Petr Havelka odpovídá na dotazy k nařízení o obalech (PPWR)

Redakce Economia, konkrétně serveru Ecoista, oslovila Petra Havelku, výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství, s několika aktuálními dotazy. Redakce se zajímala o nové zákazy a omezení plynoucí z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o obalech a obalových odpadech (PPWR). Zákazy, které se dotknou spotřebitelů při každenních nákupech, jak v obchodech, tak v různých typech služeb (restaurace, hotely, apod).

1) Co si celkově myslíte o zákazu jednorázových plastových obalů, jako jsou smetánky, minikečupy, balená jednokusová zelenina atd.? Je to podle vás krok dobrým směrem či nikoliv?

Z odborného hlediska příliš nevnímám přínos takového opatření. Mnohem podstatnější je, zda jsou obaly těchto produktů vyráběny z dobře recyklovatelných a pokud možno jednodruhových materiálů. Ty umíme dobře separovat a dobře recyklovat. Není třeba je lidem zakazovat. Jde o to, že malá balení nevznikla proto, že by výrobci chtěli produkovat více obalů, ale proto, aby se efektivně nakládalo s potravinami a aby spotřebitel měl možnost koupit si takové balení, které je reálně schopen spotřebovat v době trvanlivosti daného produktu. Malé smetánky jsou v kancelářích proto, že jednání je jednou za čas a větší balení smetany nebo mléka by se zkazilo. Okurka v plastovém obalu je proto, že takto má prokazatelně několikanásobně delší trvanlivost. Zákazem malých balení lidem se svět nezachrání, ani se nestane ,,lepším". A abych řekl pravdu, z ekologického hlediska ani neznám konkrétní měřitelný benefit, který to má přinést. Zákazem malých balení ale určitě naroste potravinový odpad, z důvodů, které jsem uvedl. Nemyslím si, že EU by měla takto rozšiřovat své zákazy aplikované na lidi a jejich právo volby.

2) Jak vnímáte zákaz jednorázových mikrotenových sáčků na pečivo? Jak se s tím zákazníci vyrovnají?

Ani zde nevidím z odborného hlediska skutečný měřitelný ekologický přínos. V České republice lidé vědí, že plastové sáčky patří do žlutého kontejneru. Odtud putují buď do recyklace, anebo na energetické využití, což je obojí pozitivní. I pokud je lidé dají do směsného odpadu, skončí zpravidla ve spalovně, ani to není problém. Problém ale je, že pokud dám pečivo do jiného typu obalu, vždy mi vydrží kratší dobu, než v plastovém sáčku. Opět tedy poroste potravinový odpad. Ani zde nejsem přesvědčen, že by EU měla regulovat, zda si dám své pečivo do plastového nebo jiného sáčku. I tento zákaz vnímám proto spíše jako umělou politickou proklamaci a ideologický zákaz, než jako opatření, které zajistí nějaký celospolečenský zájem. Nenapadá mě, jaký by to měl v podmínkách ČR být. A pokud by někdo očekával, že takové opatření EU sníží počet sáčků používaných na planetě, tak nesníží. Jiné kontinenty tyto zákazy nemají a my máme systém na efektivní využití tohoto odpadu. Je to stejné jako s neoddělitelnými víčky na PET lahvích, ani toto opatření nevedlo k žádnému zlepšení. Naposledy byla v této věci zveřejněna studie ze Švédska, které to potvrzuje (více zde). Víčka jsou dobrý příklad zbytečné regulace, která postihuje lidi a v reálu nepřináší ekologické zlepšení. Jedná se spíše o PR politický pomníček, ale smutný. Dělejme zákony pro lidi, ne proti lidem. Hloupé zákony rušme.

3) Nařízení rovněž zakazuje plastová balení čerstvého nezpracovaného ovoce a zeleniny do váhy 1,5 kilogramu. Tedy např. okurky v plastové punčoše, citrony v plastové síťce nebo čerstvé bylinky v plastu. Co si o tom myslíte?

K zákazu balení okurek jsem se už vyjádřil. Samozřejmě ani toto k ochraně planety nijak nepomůže. Nepochybným produktem tohoto zákazu bude naopak násobně kratší doba trvanlivosti dané okurky a tedy větší produkce potravinového odpadu. A také horší podmínky pro zákazníka. Říkají to i sami obchodníci. Moc nevím, proč EU má stále ambici řešit cestou různých zákazů a příkazů v každodenním životě lidí takové detaily. Navíc často s negativním finálním dopadem. Z odborného hlediska je to jen další zbytečná legislativa. S těmito obaly není v Evropě problém, umíme je třídit a umíme je využít. Na jiných kontinentech žádné takové věci neřeší, lidem nezakazují, v čem si mohou koupit ovoce a zeleninu. Doporučil bych, abychom se soustředili na podstatné věci, jako třeba evropská konkurenceschopnost, či jak stále více státními dluhy nezadlužovat další generace. Tyto PR politické pomníčky doporučuji vymazat z legislativy a vrátit lidem svobodu volby. Většina odborníků, pokud budou chtít být upřímní, vám řekne, že s ekologií tato opatření nemají nic společného.

4) Je velmi pravděpodobné, že výrobci plast nahradí papírem. Tedy vše se bude balit do papíru. V čem je papír ekologičtější než plast?

