Zmrazená archa má zachránit ohrožená zvířata
Britští vědci chtějí zmrazovat zvířata patřící k ohroženým druhům, aby zachovali
jejich DNA v naději, že je jednou bude možno znovu přivést na svět pomocí
klonování. Informovala o tom včera agentura AFP.
Projekt Zmrazená archa, nazvaný podle Noemovy archy, na níž měly být zachráněny
živočišné druhy před potopou světa, předpokládá odebírání DNA a vzorků tkáně
tisíců druhů, jimž hrozí vyhynutí.
Zmrazená DNA může být podle autorů projektu použita v budoucnosti. \"Soudím, že
by se mohla použít pro případné klonování,\" řekl profesor Alan Cooper, ředitel
biomolekulárního centra oxfordské univerzity.
V nadcházejících třiceti letech mohou z povrchu Země zmizet tisíce živočišných
druhů. Archa pomůže uchovat jejich genetickou identitu, uvedli britští vědci.
První již odebrané vzorky umístili vědci v úterý večer do mrazáku v londýnském
National History Museum. Jde například o přímorožce (turovitý savec), antilopu
ze Sahary, které hrozí vyhynutí, či holuba Scorro pocházejícího z Mexika.
Britští vědci chtějí zmrazovat zvířata patřící k ohroženým druhům, aby zachovali jejich DNA v naději, že je jednou bude možno znovu přivést na svět pomocí klonování. Informovala o tom včera agentura AFP.
Projekt Zmrazená archa, nazvaný podle Noemovy archy, na níž měly být zachráněny živočišné druhy před potopou světa, předpokládá odebírání DNA a vzorků tkáně tisíců druhů, jimž hrozí vyhynutí.
Zmrazená DNA může být podle autorů projektu použita v budoucnosti. \"Soudím, že by se mohla použít pro případné klonování,\" řekl profesor Alan Cooper, ředitel biomolekulárního centra oxfordské univerzity.
V nadcházejících třiceti letech mohou z povrchu Země zmizet tisíce živočišných druhů. Archa pomůže uchovat jejich genetickou identitu, uvedli britští vědci.
První již odebrané vzorky umístili vědci v úterý večer do mrazáku v londýnském National History Museum. Jde například o přímorožce (turovitý savec), antilopu ze Sahary, které hrozí vyhynutí, či holuba Scorro pocházejícího z Mexika.
MEZITITULEK: Šestá vlna zániku živočišných druhů
Podle serveru stanice BBC odborníci předpokládají, že na Zemi právě dochází k další - už šesté - vlně zániku druhů. Na rozdíl od té poslední, kdy z povrchu planety zmizeli dinosauři, jsou ale dnes tisíce zvířat podle biologů v nebezpečí kvůli činnosti člověka.
Vědci odhadují, že během třiceti let zmizí z planety tisíce druhů zvířat včetně více než 1130 druhů savců a 1183 druhů ptáků. Chtějí nejprve shromažďovat tkáně nejohroženějších savců, ptáků, hmyzu a plazů a také zvířat, která přežívají jen v zajetí. Poté přijde řada na druhy, které jsou ohroženy vymřením v příštích desetiletích.
Podle profesora Coopera vědci tkáně živočichů zmrazí tekutým dusíkem o teplotě minus 140 stupňů Celsia, který pomůže dlouhodobě uchovat proteiny, hormony, enzymy i DNA, která nese genetickou informaci určitého druhu.
Sbírka bude umístěna v britském Muzeu dějin přírodních věd a v londýnské Zoologické společnosti. Na dalších místech po celém světě budou duplicitní vzorky.
MEZITITULEK: Autoři projektu: Klonování nyní nehrozí
Biologové podle svých slov nehodlají využívat vzorky pro klonování. Jak ale uvádí Alan Cooper, do budoucna není možné tuto techniku vyloučit: \"Klonování může být v budoucnosti jednou z oblastí, kde by se uchované vzorky daly použít.\" Rozhodně se podle něj ale nic takového nedá podniknout teď, kdy jsou tkáně zmrazené.
Autoři projektu tvrdí, že jejich úsilí bude mít v budoucnosti pro biology a ochránce přírody naprosto nevyčíslitelnou hodnotu.
Řada kritiků nicméně podle serveru BBC namítá, že by se vědci měli také snažit o záchranu stanovišť a biotopů všech ohrožených druhů. Ke skutečnému zaručení genetické rozmanitosti by totiž podle nich bylo třeba zachovat na tři tisíce jedinců od každého druhu.
Projekt Zmrazená archa, nazvaný podle Noemovy archy, na níž měly být zachráněny živočišné druhy před potopou světa, předpokládá odebírání DNA a vzorků tkáně tisíců druhů, jimž hrozí vyhynutí.
Zmrazená DNA může být podle autorů projektu použita v budoucnosti. \"Soudím, že by se mohla použít pro případné klonování,\" řekl profesor Alan Cooper, ředitel biomolekulárního centra oxfordské univerzity.
V nadcházejících třiceti letech mohou z povrchu Země zmizet tisíce živočišných druhů. Archa pomůže uchovat jejich genetickou identitu, uvedli britští vědci.
První již odebrané vzorky umístili vědci v úterý večer do mrazáku v londýnském National History Museum. Jde například o přímorožce (turovitý savec), antilopu ze Sahary, které hrozí vyhynutí, či holuba Scorro pocházejícího z Mexika.
MEZITITULEK: Šestá vlna zániku živočišných druhů
Podle serveru stanice BBC odborníci předpokládají, že na Zemi právě dochází k další - už šesté - vlně zániku druhů. Na rozdíl od té poslední, kdy z povrchu planety zmizeli dinosauři, jsou ale dnes tisíce zvířat podle biologů v nebezpečí kvůli činnosti člověka.
Vědci odhadují, že během třiceti let zmizí z planety tisíce druhů zvířat včetně více než 1130 druhů savců a 1183 druhů ptáků. Chtějí nejprve shromažďovat tkáně nejohroženějších savců, ptáků, hmyzu a plazů a také zvířat, která přežívají jen v zajetí. Poté přijde řada na druhy, které jsou ohroženy vymřením v příštích desetiletích.
Podle profesora Coopera vědci tkáně živočichů zmrazí tekutým dusíkem o teplotě minus 140 stupňů Celsia, který pomůže dlouhodobě uchovat proteiny, hormony, enzymy i DNA, která nese genetickou informaci určitého druhu.
Sbírka bude umístěna v britském Muzeu dějin přírodních věd a v londýnské Zoologické společnosti. Na dalších místech po celém světě budou duplicitní vzorky.
MEZITITULEK: Autoři projektu: Klonování nyní nehrozí
Biologové podle svých slov nehodlají využívat vzorky pro klonování. Jak ale uvádí Alan Cooper, do budoucna není možné tuto techniku vyloučit: \"Klonování může být v budoucnosti jednou z oblastí, kde by se uchované vzorky daly použít.\" Rozhodně se podle něj ale nic takového nedá podniknout teď, kdy jsou tkáně zmrazené.
Autoři projektu tvrdí, že jejich úsilí bude mít v budoucnosti pro biology a ochránce přírody naprosto nevyčíslitelnou hodnotu.
Řada kritiků nicméně podle serveru BBC namítá, že by se vědci měli také snažit o záchranu stanovišť a biotopů všech ohrožených druhů. Ke skutečnému zaručení genetické rozmanitosti by totiž podle nich bylo třeba zachovat na tři tisíce jedinců od každého druhu.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích