Senátní výbor chce usnadnit výstavbu nových malých vodních elektráren

Senátní výbor pro životní prostředí chce usnadnit výstavbu malých vodních elektráren. Doporučil kvůli tomu zrušit výjimku, kterou pro tyto zdroje energie schválila Sněmovna v novele vodního zákona, jež má omezit rizika havárií na řekách. Podle senátního výboru by plánování a výstavba malých vodních elektráren měly být ze zákona pokládány za převažující veřejný zájem tak jako u jiných zařízení k výrobě energie z obnovitelných zdrojů. Senátní ústavně-právní výbor doporučil novelu schválit beze změn.

Výjimku pro nové vodní elektrárny prosadila ve Sněmovně skupina koaličních poslanců v čele s lidovcem Davidem Šimkem. Podle něj je třeba v tomto případě pečlivěji vážit různé veřejné zájmy. Zároveň vnitrostátní plán týkající se klimatu a energetiky nepředpokládá významný nárůst malých vodních elektráren v nových lokalitách, uvedli tvůrci změny. Podle nich se na modernizaci stávajících vodních elektráren bude převažující veřejný zájem vztahovat.

Novela má především omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci. Havárie na vodách se podle ní budou nahlašovat hasičům. Schválená předloha také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Výjimku budou mít teplárny a elektrárny, a to pouze pro taková zařízení, která používají chemikálie k úpravě vody nebo pro obdobné stanovené účely.

Stát v návaznosti na normu plánuje do konce roku 2025 zmapovat prvních 2000 kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií nejvyšší. Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku. Tvůrcem a správcem registru výpustí bude ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. Přístup do registru budou mít například vodoprávní úřady, hasiči nebo policie a vojenská policie.

Kdo zjistí nebo způsobí havárii na řekách, bude ji muset ohlásit Hasičskému záchrannému sboru ČR. Hasiči uvědomí vodoprávní úřad příslušný podle místa havárie, Českou inspekci životního prostředí, správce povodí a zástupce samosprávy obce. Po příjezdu zástupce vodoprávního úřadu jeho úředník převezme řízení prací při likvidaci havárie a vyšetřování příčin.

Novela také stanoví, že letní dětské tábory nebudou muset mít povolení pro nakládání s odpadními vodami, aby nemusely budovat třeba plastové jímky nebo čistírny. Výjimka nebude platit pro celoroční tábořiště provozovaná zpravidla komerčně. Podmínkou bude, že v táboře bude nejvýše 60 dětí do 15 let a bydlet budou výhradně ve stanech. Návrh má také usnadnit vodákům překonávání například vodních nádrží a jezů.

Součástí novely je i úprava odpovědnosti za zvládání povodní v případě Prahy. Pokud by byla povodeň na Vltavě, odpovědnost by přebíral magistrát, v případě menších toků, jako je Botič, Rokytka a Šárecký potok, by zůstala na městských částech.