VEŘEJNOST VNÍMÁ PLÁNOVANÉ VYHLÁŠENÍ CHKO KRUŠNÉ HORY PŘEVÁŽNĚ POZITIVNĚ, UKAZUJE NOVÝ VÝZKUM
Nový sociologický výzkum realizovaný ve spolupráci Výzkumného týmu Doprava a
mobilita IEEP působícím na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
a výzkumné agentury STEM/MARK, a. s., přináší ucelený pohled na to, jak česká
veřejnost vnímá plánované vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné
hory. Výsledky ukazují, že ačkoliv je informovanost o tomto záměru zatím velmi
nízká, postoj veřejnosti je převážně pozitivní nebo neutrální a vyhlášení CHKO
může zvýšit atraktivitu regionu pro návštěvníky. Zároveň je zapojení území do
systému ochrany přírody příležitostí pro posílení udržitelného turismu a rozvoje
území.
Nový sociologický výzkum realizovaný ve spolupráci Výzkumného týmu Doprava a mobilita IEEP působícím na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a výzkumné agentury STEM/MARK, a. s., přináší ucelený pohled na to, jak česká veřejnost vnímá plánované vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Výsledky ukazují, že ačkoliv je informovanost o tomto záměru zatím velmi nízká, postoj veřejnosti je převážně pozitivní nebo neutrální a vyhlášení CHKO může zvýšit atraktivitu regionu pro návštěvníky. Zároveň je zapojení území do systému ochrany přírody příležitostí pro posílení udržitelného turismu a rozvoje území.
Výzkum proběhl v září 2025 na reprezentativním vzorku 505 dospělých respondentů z celé České republiky. Zaměřil se na obecné povědomí o chráněných krajinných oblastech v ČR, jejich návštěvnost, a především na postoje k plánovanému vyhlášení CHKO Krušné hory.
Nízká informovanost, ale otevřenost změně
Pouze 12 % respondentů uvedlo, že o plánovaném vyhlášení CHKO Krušné hory již slyšelo, zatímco 88 % se s touto informací setkalo až v rámci výzkumu. Výsledky tak poukazují na potřebu intenzivnější a cílené komunikace ze strany odpovědných institucí.
,,Ukazuje se, že největší bariérou v tuto chvíli není odpor veřejnosti, ale spíše nedostatek informací. Lidé často nemají jasno v tom, co vyhlášení CHKO znamená v praxi, a právě to je prostor pro další práci," říká Hana Brůhová Foltýnová, vedoucí výzkumného týmu za UJEP.
Vyhlášení CHKO může zvýšit zájem o návštěvu regionu
Z hlediska potenciální návštěvnosti vyznívají výsledky optimisticky. Přibližně čtvrtina respondentů uvedla, že by vyhlášení CHKO jejich zájem o návštěvu Krušných hor spíše nebo rozhodně zvýšilo. Dalších 60 % očekává, že by se jejich zájem nezměnil. Pouze 2 % dotázaných by po vyhlášení CHKO region navštěvovala méně.
,,Z dat je patrné, že status chráněné krajinné oblasti veřejnost nevnímá jako omezení, ale spíše jako signál kvality a hodnoty území. To je důležité zjištění i pro regionální rozvoj a cestovní ruch," doplňuje Ondřej Vácha z výzkumné agentury STEM/MARK, a. s., která se podílela na výzkumu a zajišťovala sběr dat.
Samotné Krušné hory již dnes patří mezi poměrně známé oblasti - téměř 43 % respondentů je v minulosti navštívilo a více než 70 % plánuje návštěvu v budoucnu. Lidé si oblast spojují zejména s místy jako Klínovec či Boží Dar, ale také s historickou těžbou a dřívějším poškozením krajiny.
Potenciál pro ochranu přírody i rozvoj regionu
Výzkum potvrzuje, že plánované vyhlášení CHKO Krušné hory je veřejností vnímáno spíše jako příležitost než jako hrozba. Status chráněné krajinné oblasti může přispět k lepší ochraně jedinečných přírodních hodnot Krušnohoří a zároveň posílit udržitelný cestovní ruch, aniž by vyvolával výrazný odpor veřejnosti.
,,Pokud se podaří dobře vysvětlit, že CHKO neznamená plošné zákazy, ale naopak promyšlenou péči o krajinu a citlivý rozvoj, může se pozitivní postoj veřejnosti proměnit v dlouhodobou podporu," uzavírá Hana Brůhová Foltýnová.
Více o výzkumu: Výzkumná zpráva, výzkumném týmu: Doprava a mobilita IEEP, STEM/MARK, a. s., a projektu RUR - Region univerzitě, univerzita regionu.
Sdílet článek na sociálních sítích
