Co s vlnou? Chovatelé ovcí hledali odpověď. Česká firma ji proměnila v ekologickou inovaci - vyrábí ekologická hnojiva, která pomáhají půdě udržet vodu i živiny
Každé jaro přichází po stříhání ovcí stejná otázka: co s vlnou? Možnosti nejsou
neomezené. V současnosti se jemná ovčí vlna vykupuje za přibližně dvacet korun
za kilo, hrubá nebo pigmentová za desetinu této částky, případně se vůbec
nevykupuje. Cena materiálu tak často ani nepokryje náklady na stříhání ovcí. A
to je jen ta kvalitnější část produkce. Textilní výkupci mají přísné požadavky -
odebírají pouze vybrané jemné a polojemné odrůdy, vlna musí být světlá,
protříděná a zbavená nečistot. Velká část produkce - hrubší vlna, tmavší rouna,
méně kvalitní střiže - podmínky nesplní a odbytiště pro ni prostě není.
Drobní chovatelé jsou na tom nejhůř. ,,Co s ní? No spálíme ji. Co jiného s tím.
Nikdo to nechce. Ani zadarmo si to nikdo nevezme," popisuje jeden z nich. To, co
ještě před třiceti lety platilo jako cenná surovina, se pro mnohé stalo přítěží.
Manželé Jaroslava a Filip Vanclovi z Dolní Kalné si pořídili malé stádo ovcí v
roce 2008 a při každoročním stříhání zvířat opakovaně zjišťovali, že vlnu od
nich nikdo nechce. Tuhle zkušenost znali dobře. A místo, aby se s ní smířili,
začali hledat jiné řešení.
Chovatelé ovcí po jejich stříhání řeší nerudovskou otázku: Co s ní?
Vanclovi začali vlnu zkoušet zapracovávat do půdy na svém hospodářství. V praxi
si ověřili, že již použití zcela nezpracované surové ovčí vlny zlepšuje kondici
pěstované zeleniny, květin i výsadeb dřevin. Nebyla to věda - bylo to
pozorování. Rostliny se měly lépe. Půda si držela vlhkost. Bylo jasné, že na
něco přišli.
K manželům Vanclovým přibyli další chovatelé a odborníci a vznikl projekt, který
měl dát nevyužité vlně smysl. Nápad se ujal a v roce 2023 se v obchodním
rejstříku objevila nová firma - GREENWOOL.CZ.
Vlna, která se stala hnojivem
Při výrobě je vlna mechanicky drcena na malé částečky a poté lisována do
peletek. Tento proces usnadňuje rozklad vlny, aktivuje život mikroorganismů v
půdě a umožňuje rostlinám rychlý přístup k živinám. Celý postup je bezodpadový -
ze suroviny, která by jinak skončila spálená nebo zahrabaná, vzniká
certifikovaný zemědělský produkt.
Ovčí vlna je z velké části tvořena keratinem, který půdní mikroorganismy
rozkládají pomalu, čímž se po celou dobu jedné vegetační sezóny (až šest měsíců)
pro rostliny uvolňuje dusík a další živiny. To je výhoda, kterou běžná minerální
hnojiva nenabídnou. U hnojiva z ovčí vlny nehrozí žádný nárazový přetlak živin,
žádné riziko přehnojení. To co pelety z ovčí vlny dodávají je pomalé a
rovnoměrné zásobování živinami.
A pak je tu vlastnost, která v době klimatických změn nabývá na významu čím dál
tím víc a tou je nasákavost pelet, která přispívá k zvýšení schopnosti půdy
zadržovat vodu.
Pelety z ovčí vlny zvyšují retenční schopnost půdy. Přesně to teď potřebujeme.
Česká republika patří k evropským zemím s nejnižším objemem vodních zdrojů na
obyvatele, což nás v dobách extrémního sucha činí velmi zranitelnými. Celkový
srážkový úhrn v roce 2025 dosáhl pouhých 570 mm, což odpovídá přibližně 83 %
dlouhodobého normálu. Téměř polovina území Česka trpí třemi nejhoršími stupni
půdního sucha, přičemž 13 % území již zasáhlo sucho extrémní.
Debata o tom, jak krajině vrátit schopnost vodu zadržet, se vede čím dál
naléhavěji. Retenční schopnost řádně spravované půdy je klíčová - pokud voda do
půdy nenasákne, půda se přehřívá, voda se rychleji vypařuje a při přívalovém
dešti spláchne ornici. Péče o půdu je proto stále víc považována za jedno ze
základních adaptačních opatření.
