Praha ušetřila díky dynamickému svozu skla dva miliony korun za rok

Pražský magistrát ušetřil za rok v pilotním projektu dynamického svozu skla na Jižním Městě dva miliony korun. Do 200 nádob na sklo instaloval čidla, která měří množství odpadu uvnitř, a podle míry zaplnění kontejnerů pak objednával jejich svoz. Úřad spolu s Pražskými službami a městskou firmou Operátor ICT (OICT) nyní připravuje rozšíření projektu do Horních Měcholup a části Hostivaře, následně do Uhříněvsi. Novinářům to dnes řekla Zuzana Zadražilová z odboru ochrany prostředí magistrátu a Ondřej Šárovec z OICT.

"V rámci dynamického svozu se ušetřily dva miliony korun včetně DPH za svoz 200 nádob," řekla Zadražilová s tím, že město chce projekt rozšířit do dalších čtvrtí. "Máme vybraných 74 nádob v Praze 15. Datum spuštění zatím nemohu říct, musíme tam udělat ještě nějaké technické úpravy," řekla Zadražilová. Doplnila, že jako další by se měla zapojit Uhříněves.

Čidla je možné instalovat do kontejnerů, které se vysypávají spodem. Čidlo každý den pomocí paprsku změří množství odpadu v nádobě a pošle informaci do systému. Pokud vyhodnotí, že během osmi dnů bude nádoba naplněna na 90 procent, vydá pokyn ke svozu. Průměrná naplněnost nádob při svozu byla v pilotním projektu podle Zadražilové 85 procent.

Smyslem je, aby popeláři nejezdili pro poloprázdné nádoby a současně aby je vyvezli předtím, než se zcela naplní. "To se podařilo v 98 procentech případů. Ta dvě procenta byly třeba případy, kdy se uskutečnila nějaká oslava a nádoba se skokově zaplnila, nebo když se vůz kvůli zaparkovaným autům ke kontejneru nedostal," vysvětlila Zadražilová.

Dříve se sklo na Jižním Městě vyváželo jednou za čtyři týdny. Za uplynulý rok se průměrná doba svozu prodloužila na 12,5 týdne. "Dynamický svoz se nehodí pro všechny nádoby. Pouze pro ty, které mají frekvenci svozu delší než jednou za čtyři týdny. To je zlom, kdy to dává ekonomicko-provozní smysl. Proto je vhodný zejména pro sklo a kov," řekl Šárovec.

Projekt chytrého svozu odpadu začal Operátor ICT připravovat v roce 2019. Pilotní projekt na Jižním Městě spustil loni v únoru. Čidly je v Praze osazeno 7663 kontejnerů. Informace o naplněnosti využívají zástupci města, svozové společnosti, dostupné jsou také veřejně na internetu. Lidé se mohou například podívat, zda je kontejner prázdný ještě předtím, než k němu vyrazí s odpadem.

Pražané loni vytřídili 87.131 tun odpadu, meziročně o 3592 více. Nejvíce vytřídili papíru, a to 27.962 tun. Následoval plast, bioodpad a poté sklo, kterého dali k recyklaci 17.943 tun.