 146 plochách mezinárodní sítě, které jsou doplněny na celkový počet 306 ploch pro zachycení variability v rámci našeho území. Hodnocena je defoliace - tj. ztráta listů či jehličí v korunách stromů oproti ,,ideálnímu stavu".
Průměrné hodnoty defoliace smrku ztepilého, který je naší nejrozšířenější dřevinou (46,8 % porostní plochy) se dlouhodobě pohybují okolo 30 %. V souvislosti s vrcholem kůrovcové kalamity narostlo v letech 2016 až 2023 zastoupení smrků s nejhorším zdravotním stavem (defoliace nad 60 %) na 3-7 %. Je ovšem nutné upozornit na to, že hodnocení defoliace nedokáže zachytit průběh kůrovcové kalamity, protože vykácené plochy nelze hodnotit.
Druhou nejčastější dřevinou v našich lesích je borovice lesní (zastoupení 16 %). U ní naopak dochází od devadesátých let minulého století k postupnému zhoršování zdravotního stavu. V roce 2019 dosahovala průměrná defoliace této dřeviny téměř 50 %. Od té doby došlo do roku 2023 k mírnému snížení defoliace na 45 %, což je však způsobeno spíše vytěžením nejvíce poškozených porostů než zlepšením vitality. Borovice je tak na našem území dřevinou s nejhorším zdravotním stavem.
Naopak buk lesní, jehož zastoupení se blíží 10 %, je v současné době naší dřevinou s nejlepším zdravotním stavem a průměrnou defoliací, která dlouhodobě osciluje okolo 15 %.
Průměrná defoliace dubu letního a zimního (zastoupení 7,8 %) se přechodně zvýšila po suchém roce 2018, v současné době se opět pohybuje okolo průměrné hodnoty 30 %.
Zdravotní stav je výrazně rozdílný u ,,mladých" a ,,starých" lesních porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. Rozdíl je patrný i u ostatních dřevin - například u buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná.
Je proto nutné rozlišovat mezi ,,starými lesy" v Evropské legislativě zmiňované jako ,,old growth forest", které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, představují pestré ekosystémy z hlediska druhového i věkového složení a zasluhují si vysoký stupeň ochrany, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu a představují riziko pro potenciální výskyt škodlivých činitelů. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá - v roce 1920 se lesy starší 100 let vyskytovaly pouze na 3 % porostní půdy, v současné době je to již více než 20 %.
V loňském roce se v médiích objevily informace, že zdravotní stav lesů v ČR je druhý nejhorší v Evropě hned po Francii. Toto srovnání, které vychází z technické zprávy ICP Forests s daty roku 2021 je do značné míry zavádějící. ,,Pořadí" zahrnuje zastoupení stromů bez rozlišení jednotlivých druhů s defoliací od 25 %. Právě pro smrk, který je naší nejzastoupenější dřevinou, je však defoliace v rozmezí 25-35 % v našich podmínkách přirozená a nepředstavuje vážnější narušení zdravotního stavu. Pořadí se navíc průběžně mění, v datech za rok 2022 nás ,,předstihlo" např. Maďarsko či Lucembursko. ICP Forests rovněž uvádí, že data není vhodné používat pro porovnání mezi jednotlivými státy, ale spíše pro hodnocení dlouhodobých trendů. Ty ovšem v Evropě nejsou úplně příznivé. U všech našich hlavních dřevin je sice většina ploch (58-68 %) v posledních letech bez prokazatelného trendu vývoje, ale zároveň počet ploch, na kterých se zdravotní stav zhoršuje, převyšuje počet ploch, kde dochází ke zlepšení. Nejvýraznější je to u smrku, kde je doloženo zhoršování zdravotního stavu na 37 % ploch, zatímco ke zlepšení došlo pouze na 5 % ploch.
Výskyt škodlivých činitelů
Celosvětově byl rok 2023 dle NOAA nejteplejší v historii měření od roku 1850. Globální teplota převýšila o 1,18 °C průměrnou hodnotu za 20. století a o 0,15 °C průměrnou hodnotu dosud nejteplejšího roku 2016. Rovněž v Česku šlo o nejteplejší rok za období od roku 1961, pro které existují digitalizované databáze měření (odchylka +1,4 °C oproti průměru z let 1991-2020).
