Javoříčské jeskyně jsou známé rozmanitou krápníkovou výzdobou

Javoříčské jeskyně na severu Drahanské vrchoviny nedaleko od Litovle, které se veřejnosti otevřely 15. května 1939, jsou známé svou rozmanitou krápníkovou výzdobou. Jeskynní systém je dlouhý přes čtyři kilometry - pětina z toho je přístupná návštěvníkům - je také největším známým českým zimovištěm netopýrů a jejich příbuzných vrápenců. Z krápníkové výzdoby ohromí zdejší obří stalagmity, unikátní průsvitná sintrová záclona či excentrické krápníky rostoucí zdánlivě proti zákonům gravitace.

Část Javoříčských jeskyní byla lidem známá od nepaměti, nejstarší písemná zmínka o Svěcené díře pochází od anonymního autora z roku 1873. V roce 1936 pak začal v jeskyních na potoku Špraňku působit místní revírník Vilém Švec, který zahájil výkopové práce. Po obtížném průniku objevili badatelé 14. dubna 1938 mohutné prostory Dómu gigantů (dříve zvaného Dóm gigantických krápníků) a z něj posléze i další prostory horního patra jeskyní. Brzy po objevu bylo zaměřeno místo, z nějž objevitelé prokopali chodbu na povrch. To umožnilo zahájení prací, na jejichž konci bylo krátce po vzniku protektorátu otevření pro veřejnost.

Dalším významným obdobím historie jeskyní byly roky 1949 až 1958, kdy speleologové objevili nové části středního patra - Hlinité jeskyně či jeskyně Míru. Část druhé jeskyně Míru byla zpřístupněna veřejnosti v roce 1961. V červenci 1983 se místní jeskyňářské skupině podařilo proniknout do nových prostor s krásnou krápníkovou výzdobou, tvořenou bělostným sintrovým vodopádem. S postupem dalších prací se podařilo proniknout do pokračování tohoto dómu, zvaného dnes Panošův dóm a do Olomouckého dómu, který je vysoký deset, široký 15 a dlouhý přes 130 metrů.

Podzemní prostory byly vytvořeny tokem potoka Špraňku a možná i dalších. Jsou uspořádány nejspíš do tří pater se zhruba třicetimetrovým rozdílem nadmořských výšek. Horní patro je tvořeno největšími prostorami s nejkrásnější krápníkovou výzdobou. Například Dóm gigantů je známý obrovitými stalagmity, je tu plošně nejrozsáhlejší sintrový vodopád v ČR, nazvaný Niagara. V Pohádkových jeskyních je možné spatřit například tenké brčkovité stalaktity, kulovité stalaktity a také unikátní průsvitnou sintrovou záclonu. Ta je přes dva metry dlouhá, kolem půl metru široká a po celé délce pouze čtyři až pět milimetrů silná.