Platforma pro udržitelné stavebnictví ze dřeva: letos přijatá změna legislativy umožní v ČR větší výstavbu vícepodlažních dřevostaveb - včetně veřejných budov
Upravená norma, která v Česku platí od letošního srpna, umožňuje stavět
standardním způsobem vícepodlažní dřevostavby do požární výšky až 22,5 m, to
znamená až do 8 podlaží [1] [about:blank]. To podle expertů z Platformy pro
udržitelné stavebnictví ze dřeva vytváří podmínky, aby u nás mohlo - stejně jako
v řadě zemí západní Evropy - vznikat více ekologických staveb z tohoto
udržitelného materiálu. Na budoucí vývoj tímto směrem již nyní ukazuje řada
zajímavých projektů, které letos byly v ČR dokončeny nebo jsou ve stadiu
realizace. Využití dřeva je stále více vidět také v architektonických soutěžích.
K tomuto trendu se přidává i státní správa: plánovaných projektů a vypisovaných
tendrů na výstavbu vícepodlažních veřejných budov ze dřeva postupně přibývá.
Upravená norma, která v Česku platí od letošního srpna, umožňuje stavět standardním způsobem vícepodlažní dřevostavby do požární výšky až 22,5 m, to znamená až do 8 podlaží [1]. To podle expertů z Platformy pro udržitelné stavebnictví ze dřeva vytváří podmínky, aby u nás mohlo - stejně jako v řadě zemí západní Evropy - vznikat více ekologických staveb z tohoto udržitelného materiálu. Na budoucí vývoj tímto směrem již nyní ukazuje řada zajímavých projektů, které letos byly v ČR dokončeny nebo jsou ve stadiu realizace. Využití dřeva je stále více vidět také v architektonických soutěžích. K tomuto trendu se přidává i státní správa: plánovaných projektů a vypisovaných tendrů na výstavbu vícepodlažních veřejných budov ze dřeva postupně přibývá.
Změnu legislativy považují členové Platformy pouze za začátek cesty, kterou je třeba urazit k tomu, aby se vícepodlažní dřevostavby u nás staly standardem a aby se Česká republika - i díky tuzemským zásobám dřeva, rozvíjejícímu se robustnějšímu dodavatelskému řetězci a vládou schválené Surovinové politice pro dřevo [2] - zařadila k evropským lídrům v tomto segmentu, jimiž jsou např. severské státy, Německo či Rakousko. Podle Platformy je ale pravděpodobné, že cesta k rozsáhlejším projektům dřevostaveb o 8 podlažích povede přes úspěšné realizace menšího rozsahu. Experti z Platformy oceňují věcnou diskusi k tematice výstavby ze dřeva mezi klíčovými aktéry tohoto trhu a spolupráci mezi státním, veřejným a komerčním sektorem, která letos probíhala velmi intenzivně. To podle Platformy postupně vede mj. k nalézání cest, jak stavět ze dřeva technologicky kvalitně a zároveň ekonomicky.
Po Timber Praha přichází rezidence Dřevák. A ze dřeva se staví také vzdělávací zařízení
První vícepodlažní rezidenční dřevostavby v novodobé historii české metropole - Timber Praha - dokončila společnost UBM Development Czechia vloni v září. Letos v létě začala Skanska v Praze stavět bytový dům Dřevák v rámci rezidenčního komplexu D.O.K. Radlice, který se stane doposud největší bytovou dřevostavbou v ČR. Vícepodlažní dřevostavby vznikají i v regionech: součástí vznikajícího rezidenčního areálu Nová Tesla v Pardubicích od developera Linkcity Czech Republic je i jedna vícepodlažní dřevostavba. Další - nájemní bydlení Rezidence Drdla ve Žďáru nad Sázavou se 34 byty - je výsledkem spolupráce města, společnosti Dostupné bydlení České spořitelny (DBČS) a státu prostřednictvím Státního fondu podpory investic. Příklad dobré praxe je vidět také v Říčanech, kde jako veřejná zakázka vzniká největší pasivní dřevostavba v ČR: základní škola na Komenského náměstí. Vzdělávacích zařízení ze dřeva bude v Česku přibývat: např. developer YIT do budoucího bytového areálu Virta Kladno plánuje začlenit také výstavbu mateřské školky ze dřeva pro 100 dětí. A odborníci z Prodesi/Domesi spolupracují se švýcarskými architekty z ateliéru Amont, kteří vyhráli architektonickou soutěž, na unikátním projektu velké mateřské školy pro město Vimperk.
[1] Dřívější česká požární norma připouštěla dřevostavby do požární výšky pouze 12 m (tzn. 4 podlaží). I když byl teoreticky možný inženýrský přístup, v praxi jej nikdo pro vyšší dřevostavby nepoužíval.
[2] Surovinovou politiku pro dřevo schválila Vláda ČR ve svém usnesení z 26. 6. 2024. Více viz Surovinová politika pro dřevo | MZe
Sdílet článek na sociálních sítích