Pro zdravotní stav lesů byl však rok 2023 v České republice spíše příznivý. Výrazně teplotně podnormální a vlhký byl duben. I následující měsíce s nižšími teplotami přispěly k tlumení gradace hmyzích škůdců. Sucha se vyskytovala spíše lokálně a narůstající nepříznivá situace v letním období byla přerušena silnými srpnovými dešti. K výraznému proschnutí půdy došlo až ve druhé polovině září a v říjnu, kdy již sucho nemělo příliš výrazný vliv na vitalitu lesů. Projevilo se ovšem lokálně - například na postupujícím prosychání borovic ve středních Čechách.
Abiotickým příčinám poškození dominoval v roce 2023 vítr, který podle evidence poškodil dříví v objemu ca 1,6 mil. m3. Suchem bylo poškozeno ca 0,8 mil. m3, sněhem ca 75 tis. m3 a námrazou ca 21 tis. m3. Nahlášeno bylo dále ca 20 tis. ha pozorovaného žloutnutí smrku. Celkově lze výskyt abiotických škodlivých činitelů v roce 2023 hodnotit jako mírný.
Dominantní role mezi biotickými škodlivými činiteli patří stále dlouhodobě přemnoženému podkornímu hmyzu. V roce 2023 bylo evidováno téměř 3,2 mil. m3 vytěženého smrkového kůrovcového dříví, regionálně nejvíce v Plzeňském kraji (ca 690 tis. m3), v Olomouckém (ca 392 tis. m3) a v Kraji Vysočina (ca 335 tis. m3). Celkově jde opět o výrazné snížení kůrovcových těžeb oproti roku 2022 (vrchol kalamity byl zaznamenán v roce 2020). Situace je ovšem nadále vážná a teplý a suchý průběh jarních měsíců a vegetačního období by mohl vést k opětovnému rozvoji kalamity. Kůrovcový základ je stále velmi vysoký a to zejména v některých oblastech západních a severních Čech a v Jeseníkách.
Vývoj evidovaného kůrovcového dříví vytěženého v Česku v letech 1990-2023
Evidovaný objem kůrovcového dříví vytěženého v roce 2023 podle okresů
Evidováno bylo napadení podkorním hmyzem také na ca 35 tis. m3 borového dříví, ca 6,5 tis. m3 modřínu, ca 4 tis. m3 jedle nebo ca 3,5 tis. m3 jasanu.
Listožravý hmyz představuje dlouhodobě méně významné škůdce lesních porostů. V roce 2023 byl evidován na rozloze ca 1,1 tis. ha. Za nárůstem stojí především poškození způsobená dospělci chroustů (ca 0,6 tis. ha) ve spojitosti se čtyřletým cyklem ,,chroustího roku" na jihovýchodní Moravě. Rozsah poškození jehličnatých sazenic žírem dospělců klikoroha borového byl hlášen ze souhrnné výměry ca 4,9 tis. ha. Poškození drobnými hlodavci bylo evidenčně podchyceno na ploše téměř 450 ha.
Nejvýznamnějším zástupcem dřevokazných hub jsou i nadále václavky, na jejichž vrub bylo za rok 2023 hlášeno ca 122 tis. m3 vytěženého václavkového dříví. Velmi vážná je situace u jasanů, které ohrožuje především patogen voskovička jasanová, která je doprovázena původci kořenových hnilob a sekundárním výskytem lýkohuba jasanového. V roce 2023 vedla k evidovanému objemu ca 44 tis. m3 vytěženéjasanovédřevní hmoty. Sypavky byly evidenčně podchyceny hlavně na borovicích (ca 1,1 tis. ha). Mezi listovými skvrnitostmi dominovalo padlí dubové (ca 0,7 tis. ha). Opomenout nelze také překvapivý fenomén odumírání mladých modřínů, především ve Slezsku a na Moravě.
V současné době i v souvislosti se změnou klimatu vzrůstá riziko výskytu invazivních škůdců. Mezi ně patří například výše zmíněná voskovička jasanová, nebo síťnatka dubová, jejíž větší rozšíření bylo zaznamenáno poprvé v roce 2023 v okolí Lanžhota.

Zdroj: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů