Včelařů je každý rok méně
Sokolovsko - Citelný zásah do přírody a ekologie může způsobit stále klesající
počet včelařů. Jen na Sokolovsku jich od roku 1989 ubylo třicet a tamní svaz
včelařů jich ze sedmdesáti eviduje pouze čtyřicet. Včelami se věnují většinou
starší lidé.
Miroslav Tancl z Březové na Sokolovsku, který se včelařstvím zabývá již desítky
let, upozorňuje, že pokud se nebude mít o včely kdo starat, výrazně se sníží
jejich počet.
\"Z devadesáti pěti procent ovlivňují životní prostředí. Mají velký význam
například v ovocnářství. Je dokázáno, že neopýlený strom má podstatně nižší
výnos,\" upozorňuje Tancl.
\"Včelař samotný má ze včely jen pětiprocentní úžitek,\" upřesnil.
Důvod nezájmu o tuto profesi je podle něj jednoznačný.
\"Nikdo z mladých lidí se už dnes nechce dřít. Raději si vybírají lukrativnější
zaměstnání,\" dodal s tím, že práce se včelstvy je jak časově a fyzicky, tak i
finančně náročná.
\"Jeden nový úl stojí čtyři tisíce korun. Potřebujete jich nejméně deset. Jen za
úly zaplatíte čtyřicet tisíc korun a to ještě nemáte včely,\" vypočítává náklady
Tancl. Podle něj by měl stát přispívat formou dotací více.
\"Dostáváme 150 korun ročně na jedno včelstvo. To je skutečně málo,\" dodává.
Jeho slova potvrzuje i syn samotného předsedy včelařského svazu Jiří Štamberg.
\"Když jsem byl mladší, tak jsem se s tátou kolem včel motal. Dnes mám spíš
sklony k technice, ta se neustále vyvíjí kupředu,\" řekl Štamberg.
Sokolovsko - Citelný zásah do přírody a ekologie může způsobit stále klesající počet včelařů. Jen na Sokolovsku jich od roku 1989 ubylo třicet a tamní svaz včelařů jich ze sedmdesáti eviduje pouze čtyřicet. Včelami se věnují většinou starší lidé.
Miroslav Tancl z Březové na Sokolovsku, který se včelařstvím zabývá již desítky let, upozorňuje, že pokud se nebude mít o včely kdo starat, výrazně se sníží jejich počet.
\"Z devadesáti pěti procent ovlivňují životní prostředí. Mají velký význam například v ovocnářství. Je dokázáno, že neopýlený strom má podstatně nižší výnos,\" upozorňuje Tancl.
\"Včelař samotný má ze včely jen pětiprocentní úžitek,\" upřesnil.
Důvod nezájmu o tuto profesi je podle něj jednoznačný.
\"Nikdo z mladých lidí se už dnes nechce dřít. Raději si vybírají lukrativnější zaměstnání,\" dodal s tím, že práce se včelstvy je jak časově a fyzicky, tak i finančně náročná.
\"Jeden nový úl stojí čtyři tisíce korun. Potřebujete jich nejméně deset. Jen za úly zaplatíte čtyřicet tisíc korun a to ještě nemáte včely,\" vypočítává náklady Tancl. Podle něj by měl stát přispívat formou dotací více.
\"Dostáváme 150 korun ročně na jedno včelstvo. To je skutečně málo,\" dodává.
Jeho slova potvrzuje i syn samotného předsedy včelařského svazu Jiří Štamberg.
\"Když jsem byl mladší, tak jsem se s tátou kolem včel motal. Dnes mám spíš sklony k technice, ta se neustále vyvíjí kupředu,\" řekl Štamberg.
Miroslav Tancl z Březové na Sokolovsku, který se včelařstvím zabývá již desítky let, upozorňuje, že pokud se nebude mít o včely kdo starat, výrazně se sníží jejich počet.
\"Z devadesáti pěti procent ovlivňují životní prostředí. Mají velký význam například v ovocnářství. Je dokázáno, že neopýlený strom má podstatně nižší výnos,\" upozorňuje Tancl.
\"Včelař samotný má ze včely jen pětiprocentní úžitek,\" upřesnil.
Důvod nezájmu o tuto profesi je podle něj jednoznačný.
\"Nikdo z mladých lidí se už dnes nechce dřít. Raději si vybírají lukrativnější zaměstnání,\" dodal s tím, že práce se včelstvy je jak časově a fyzicky, tak i finančně náročná.
\"Jeden nový úl stojí čtyři tisíce korun. Potřebujete jich nejméně deset. Jen za úly zaplatíte čtyřicet tisíc korun a to ještě nemáte včely,\" vypočítává náklady Tancl. Podle něj by měl stát přispívat formou dotací více.
\"Dostáváme 150 korun ročně na jedno včelstvo. To je skutečně málo,\" dodává.
Jeho slova potvrzuje i syn samotného předsedy včelařského svazu Jiří Štamberg.
\"Když jsem byl mladší, tak jsem se s tátou kolem včel motal. Dnes mám spíš sklony k technice, ta se neustále vyvíjí kupředu,\" řekl Štamberg.
Zdroj:Plzeňský deník
Sdílet článek na sociálních sítích