Uvnitř budov trávíme až 20 hodin denně. Přesto zdravému vnitřnímu prostředí věnujeme pozornost jen minimálně

Ve vnitřních prostorech se vyskytuje mnoho faktorů, které mohou představovat zdravotní rizika a způsobovat problémy, jako jsou respirační potíže, alergie, bolesti hlavy, únava, nebo dokonce psychické problémy, stres nebo deprese. Vzhledem ktomu, že ve vnitřních prostorech trávíme až 90 %[1] svého času, měli bychom k vnitřnímu prostředí obracet mnohem více pozornosti.

EvropskýHealthy Buildings Barometer 2024[2] ukazuje, žekaždý čtvrtý Evropan žije v budově, kde kvalita vzduchu neodpovídá národním standardům. Tento nedostatek může mít vliv nejen na celkovou pohodu a zdraví, ale i na pracovní výkon či výkonnost dětí ve školách. Z analýzy vyplývá, žesnížení přehřívání o 1 °C může zvýšit výkonnost žáků o 2,3 % a pracovní produktivitu o 3,6 %.

,,Zdravé vnitřní prostředí budov je velmi důležité, protože v nich trávíme tu největší část svých životů. Je potřeba na budovy nahlížet jako na funkční celek - nevnímat pouze konstrukci, ale i vzduch, který v nich dýcháme, či zvuky, které slyšíme. Dlouhodobý pobyt v nezdravém prostředí může mít zásadní dopad na lidské zdraví a psychiku," vysvětluje Marta Gellová, ředitelka oborové aliance Šance pro budovy.

,,Různé škodliviny v ovzduší vnitřních prostor způsobují nebo přispívají k nežádoucím účinkům, jako jsou respirační onemocnění, alergie a podráždění dýchacího ústrojí (např. prach, oxid dusičitý ze spalování plynu, formaldehyd). Špatně větrané prostory se spalovacím zařízením představují reálné ohrožení akutní otravou oxidem uhelnatým. V nedostatečně větraných bytech je vyšší pravděpodobnost výskytu zvýšené vlhkosti a růstu plísní, které mohou být také příčinou alergických onemocnění. Expozice radonu a cigaretovému kouři z vnitřního ovzduší zvyšuje riziko rakoviny plic. Některé chemické látky, vyskytující se ve vnitřním prostředí, nepříznivě ovlivňují smyslové vnímání, vyvolávají pocit nepohody a mohou ovlivnit kognitivní funkce, zejména pozornost. Pro zdravější vnitřní prostředí je potřebné pravidelné a účinné větrání," vysvětluje hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

Nejvíce můžeme ovlivnit prostor, ve kterém bydlíme

Vbytě, práci, dopravních prostředcích, obchodech či školách strávíme za den více než20 hodin, ztoho ve vlastním bytě 10 až 12 hodin.[3] Právě na prostředí, ve kterém bydlíme, spíme a trávíme volný čas, máme největší vliv.

,,Je důležité soustředit se na použité stavební materiály, vybavení, údržbu či mikroklimatické faktory, jako je teplota, vnitřní vlhkost a výměna vzduchu," říká Marta Gellová stím, že zdravé a komfortní vnitřní prostředí nabízejí například dřevostavby. Dřevo jako stavební materiál totiž vytváří příjemné a přirozené mikroklima, a navíc obvykle neobsahuje tolik škodlivých emisí jako některé syntetické stavební prvky.

S moderním zateplováním, výměnou oken a energetickými renovacemi se zvyšuje těsnost budov. To je dobré pro úspory, ale zároveň to otevírá potřebu vědomého a správného větrání.

,,V zatepleném domě má větrání svá pravidla - je klíčové jak pro zdravé vnitřní prostředí, tak i pro ochranu stavby samotné. Správné a pravidelné větrání odvádí vlhkost, brání růstu plísní a pomáhá udržet optimální teplotu," upozorňuje Marta Gellová. Podle evropských měření i studií WHO má kvalita vnitřního vzduchu přímý vliv na výskyt respiračních onemocnění, astmatu, alergií i na kvalitu spánku a soustředění.

,,Víme, že přirozené větrání budov ne vždy odpovídá potřebám. Souvisí to například i s čím dál ostřejšími projevy klimatické změny, kdy musíme myslet i do budoucna na nutnost přizpůsobovat budovy tak, aby poskytovaly zdravé prostředí. Například ochlazování otevřením oken bývá již často nedostatečné a u mnohých budov je na místě řešit například kvalitní mechanickou ventilací," doplňuje Barbora Macková.

Zdravé vnitřní prostředí jako investice do zdraví i výkonu

S nezdravým vnitřním prostředím souvisí řada zdravotních problémů. Řadí se mezi ně například respirační potíže, alergie, bolesti hlavy, únava, snížená koncentrace, podrážděnost či problémy se spánkem.

,,Časová i finanční investice do zdravého vnitřního prostředí není jen záležitostí fyzického zdraví - pozitivně ovlivňuje také naši psychickou pohodu a produktivitu," uzavírá Marta Gellová. Kvalita vnitřního prostředí se odvíjí také od světelných podmínek. Špatně osvětlené prostory mohou mít negativní vliv nejen na zrak, ale i koncentraci či produkci hormonů, které jsou zásadní pro naši náladu a energii. Nevhodné akustické podmínky a dlouhodobě vysoká hladina hluku pak může mít dopad na naši psychickou pohodu.