Ložisko probudilo občanské aktivity
Mladějov v Čechách - Snaha státu vyhlásit za zámkem v Mladějově nové ložisko
sklářského písku není proti srsti jen ochranářům. Záměr ministerstva životního
prostředí se nelíbí ani členům občanského sdružení Žehrovka, které před pěti
lety založili obyvatelé obcí v okolí střelečského lomu, aby snížili negativní
dopady těžby písku na přírodu a obyvatele Českého ráje. \"Naše snažení některé
občany Mladějova zatím moc nezajímalo, protože lom ve Střelči je pro ně přece
jen stále za kopcem. Nové ložisko ale už mají téměř ve svých ulicích, takže budu
chtít vidět člověka, který řekne, že s přípravami na otevření další pískovny
souhlasí,\" říká jeden ze zakládajících členů sdružení Žehrovka Jiří Dostál,
kterému patří jeden z domů v ohrožené osadě Pařízek na okraji obce. \"V
dokumentech ministerstva životního prostředí se Pařízek charakterizuje jako
rekreační osada. To však není pravda. K rekreaci slouží jen dvě chalupy, ostatní
jsou trvale obývané,\" zlobí se Dostál. Občanské sdružení Žehrovka vzniklo v
roce 1997, kdy těžařská firma Eximos usilovala o prodloužení povolení k dobývání
písku, které jí mělo zanedlouho vypršet. Obyvatelé obcí v okolí střelečské
pískovny se tehdy netajili tím, že chtějí další těžbě zabránit, protože jim
vadilo ubývání vody ve studnách v okolí lomu, zvýšená prašnost, otřesy při
odstřelech, neustálý hluk i hrozba kontaminace spodních vod ropnými produkty,
které se za desetiletí těžby dostaly do půdy v prostoru pískovny. Těžaři nakonec
sice povolení k dobývání písku na dalších čtyřicet let dostali, báňský úřad jim
však i na základě připomínek veřejnosti stanovil celou řadu tvrdých omezení,
která negativní dopady těžby výrazně snížila.\"Po povolení dalšího dobývání za
stanovených podmínek nebyly naše další aktivity nutné, protože jsme proti
provozu lomu neměli v poslední době vážnější výhrady. Možná i proto jsme trochu
zaspali a přestali jsme důsledně usilovat o odepsání všech zbývajících zásob
písku v okolí Střelče, což byl od počátku náš hlavní cíl,\" připouští Dostál,
podle kterého snahy o uznání nového ložiska jsou pro sdružení vážným varováním a
výraznou pobídkou k větší aktivitě. \"Je dobré, že se nám přípravu nového lomu
podařilo podchytit hned v zárodku. Mnohem horší situace by nastala, kdyby v
tomto místě už byl schválen dobývací prostor. To by naše vyhlídky na úspěšné
zabránění budoucí těžbě byly mnohem menší,\" konstatuje představitel sdružení.
IVAN TRUHLIČKA Zdroj: Mladá fronta Dnes
Mladějov v Čechách - Snaha státu vyhlásit za zámkem v Mladějově nové ložisko sklářského písku není proti srsti jen ochranářům. Záměr ministerstva životního prostředí se nelíbí ani členům občanského sdružení Žehrovka, které před pěti lety založili obyvatelé obcí v okolí střelečského lomu, aby snížili negativní dopady těžby písku na přírodu a obyvatele Českého ráje. \"Naše snažení některé občany Mladějova zatím moc nezajímalo, protože lom ve Střelči je pro ně přece jen stále za kopcem. Nové ložisko ale už mají téměř ve svých ulicích, takže budu chtít vidět člověka, který řekne, že s přípravami na otevření další pískovny souhlasí,\" říká jeden ze zakládajících členů sdružení Žehrovka Jiří Dostál, kterému patří jeden z domů v ohrožené osadě Pařízek na okraji obce. \"V dokumentech ministerstva životního prostředí se Pařízek charakterizuje jako rekreační osada. To však není pravda. K rekreaci slouží jen dvě chalupy, ostatní jsou trvale obývané,\" zlobí se Dostál. Občanské sdružení Žehrovka vzniklo v roce 1997, kdy těžařská firma Eximos usilovala o prodloužení povolení k dobývání písku, které jí mělo zanedlouho vypršet. Obyvatelé obcí v okolí střelečské pískovny se tehdy netajili tím, že chtějí další těžbě zabránit, protože jim vadilo ubývání vody ve studnách v okolí lomu, zvýšená prašnost, otřesy při odstřelech, neustálý hluk i hrozba kontaminace spodních vod ropnými produkty, které se za desetiletí těžby dostaly do půdy v prostoru pískovny. Těžaři nakonec sice povolení k dobývání písku na dalších čtyřicet let dostali, báňský úřad jim však i na základě připomínek veřejnosti stanovil celou řadu tvrdých omezení, která negativní dopady těžby výrazně snížila.\"Po povolení dalšího dobývání za stanovených podmínek nebyly naše další aktivity nutné, protože jsme proti provozu lomu neměli v poslední době vážnější výhrady. Možná i proto jsme trochu zaspali a přestali jsme důsledně usilovat o odepsání všech zbývajících zásob písku v okolí Střelče, což byl od počátku náš hlavní cíl,\" připouští Dostál, podle kterého snahy o uznání nového ložiska jsou pro sdružení vážným varováním a výraznou pobídkou k větší aktivitě. \"Je dobré, že se nám přípravu nového lomu podařilo podchytit hned v zárodku. Mnohem horší situace by nastala, kdyby v tomto místě už byl schválen dobývací prostor. To by naše vyhlídky na úspěšné zabránění budoucí těžbě byly mnohem menší,\" konstatuje představitel sdružení.
IVAN TRUHLIČKA
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích