Nové zálohové systémy v Evropě slaví úspěch. Výsledky Rakouska, Maďarska i Rumunska za rok 2025 překonaly očekávání
Evropské země, které nově zavedly zálohový systém na jednorázové nápojové obaly
v posledních letech, ukazují, že tento nástroj funguje rychle, efektivně a s
výraznou podporou veřejnosti. Rakousko, Maďarsko a Rumunsko dosahují už v
prvních letech fungování návratnosti mezi 80 a 90 %, rychle mění spotřebitelské
chování a výrazně přispívají k rozvoji oběhového hospodářství. Zkušenosti z
těchto trhů ukazují, že zálohování je jedním z nejúčinnějších nástrojů pro
splnění evropských cílů v oblasti sběru jednorázových nápojových obalů.
Evropské země, které nově zavedly zálohový systém na jednorázové nápojové obaly v posledních letech, ukazují, že tento nástroj funguje rychle, efektivně a s výraznou podporou veřejnosti. Rakousko, Maďarsko a Rumunsko dosahují už v prvních letech fungování návratnosti mezi 80 a 90 %, rychle mění spotřebitelské chování a výrazně přispívají k rozvoji oběhového hospodářství. Zkušenosti z těchto trhů ukazují, že zálohování je jedním z nejúčinnějších nástrojů pro splnění evropských cílů v oblasti sběru jednorázových nápojových obalů.
Rakousko spustilo zálohový systém pro jednorázové plastové lahve a kovové plechovky 1. ledna 2025. Už po prvním roce vykazuje systém návratnost 81,5 %, čímž dokonce mírně překonal zákonný cíl pro rok 2025. Z přibližně 2 miliard zálohovaných obalů se jich do recyklačního procesu vrátilo 1,4 miliardy. Rakouský systém se opírá především o hustou sběrnou infrastrukturu - více než 6?400 zálohomatů a přibližně 16?300 odběrných míst. Nepřekvapí tak, že 98 % zálohovaných obalů je vraceno prostřednictvím automatických zálohomatů. Systém má zároveň širokou podporu veřejnosti, kdy je s ním spokojeno přibližně 75 % spotřebitelů.
Ještě lepších výsledků dosáhlo dle správce zálohového systému RePont v uplynulém roce Maďarsko, které si meziročně výrazně polepšilo. Ještě v roce 2024 dosahovala celková míra návratnosti obalů přibližně 55 %, v roce 2025 již číslo stouplo na 88,8 %, kdy se do systému vrátilo více než 3 miliardy obalů. Za mimořádně rychlým náběhem druhého roku systému může, podobně jako v Rakousku, vysoká míra automatizace, kdy 96,5 % obalů bylo vráceno skrze automatické zálohomaty. Maďarsko taktéž výrazně posílilo infrastrukturu, aktuálně může opřít o síť více než 5200 sběrných míst, což představuje meziroční nárůst o 20 %. ,,Od konce přechodného období jsme zaznamenali dramatický nárůst míry sběru. Na konci přechodného období Maďarsko sbíralo 5,8 milionu obalů týdně a během následujících šesti týdnů dosáhlo 38 milionů obalů týdně. Do konce roku 2025 dosáhlo 200 milionů obalů měsíčně. Dnes lidé vnímají zálohový systém jako součást každodenního života, rozumí mu a oceňují jej. Rozhodně sehrál zcela zásadní roli v tom, že je Maďarsko nyní připraveno splnit cíle EU, a naším cílem je dosáhnout 90 % do roku 2029," říká Dávid Bakos, Managing Director společnosti TOMRA Hungary.
Rumunský zálohový systém, který byl spuštěn již na konci roku 2023, patří díky centralizované infrastruktuře, široké síti sběrných míst a vysokému zapojení veřejnosti mezi největší centralizované zálohové systémy v EU. V roce 2025 dosáhl průměrné míry návratnosti 83 %, zatímco v některých měsících se návratnost dostala nad hranici 90 %. Rumunští spotřebitelé k odběrným místům přinesli celkem více než 5,2 miliardy nápojových obalů, což výrazně snížilo množství odpadu a vyprodukovalo přibližně 387 000 tun recyklovatelných materiálů předaných recyklačním firmám. To ukazuje výraznou změně chování spotřebitelů, kteří začlenili vracení obalů do své každodenní rutiny. Rumunský zálohový systém tak lze i v roce 2025 považovat za jeden z nejrozsáhlejších projektů cirkulární ekonomiky v Evropě a jeho úspěch je založen nejen na rychle rostoucí infrastruktuře.
Zkušenosti Rakouska, Maďarska a Rumunska ukazují, že zálohové systémy dosahují velice pozitivních výsledků i v zemích, kde byly zavedeny teprve nedávno. Pozitivní přijetí ze strany spotřebitelů, rychlá adaptace návyku vracení zálohovaných obalů v každodenním životě a správně nastavená hodnota zálohy přinesly kýžený efekt. Zmíněné země vykazují vysokou návratnost obalů a s tím spojenou dobrou dostupnost kvalitního recyklátu, čímž potvrzují, že zálohování patří mezi klíčové nástroje pro naplnění evropských cílů v oblasti recyklace a oběhového hospodářství. ,,Skutečnost, že nově zavedené zálohové systémy dosahují 80-90% návratnosti během již během dvou let, potvrzuje, že zálohování je klíčovým nástrojem pro splnění evropských cílů. Zkušenosti těchto zemí mohou sloužit jako inspirace pro další státy, které se na zavedení systému teprve připravují," říká Anna Sapota, viceprezidentka Public Affairs pro východní a severní Evropu společnosti TOMRA. Zálohování je v Česku stále předmětem veřejné debaty, a ačkoliv dosahujeme dobrých výsledků ve sběru PET lahví, stále významně zaostáváme ve sběru hliníkových plechovek. Na základě zkušenosti z nových zemí se zálohování jednoznačně jeví jako úspěšný nástroj, který dokáže v krátké době přinést kýžené výsledky a pomoci ke splnění evropských cílů. V říjnu loňského roku spustilo zálohový systém také Polsko, které se vstupem do roku 2026 skončilo přechodné období pro staré nezálohované obaly.
Sdílet článek na sociálních sítích
