Návrh změny míry ochrany vlka obecného v ČR v reakci na evropskou legislativu

V reakci na změnu evropské legislativy i na vývoj vlčí populace v České republice navrhlo Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ministerstvem zemědělství úpravu vyhlášky, která stanoví výčet zvláště chráněných druhů. Úprava se týká konkrétně přeřazení vlka z kategorie kriticky ohrožený do kategorie ohrožený. Nepřestává být chráněným druhem, ale úprava umožní flexibilnější postup zejména vůči vlkům s problematickým chováním. Novela vyhlášky je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.

,,Reagujeme nejen na změnu míry ochrany vlka na evropské úrovni, ale i na faktický vývoj tuzemské vlčí populace. Podle platné evropské legislativy je ale nezbytné zajistit, aby vlčí populace u nás byla i nadále v příznivém stavu - vlci by měli zůstat součástí našich ekosystémů, ve kterých plní důležitou roli. Vlky tedy nebude nadále možné bez potřebného povolení lovit, ale v návaznosti na změnu míry ochrany zajistíme flexibilnější postup vůči vlkům, kteří vykazují takzvaně problematické chování, tj. přibližují se nebezpečně k lidem nebo například opakovaně překonávají dobré zabezpečení pastvin. Co je důležité - navržená změna nijak neohrozí zavedený systém podpory pro chovatele hospodářských zvířat. Náhrada škod, které s přítomností vlka v naší přírodě souvisejí a prevence jejich vzniku prostřednictvím zabezpečení chovaných zvířat, je nadále potřebná a zůstane," říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Navrhovaná změna vyhlášky bezprostředně reaguje na evropskou změnu ochrany vlka obecného. Ta se týká jednak zmírnění ochrany v Úmluvě o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (tzv. ,,Bernské úmluvě"), jednak následné změny příloh směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. V rámci této změny směrnice o stanovištích, která je účinná od 14. července 2025,[1] byl vlk přeřazen ze seznamu druhů vyžadujících přísnou ochranu mezi druhy ,,jejichž odebírání z volné přírody a využívání může být předmětem určitých opatření?" (čl. 14 a příloha V směrnice o stanovištích).

Povinností členských států podle směrnice o stanovištích je, i přes aktuální snížení ochrany vlka obecného, zachování příznivého stavu druhu z hlediska ochrany. V ČR bylo letos v červenci dokončeno pravidelné šestileté hodnocení stavu druhů a přírodních stanovišť podle směrnice o stanovištích, v němž ČR poprvé reportovala stav vlka jako příznivý. To umožňuje na změnu míry ochrany vlka reagovat, ale s ohledem na požadavek zachování příznivého stavu druhu bude nutné nadále věnovat pozornost příčinám jeho ohrožení, jako jsou úhyny spojené s dopravou, a především nelegální zabíjení.

MŽP a MZE připraví úpravu tzv. Pohotovostního plánu

V návaznosti na změnu vyhlášky připraví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství úpravu tzv. Pohotovostního plánu pro řešení situací při výskytu jedinců vlka s problematickým chováním tak, aby byl postup řešení situací při výskytu problematických jedinců efektivnější a rychlejší.

Při návrhu změny stupně ochrany vlka v ČR byla současně zohledněna potřeba zachovat nadále existující systém náhrad škod způsobených vlkem na hospodářských zvířatech a podporu hospodařících subjektů, které realizují opatření k ochraně a zabezpečení pastvin. Zachování zařazení vlka mezi chráněnými druhy, i když ve sníženém stupni ochrany, to umožní.

Zachování systému podpory pro hospodáře

Pro chovatele hospodářských zvířat jsou k dispozici tři druhy ekonomických nástrojů, které pomáhají mírnit dopady přítomnosti vlka na tradiční pastvu hospodářských zvířat. Jde o systém náhrad škod za usmrcená hospodářská zvířata, dotace na pořízení vhodného zabezpečení stád (např. ohradníků nebo pasteveckých psů) z Operačního programu Životní prostředí i na náhradu újmy za ztížení pastvy v místech, kde se vlci opakovaně vyskytují. Takto komplexní systém podpor nemá v podmínkách Evropy obdoby.