Právě tady vstupují do hry pelety z ovčí vlny způsobem, který málokdo čeká od
hnojiva. Jsou schopny absorbovat zálivkovou vodu v objemu až 3,5násobku své
vlastní hmotnosti a postupně ji uvolňovat zpět ke kořenům. Stlačená vlna v
peletě funguje jako přirozená houba zabudovaná přímo do půdního profilu - tam,
kde ji rostlina v letním vedru potřebuje nejvíc. Vlna zároveň provzdušňuje půdu
a pomáhá rozvíjet kořenový systém do hloubky, kde půdní vlhkost přetrvává déle.
Nejde jen o hnojení. Jde o to, udělat z půdy lepší zásobník vody.
[http://data.enviweb.cz/imgs/2026-2/ovce.jpg]
Zdravá půda ukládá uhlík. A to se počítá
Příběh ale nekončí u vody. Zdravá půda plná organické hmoty a mikroorganismů
dělá ještě jednu věc, o které se v souvislosti se změnou klimatu mluví čím dál
víc: ukládá uhlík.
Sekvestrace půdního uhlíku nastává, když rostliny zachycují a ukládají
atmosférický CO2 v půdě a zvyšují množství půdních zásob uhlíku. Rozkládající se
rostlinná hmota se spolu s uhlíkem, který obsahuje, stává součástí půdy.
Rostliny pěstované na zemědělské půdě mají přitom významný potenciál
transformace uhlíku z CO2 do organických vazeb - rostlinná produkce tak může
výrazně přispívat ke snižování obsahu CO2 v atmosféře.
Klíčem k tomu, aby půda uhlík skutečně vázala a držela, je právě její biologická
aktivita a obsah organické hmoty. Sekvestrace uhlíku v půdách představuje jednu
z nejúčinnějších metod zmírňování změny klimatu, s potenciálem dlouhodobě
ukládat CO2 mimo atmosféru. Aplikace organických hnojiv a zlepšování půdní
struktury umožňují zvýšit obsah půdní organické hmoty, přičemž tyto strategie
nejenže přispívají k vyšší úrodnosti a odolnosti půdy vůči erozi, ale také
snižují množství CO2 v atmosféře.
Organické hnojivo z ovčí vlny do tohoto procesu přispívá přesně tam, kde je
potřeba: živí mikroorganismy, zlepšuje strukturu půdy a podporuje růst rostlin s
hlubokým kořenovým systémem. Vitálnější rostliny přijímají více CO2, hlubší
kořeny jej ukládají dále od povrchu, zdravější půda jej déle drží. Cyklus se
uzavírá.
Ovce se napasou. Ostříhají se a to je důležité pro jejich zdraví. Vlna se
zpracuje na hnojivo. Hnojivo obohatí půdu. Půda lépe zadržuje vodu a ukládá
uhlík. Z půdy rostou traviny a další rostliny, které ovce spásají znovu.
Lokální, přirozený, uzavřený kruh - v době, kdy hledáme systémová řešení
klimatické krize, je tohle příklad, že někdy stačí položit správnou otázku. Co s
vlnou?
Lokální surovina, lokální řešení
Výroba organického hnojiva probíhá na vlastní lince v Nové Pace. Surovinu tvoří
výhradně vlna z českých chovů - GreenWool ji od farmářů vykupuje, čímž zároveň
řeší problém, se kterým se potýkají tisíce chovatelů po celé republice. Veškerá
hnojiva nesou certifikaci KEZ, která garantuje jejich vhodnost pro ekologické
zemědělství. Vedle peletek nabízí GreenWool i drcenou vlnu jako mulč nebo příměs
do substrátů, kde může částečně nahradit rašelinu - materiál, jehož těžba je
ekologicky problematická a v řadě zemí se od ní postupně upouští. Lanolin
obsažený ve vlně navíc přirozeně odpuzuje slimáky, aniž by přitom škodil jiným
organismům.
Firmu GreenWool jejich nápad dostal do žebříčku deseti nejslibnějších
ekologických inovátorů v Česku. Ve spolupráci s českými výzkumnými institucemi
probíhají výzkumné projekty, jejichž cílem je ověřit využití ovčí vlny v
zemědělství, v pěstitelství anebo třeba v lesním školkařství. GreenWool přitom
pokračuje ve vývoji inovovaných pelet obohacených o další přírodní složky -
biouhel, hmyzí frass nebo skelné hnojivo - s cílem přesně zacílit na konkrétní
plodiny, oblasti zemědělství a potřeby půdy.