Ano, pokud se zakáže plast, tak se budou hledat jiné materiály. Nikdo ale při stanovování těchto zákazů nezaručil, že další alternativy budou lepší ekonomicky, či ekologicky. Papír je jedna z cest, ale ani v případě papíru není věc černobílá. Na některé aplikace se hodí, jinde je výrazně vhodnější plast. Jsem přesvědčen, že stát ani EU nemá tyto odborné věci řešit, natož zakazovat lidem, protože jim nerozumí a ani se to od státu ani EU neočekává, aby takovým detailům a odborným věcem rozuměl. Je chyba společnosti, že necháme politiky tyto věci dělat a lidem stále více zasahovat do každodenního života. Je potřeba tyto věci pravdivě pojmenovávat a pro každý podobný zákaz požadovat podrobné analýzy dopadů a také jejich oponentury. Často jsou totiž podobné zákazy jen výsledkem lobbingu některých vysokých byznysových zájmů, často nadnárodní povahy. V aktuální době je bohužel moderní tyto věci lakovat na zeleno a prodávat to jako opatření k ochraně planety. Podle mého názoru to není dobrá cesta. Prakticky vždy je to spojeno s výrazným zdražením života lidem. Jaká je obrana? Přemýšlet a mluvit pravdu. Neměli bychom se nechat unášet ideologií, važme si odbornosti a prokazatelných argumentů.

5) Pokud bude např. ovoce a zelenina či bylinky balené v papíru, nebude možné vizuálně ovoce a zeleninu kontrolovat. Při přejímce na straně supermarketů nebude možné odhalit drobné vady nebo poškození, což může vést k vyššímu vracení a následnému vyřazování celých dodávek. Spotřebitelé také nebudou moci porovnat kvalitu jednotlivých kusů a mnozí raději zboží nekoupí nebo po rozbalení doma část nevhodného produktu vyhodí. Co si o tom myslíte? Jsou tyto obavy oprávněné?

Já s vámi souhlasím. Myslím, že takový pohled musí napadnout každého, kdo používá zdravý nebo selský rozum. Zelenina a ovoce, na které nebude vidět, se bude o to více kazit a opět bude vznikat větší množství potravinového odpadu. Věřím, že takto to politici, kteří zákaz prosadili, nemysleli. Ale takto to bude. Opatření navíc opět omezuje zákazníka v jeho standardních volbách, co si koupí, jak se mu zboží libí, apod. A nakonec i toto opatření ve finále působí na to, že politik zařídil zákazníkovi/občanovi dražší řešení pro život. A opět ve jménu rádoby zelených idejí. Myslím, že už je čas tyto principy změnit.

6) Přechod obalového materiálu z plastu na papír znamená vyšší propustnost vzduchu a vlhkosti. To u citlivých plodin, například u salátových okurek, bobulového ovoce a podobně, zkracuje jejich trvanlivost až o několik dnů. Co si o tom myslíte? Jsou tyto obavy na místě?

Neplatí to jen u ovoce. Platí to obecně u obalů jako takových. Obaly se nevyvinuly pro obaly, nebo proto, aby jich bylo hodně. Obaly se vyvinuly, aby co nejvíce zabezpečily prodávaný výrobek a aby přispěly k jeho prodeji a ke spokojenosti zákazníka. Konkrétní materiály pro obaly nepoužívají jejich výrobci proto, že se tak prostě a náhodně rozhodli. Každý výrobek si nachází svůj nejvhodnější obal, jak pro ochranu, trvanlivost, tak pro prodej výrobku. Již řadu let se řeší také vhodné materiálové složení obalů, aby se dal odpad z obalu co nejlépe využít. Lidé se o to zajímají a funguje to. To je zcela v pořádku a je to pozitivní. Mají možnost volby. Ale ve chvíli, kdy ,,vhodný", či ,,nevhodný" druh obalu začnou ,,centrálně plánovat" politici v Bruselu nebo v Praze, máme tu logicky problém. Bohužel na evropském kontinentu jsme se do této situace nyní dostali. Jinde tyto věci z pozice státu neřeší. Nová evropská legislativa má od roku 2025 jen pro oblast obalů cca 300 stran a rozsah dále rychle narůstá. To asi není úplně normální, že? Myslím, že lidé nejsou hloupí a postupem času podporují výrobky, u kterých tuší, že jejich obal lze lépe využít. Je to i o společenském vzdělávání a funguje to. To je dobře. Není dobře, aby tyto věci řešil stát, nebo dokonce nadnárodní struktura EU.

7) Co si celkově myslíte o otázce, balit, nebo nebalit potraviny do plastu?

Myslím, že by vůbec neměla být otázka legislativou takto kladena. Opět z toho vykukuje spíše ideologie nebo něčí zájmy. Za obal a jeho volbu má být odpovědný výrobce zboží. Toto opravdu nemá řešit politik ani stát. Ideální stav podle mě je, aby na trhu byly výrobky jak v plastu, tak v papíru, či ve skle, ale i v řadě jiných materiálů. Nechme různé přístupy soutěžit a lidé si vyberou, co chtějí. Finančně lze motivovat, aby se preferovaly dobře využitelné materiály. Technologie na jejich efektivní využití, když se stanou odpady, máme. Dále vzdělávejme lidi, aby věděli, které materiály jsou problémové a které ne. To je v pořádku a to se i děje. A my vidíme, že to funguje. Neřešme tyto věci centrálně a neřešme je zákazy a příkazy lidem. To není dobrá cesta a není to ani důstojné. Máme mnohem vážnější problémy k řešení.

Zdroj: Na dotazy redakce Economia, serveru Ecoista, odpovídal Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, web České asociace odpadového hospodářství