Každé jaro přichází po stříhání ovcí stejná otázka: co s vlnou? Možnosti nejsou neomezené. V současnosti se jemná ovčí vlna vykupuje za přibližně dvacet korun za kilo, hrubá nebo pigmentová za desetinu této částky, případně se vůbec nevykupuje. Cena materiálu tak často ani nepokryje náklady na stříhání ovcí. A to je jen ta kvalitnější část produkce. Textilní výkupci mají přísné požadavky - odebírají pouze vybrané jemné a polojemné odrůdy, vlna musí být světlá, protříděná a zbavená nečistot. Velká část produkce - hrubší vlna, tmavší rouna, méně kvalitní střiže - podmínky nesplní a odbytiště pro ni prostě není.
Drobní chovatelé jsou na tom nejhůř. ,,Co s ní? No spálíme ji. Co jiného s tím. Nikdo to nechce. Ani zadarmo si to nikdo nevezme," popisuje jeden z nich. To, co ještě před třiceti lety platilo jako cenná surovina, se pro mnohé stalo přítěží.
Manželé Jaroslava a Filip Vanclovi z Dolní Kalné si pořídili malé stádo ovcí v roce 2008 a při každoročním stříhání zvířat opakovaně zjišťovali, že vlnu od nich nikdo nechce. Tuhle zkušenost znali dobře. A místo, aby se s ní smířili, začali hledat jiné řešení.
Chovatelé ovcí po jejich stříhání řeší nerudovskou otázku: Co s ní?
Vanclovi začali vlnu zkoušet zapracovávat do půdy na svém hospodářství. V praxi si ověřili, že již použití zcela nezpracované surové ovčí vlny zlepšuje kondici pěstované zeleniny, květin i výsadeb dřevin. Nebyla to věda - bylo to pozorování. Rostliny se měly lépe. Půda si držela vlhkost. Bylo jasné, že na něco přišli.
K manželům Vanclovým přibyli další chovatelé a odborníci a vznikl projekt, který měl dát nevyužité vlně smysl. Nápad se ujal a v roce 2023 se v obchodním rejstříku objevila nová firma - GREENWOOL.CZ.
Vlna, která se stala hnojivem
Při výrobě je vlna mechanicky drcena na malé částečky a poté lisována do peletek. Tento proces usnadňuje rozklad vlny, aktivuje život mikroorganismů v půdě a umožňuje rostlinám rychlý přístup k živinám. Celý postup je bezodpadový - ze suroviny, která by jinak skončila spálená nebo zahrabaná, vzniká certifikovaný zemědělský produkt.
Ovčí vlna je z velké části tvořena keratinem, který půdní mikroorganismy rozkládají pomalu, čímž se po celou dobu jedné vegetační sezóny (až šest měsíců) pro rostliny uvolňuje dusík a další živiny. To je výhoda, kterou běžná minerální hnojiva nenabídnou. U hnojiva z ovčí vlny nehrozí žádný nárazový přetlak živin, žádné riziko přehnojení. To co pelety z ovčí vlny dodávají je pomalé a rovnoměrné zásobování živinami.
A pak je tu vlastnost, která v době klimatických změn nabývá na významu čím dál tím víc a tou je nasákavost pelet, která přispívá k zvýšení schopnosti půdy zadržovat vodu.
Pelety z ovčí vlny zvyšují retenční schopnost půdy. Přesně to teď potřebujeme.
Česká republika patří k evropským zemím s nejnižším objemem vodních zdrojů na obyvatele, což nás v dobách extrémního sucha činí velmi zranitelnými. Celkový srážkový úhrn v roce 2025 dosáhl pouhých 570 mm, což odpovídá přibližně 83 % dlouhodobého normálu. Téměř polovina území Česka trpí třemi nejhoršími stupni půdního sucha, přičemž 13 % území již zasáhlo sucho extrémní.
Debata o tom, jak krajině vrátit schopnost vodu zadržet, se vede čím dál naléhavěji. Retenční schopnost řádně spravované půdy je klíčová - pokud voda do půdy nenasákne, půda se přehřívá, voda se rychleji vypařuje a při přívalovém dešti spláchne ornici. Péče o půdu je proto stále víc považována za jedno ze základních adaptačních opatření.
Právě tady vstupují do hry pelety z ovčí vlny způsobem, který málokdo čeká od hnojiva. Jsou schopny absorbovat zálivkovou vodu v objemu až 3,5násobku své vlastní hmotnosti a postupně ji uvolňovat zpět ke kořenům. Stlačená vlna v peletě funguje jako přirozená houba zabudovaná přímo do půdního profilu - tam, kde ji rostlina v letním vedru potřebuje nejvíc. Vlna zároveň provzdušňuje půdu a pomáhá rozvíjet kořenový systém do hloubky, kde půdní vlhkost přetrvává déle. Nejde jen o hnojení. Jde o to, udělat z půdy lepší zásobník vody.

Zdravá půda ukládá uhlík. A to se počítá
Příběh ale nekončí u vody. Zdravá půda plná organické hmoty a mikroorganismů dělá ještě jednu věc, o které se v souvislosti se změnou klimatu mluví čím dál víc: ukládá uhlík.
Sekvestrace půdního uhlíku nastává, když rostliny zachycují a ukládají atmosférický CO2 v půdě a zvyšují množství půdních zásob uhlíku. Rozkládající se rostlinná hmota se spolu s uhlíkem, který obsahuje, stává součástí půdy. Rostliny pěstované na zemědělské půdě mají přitom významný potenciál transformace uhlíku z CO2 do organických vazeb - rostlinná produkce tak může výrazně přispívat ke snižování obsahu CO2 v atmosféře.
Klíčem k tomu, aby půda uhlík skutečně vázala a držela, je právě její biologická aktivita a obsah organické hmoty. Sekvestrace uhlíku v půdách představuje jednu z nejúčinnějších metod zmírňování změny klimatu, s potenciálem dlouhodobě ukládat CO2 mimo atmosféru. Aplikace organických hnojiv a zlepšování půdní struktury umožňují zvýšit obsah půdní organické hmoty, přičemž tyto strategie nejenže přispívají k vyšší úrodnosti a odolnosti půdy vůči erozi, ale také snižují množství CO2 v atmosféře.
Organické hnojivo z ovčí vlny do tohoto procesu přispívá přesně tam, kde je potřeba: živí mikroorganismy, zlepšuje strukturu půdy a podporuje růst rostlin s hlubokým kořenovým systémem. Vitálnější rostliny přijímají více CO2, hlubší kořeny jej ukládají dále od povrchu, zdravější půda jej déle drží. Cyklus se uzavírá.
Ovce se napasou. Ostříhají se a to je důležité pro jejich zdraví. Vlna se zpracuje na hnojivo. Hnojivo obohatí půdu. Půda lépe zadržuje vodu a ukládá uhlík. Z půdy rostou traviny a další rostliny, které ovce spásají znovu. Lokální, přirozený, uzavřený kruh - v době, kdy hledáme systémová řešení klimatické krize, je tohle příklad, že někdy stačí položit správnou otázku. Co s vlnou?
Lokální surovina, lokální řešení
Výroba organického hnojiva probíhá na vlastní lince v Nové Pace. Surovinu tvoří výhradně vlna z českých chovů - GreenWool ji od farmářů vykupuje, čímž zároveň řeší problém, se kterým se potýkají tisíce chovatelů po celé republice. Veškerá hnojiva nesou certifikaci KEZ, která garantuje jejich vhodnost pro ekologické zemědělství. Vedle peletek nabízí GreenWool i drcenou vlnu jako mulč nebo příměs do substrátů, kde může částečně nahradit rašelinu - materiál, jehož těžba je ekologicky problematická a v řadě zemí se od ní postupně upouští. Lanolin obsažený ve vlně navíc přirozeně odpuzuje slimáky, aniž by přitom škodil jiným organismům.
Firmu GreenWool jejich nápad dostal do žebříčku deseti nejslibnějších ekologických inovátorů v Česku. Ve spolupráci s českými výzkumnými institucemi probíhají výzkumné projekty, jejichž cílem je ověřit využití ovčí vlny v zemědělství, v pěstitelství anebo třeba v lesním školkařství. GreenWool přitom pokračuje ve vývoji inovovaných pelet obohacených o další přírodní složky - biouhel, hmyzí frass nebo skelné hnojivo - s cílem přesně zacílit na konkrétní plodiny, oblasti zemědělství a potřeby půdy.
Příběh začal prostě: vlna ležela v koutě a nikdo ji nechtěl. Dnes pomáhá půdě dýchat, zadržovat vodu a vázat uhlík. A to v době, kdy je každá kapka v krajině i každá tuna CO2 mimo atmosféru drahocenná.
Sdílet článek na sociálních sítích
